Odbornou i laickou veřejnost na celém světě upoutala letos v únoru studie čínských vědců publikovaná v žurnálu Nature Medicine. Podle ní může pouhá změna denní doby, kdy je podávána imunoterapie, přinést pacientům s rakovinou plic ohromující přínosy, včetně výrazného prodloužení jejich života. Pacienti bombardovali onkology telefonáty, v nichž se dožadovali změny na ranní aplikaci infuzí. Žurnál nechal studii revidovat a našel v ní řadu nesrovnalostí. Nakonec studii financovanou čínskou vládou, zcela stáhl. Upozornil na to web The New York Times.

Podle výsledků klinické studie provedené v Číně se u pacientů s rakovinou plic, kteří dostávali intravenózní infuze ráno, podařilo udržet nemoc pod kontrolou dvakrát déle než u těch, kteří je dostávali odpoledne. Studie rovněž uváděla, že pacienti žili téměř dvakrát déle. Nakonec se ale ukázala jako nedůvěryhodná. „Bylo to příliš dobré, než aby to byla pravda,“ řekl The New York Times onkolog z Dana-Farber Cancer Institute v Bostonu Toni Choueiri, který podílel na vypracování revize.

Nedostatky na všech frontách

Mezi zásadní problémy, které žurnál Nature Medicine uvedl ve svém oznámení o stažení článku, patřily následující:

  • vědecké záznamy, které měly být před zahájením studie uzamčeny, byly v jejím průběhu změněny,
  • nesrovnalosti mezi čínskou verzí plánu studie a její přeloženou verzí,
  • ani jeden pacient v prvním roce studie neodstoupil z léčby kvůli vedlejším účinkům, což je v onkologické studii velmi neobvyklé,
  • načasování kontrolních vyšetření vykazovalo neobvyklé vzorce.

„S přihlédnutím k rozsahu a povaze zjištěných problémů už naše redakce nemá důvěru v integritu výsledků,“ uvedl ke stažení studie žurnál Nature Medicine.

Autoři studie uznali chyby

Na studii se podílelo celkem 28 autorů. Převážná většina působila v Číně, spolupracovalo ale také několik odborníků z Evropy. Financování projektu zajistila čínská vláda. Není to překvapivé. Čína v posledních letech výrazně investuje do nemocnic i farmaceutického průmyslu. Tyto investice vedly k prudkému růstu počtu patentů, vědeckých publikací i nově zahájených klinických studií. Během relativně krátké doby se země zařadila mezi světové lídry ve vývoji léčiv. Někteří američtí představitelé, lékaři i manažeři farmaceutických firem tento vývoj považují za potenciální ohrožení dlouhodobého dominantního postavení USA v této oblasti.

Spolehlivost čínského biomedicínského výzkumu je nicméně dlouhodobě terčem kritiky. Odborníci však upozorňují, že stejně jako například ve Spojených státech se i kvalita studií prováděných v Číně značně liší. Zatímco část vědců pracuje podle nejvyšších vědeckých standardů, jiní jsou obviňováni z toho, že na kvalitě výzkumu šetří.

Vedoucí autor studie Yongchang Zhang po zveřejnění důvodů, které ke stažení zprávy v žurnálu vedly, uznal některé chyby. V prohlášení, které vydal, konstatuje, že interní kontrola ukázala, že některé aspekty realizace studie i přípravy podkladů zřejmě neodpovídaly požadavkům na publikaci v časopise s vysokým impakt faktorem. Zhang, který působí ve stejné čínské nemocnici, kde byl výzkum realizován, připustil existenci těchto nedostatků. A omluvil se žurnálu i jeho čtenářům za případné komplikace. Konkrétní vysvětlení problémů, na něž redakce upozornila, však neposkytl.

Z prvotního nadšení jen velká rozpačitost

Studie se účastnilo 210 pacientů s pokročilým karcinomem plic léčených v Hunan Cancer Hospital ve městě Čchang-ša na jihu centrální Číny. Účastníci byli náhodně rozděleni do skupin, které dostávaly imunoterapeutické infuze buď před třetí hodinou odpolední, nebo po ní.

Podle výsledků studie zůstávalo u pacientů léčených v dřívější části dne onemocnění bez progrese v průměru 11 měsíců, zatímco u těch, kteří dostávali infuze později, činila tato doba jen šest měsíců. Rozdíl byl zaznamenán i v celkovém přežití. Pacienti léčení dříve přežívali v průměru 28 měsíců, zatímco u později léčených pacientů to bylo 17 měsíců.

Mohlo by vás zajímat

Podle epidemiologa a výzkumníka v oblasti zdravotnických služeb Anila Makama z Kalifornské univerzity v San Franciscu by potvrzení tak výrazného účinku vedlo infuzní centra k zásadním změnám v organizaci práce i rozvržení personálu, aby bylo možné co nejvíce pacientů léčit v dopoledních hodinách. Jak uvedl, pokud by byl takový efekt skutečný, bylo by podle něj zanedbáním povinnosti nepřizpůsobit organizaci péče těmto poznatkům.

Jak ale už po zveřejnění studie upozornil onkolog Gilberto Lopes z Univerzity v Miami, takto výrazné výsledky bývají obvykle spojovány s novými přelomovými léky, nikoli pouze s odlišným časem podání léčby. I on byl ale nadšen možností, že by se výsledky ukázaly jako reálné. I proto, že by to neznamenalo zvýšení nákladů při mnohem vyšší úspěšnosti léčby.

Krátce po zveřejnění studie v žurnálu Nature Medicine však začali někteří lékaři, včetně Makama, i nezávislí internetoví analytici, upozorňovat prostřednictvím sociálních sítí a odborných blogů na potenciální problémy studie. Necelé tři týdny po publikaci proto redakce žurnálu zveřejnila upozornění, že se vznesenými výhradami zabývá. Šéfredaktor Nature Medicine poté, co vydal prohlášení o stažení studie, poděkoval vědecké komunitě za upozornění na vzniklé pochybnosti.

Doba podání léku může mít vliv

Myšlenka využívat cirkadiánní rytmy lidského organismu ke zvýšení účinnosti léčby nebo ke snížení její toxicity není mezi vědci nová. Vědci například vědi, že množství enzymů podílejících se na odbourávání některých léků během dne kolísá.

Kritici čínské studie však upozorňovali, že imunoterapie funguje jiným mechanismem než rychle působící léky. Tyto léky v organismu obvykle přetrvávají delší dobu a jejich účinky se rozvíjejí postupně během několika týdnů. Studie navíc nenabídla žádné biologické vysvětlení, proč by samotné načasování podání mělo vést k tak výrazným rozdílům ve výsledcích léčby.

V březnu zveřejnila skupina evropských výzkumníků analýzu zahrnující více než 3 tisíce pacientů s nádorovým onemocněním zařazených do osmi klinických studií. Zkoumala, zda byla imunoterapie podávána v dopoledních, nebo odpoledních hodinách. Studie dospěla k závěru, že denní doba aplikace léčby pravděpodobně nepředstavuje rozhodující faktor ovlivňující výsledky pacientů. Některé další retrospektivní studie sice zaznamenaly souvislost mezi časem podání imunoterapie a léčebnými výsledky, příčina tohoto vztahu však zatím není objasněna.

Lékaři upozorňují, že jedním z možných vysvětlení může být rozdílné složení skupin pacientů. Lidé v lepší fyzické kondici mohou častěji preferovat dopolední termíny, zatímco pacienti z venkovských oblastí nebo s horší sociální situací, kteří musí za léčbou dlouho cestovat a obecně mívají horší prognózu, mohou častěji volit odpolední návštěvy infuzních center.