Proti akvizici za desítky miliard dolarů se staví investiční fond Starboard Value, který má v Bristol-Myers Squibb podíl o velikosti šesti setin procenta. Podle analytiků farmaceutický průmysl letos čekají další velké fúze a akvizice.
Začátkem ledna americká farmaceutická skupina Bristol-Myers Squibb oznámila záměr koupit svého konkurenta, rovněž americkou společnost Celgene. Bristol-Myers by měl za Celgene zaplatit kolem 74 miliard dolarů (asi 1,7 bilionu korun). Jenže proti akvizici se nečekaně postavil takzvaný aktivistický investor, investiční fond Starboard Value LP, který v Bristol-Myers vlastní milion akcií z celkového počtu 1,6 miliardy. To představuje podíl lehce převyšující šest setin procenta.
Zástupci fondu na akviziční záměr reagovali nominací pěti svých lidí do vedení Bristol-Myers, včetně svého výkonného ředitele Jeffreyho Smithe. Není jasné, proč Starboard Value takový krok učinil. Podle listu The Wall Street Journal se ale proslýchá, že se mu podmínky dojednávané dohody nelíbí. Navíc není obvyklé, aby se minoritní akcionáři proti takovým obchodům vymezovali způsobem, jakým to provedl právě fond Starboard Value.
Rozhodne se v dubnu
V zákulisí se spekuluje, že tím důvodem může být snaha o vyjednání jiných podmínek, nebo dokonce to, že Starboard má v záloze úplně jinou akvizici, kterou se možná bude snažit prosadit. Podle analytiků je však jen málo pravděpodobné, že by se zástupcům fondu podařilo nalákat jinou společnost, která by Bristolu učinila lákavější nabídku ke koupi. Už jen proto, že na trhu v tuto chvíli neexistuje příliš mnoho atraktivních společností, které by byly na prodej.
Vedení Bristol-Myers Squibb uvedlo, že si se zástupci Starboard Value najdou čas na schůzku, kde si návrh investičního fondu projdou a pobaví se o něm. Starboard prý bude požadovat, aby mu vedení Bristolu vysvětlilo, v čem je nákup Celgene tak výhodný a pro Bristol-Myers racionální.
Pokud by se Starboardu podařilo záměr stávajícího vedení Bristolu torpédovat, byl by to pro tohoto aktivistického investora veliký úspěch a zviditelnění. Už jen proto, že v Bristolu mu patří skutečně velmi zanedbatelný podíl akcií, které se mu navíc podařilo nakoupit až koncem ledna. Podle dobře informovaných zdrojů, na které Wall Street Journal odkazuje, Starboard nevylučuje, že by nekupoval ještě další akcie Bristolu.
O záměru Bristol-Myers koupit Celgene mají jeho akcionáři hlasovat na valné hromadě 12. dubna. Pokud chce Starboard transakci odvrátit, bude muset získat podporu většiny z nich. Podle jiných dobře informovaných zdrojů se akvizice nezdá ani dalšímu akcionáři Bristolu, a to společnosti Dodge & Cox. Zároveň to ale neznamená, že bude hlasovat proti ní.
Další akvizice na spadnutí
Případné dokončení výše popsané akvizice by podle odborníků, kteří se zaměřují na farmaceutický byznys, odstartovalo vlnu fúzí a akvizicí, jež prý bude pokračovat i v příštím roce. A nejpravděpodobněji by v ní figurovala některá z následujících společností, nebo rovnou všechny: Pfizer, Merck, Johnson & Johnson. Uvedl to portál FiercePharma.com s odkazem na investiční a poradenskou společnost Morningstar.
A analytici současně vyjmenovávají, které společnosti by se mohly dostat do hledáčku velkých hráčů. Mělo by jít zejména o biotechnologické firmy, jejichž výčet začíná Biogenem a BioMarinem, jejichž akcie jsou momentálně údajně podhodnocené. To je ještě více v očích potenciálních investorů či kupců zatraktivňuje.
Taková převzetí jsou výhodná pro obě strany, tedy jak pro obry, tak pro nové biotechnologické start-upy. Jde o to, že velké farmaceutické společnosti už nejsou schopny dosahovat tak obrovského růstu jako právě ty malé. A malí hráči zase uvítají, když se díky téměř neomezenému kapitálu nadnárodních skupin dostanou k vybavení, které zvýší jejich výzkumný potenciál.
Spekuluje se ale také, že Pfizer by mohl mít zájem o Bristol-Myers Squibb, neboť by obě společnosti mohly využít synergií na trhu s onkologickými léky a antikoagulanty. Merck by zase mohl pošilhávat po Eli Lilly.
Určitá stagnace firem jako Pfizer či americký Merck je do jisté míry důsledkem amerického tlaku na ceny léků. „Kvůli tomu firmy potřebují daleko vyšší úroveň inovací, aby mohly snížit náklady a výslednou cenu hotových produktů,“ řekl portálu FiercePharma.com jeden z analytiků Morningstaru.
Petr Musil
