Po klíšťovém zánětu mozku má téměř polovina pacientů trvalé následky, 13 procent ochrne. Češi přitom podceňují očkování

Většina lidí, kteří onemocněli encefalitidou, se nakazili od klíštěte. V roce 2018 bylo evidováno v ČR 712 případů klíšťové encefalitidy, což je zvýšení o sto procent oproti roku 2015. Je třeba si ale uvědomit, že počet případů bývá vyšší, někteří si projdou lehčí fází onemocnění, jež vydávají kupříkladu za letní chřipku. Foto: Wikipedia

V roce 2018 bylo v České republice evidováno podle dat Státního zdravotního ústavu 712 případů klíšťové encefalitidy, což není rozhodně zanedbatelné číslo, jelikož tato nemoc může mít fatální následky, leckdy i smrt. U lidí nad padesát let věku je dokonce smrtelný průběh nákazy patnáctkrát pravděpodobnější než u mladších ročníků. Proti nákaze je přitom možné se bránit očkováním. „Imunita poté ovšem není celoživotní, je nutné přeočkovávat,“ zdůrazňuje k tomu primářka kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice na Bulovce v Praze Hana Roháčová. Češi ale podle všeho neberou nemoc nijak výrazně vážně, jen totiž čtvrtina populace se nechává očkovat, zatímco u našich sousedů je toto číslo mnohem vyšší. V Německu se nechává očkovat 43 procent obyvatel a v Rakousku dokonce až 85 procent. Přitom české zdravotní pojišťovny na vakcinaci v mnoha případech přispívají.

 

Klíšťová encefalitida neboli klíšťový zánět mozku je infekční virové onemocnění, které je přenášeno ze zvířat na člověka infikovaným klíštětem a způsobuje zánět mozku nebo zánět mozkových blan. Nemoc probíhá v několika fázích. Nejprve připomíná chřipku a po několika dnech zdánlivého klidu nastoupí silné bolesti hlavy, světloplachost, závratě, horečka, třes a zvracení. Inkubační doba kolísá od tří dnů až do měsíce, nejčastěji je však mezi jedním až dvěma týdny.

MUDr. Hana Roháčová NNB

Na rozdíl od lymeské borreliózy není možné klíšťovou encefalitidu vzhledem k tomu, že se jedná o virové onemocnění, léčit antibiotiky. Možné je pouze tlumení projevů nemoci, tedy horečky, bolesti, zvracení, či zmírnění otoku mozku. Následkem přitom může být i smrt. Nejvhodnější ochranou před dlouhodobými následky, mezi které patří dlouhotrvající obrna končetin, postižení nervů či porucha sluchu, je očkování.

I když počty případů klíšťové encefalitidy v České republice stoupají, míra proočkovanosti se za poslední období nezměnila, což potvrzuje primářka kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice na Bulovce Hana Roháčová.

V Rakousku se očkuje plošně

„Proočkovanost proti tomuto onemocnění u nás zůstává řadu let stejná a dle nejnovějších průzkumů činí pouhých 25 procent. Počet případů klíšťové encefalitidy přitom stále stoupá. V jiných evropských zemích reaguje místní populace na nárůst počtu nemocných logicky zvýšeným zájmem o očkování, což ji chrání před dalším zhoršováním situace a před nárůstem nemocnosti,“ uvedla.

25 procent
 všech případů 
klíšťové encefalitidy na území EU v letech 2000 až 2010 bylo hlášeno z ČR.

Ve vakcinaci nás tak předběhlo Německo, Lotyšsko, Estonsko nebo Slovinsko. Dlouhou tradici má také v Rakousku, kde podle Roháčové dosahuje až 85 procent. „Ode té doby, co se v Rakousku celoplošně očkuje, tak počet případů se tam dá počítat na jednotky,“ konstatovala Roháčová. Procento očkovaných je ale vyšší i v dalších zemích, v nichž se infikovaná klíšťata objevují na velké části území. Přitom až 25 procent
 všech případů 
klíšťové encefalitidy na území EU v letech 2000 až 2010 bylo hlášeno z ČR!

Na jaře a v létě je možné využít zkrácené schéma

„Základní očkování je trojdávkové – první dávka a druhá dávka se aplikuje zhruba v době šesti až deseti týdnů, další dávka do roka. Po těchto třech dávkách je ukončeno základní očkování, přeočkování pak proběhne zpravidla po třech letech, po prvním přeočkování po pěti letech. Někdy lze ale zvolit i zrychlené očkovací schéma, a to hlavně na jaře a v letních měsících, tady je to ale trošku rozdílné podle typu vakcíny, které máme na trhu dvě. U tohoto zrychleného schématu vakcinace druhou dávkou probíhá už po 14 dnech a obecně imunita po této druhé dávce nás chrání až do třetí dávky, tedy třetího očkování,“ přiblížila k tomu primářka Roháčová.

Účinnost vakcíny není celoživotní

Podle jejího zdůraznění ale není imunita po očkování celoživotní. „Je nutné přeočkovávat. Imunita po prodělaném onemocnění je jistě dlouhodobá, řádově desítky let, možná deset dvacet let, i když to není úplně jednoznačné. Ovšem opakování klíšťové encefalitidy je raritní,“ řekla.

Vakcinace proti klíšťové encefalitidě sice není podle Roháčové českými zdravotními pojišťovnami hrazena, ale pojišťovny na ní přispívají v rámci preventivních programů až do výše 1 500 korun ročně, přičemž jedna dávka stojí okolo 800 korun. „Některé pojišťovny ji hradí v balíčku, kde je například jedna dávka zdarma, je to vyloženě individuální,“ podotkla s tím, že klíšťová encefalitida nepatří do žádné kategorie, kde by bylo očkování hrazeno kompletně u některých vybraných skupin ohrožených obyvatel.

Zvýšení o sto procent oproti roku 2015

Česko každoročně mívá spolu s pobaltskými zeměmi jedny z nejvyšších počtů nakažených encefalitidou v Evropě. V roce 2018 bylo evidováno v ČR 712 případů klíšťové encefalitidy, což je zvýšení o sto procent oproti roku 2015. Je třeba si ale uvědomit, že počet případů bývá vyšší, někteří si totiž projdou lehčí fází onemocnění, jež vydávají kupříkladu za letní chřipku, ale těch 712 případů už představuje zánět mozku a zánět mozkových blan, tedy zánět nervové soustavy.

K meziročnímu nárůstu počtu nakažených klíšťovou encefalitidou došlo zejména v krajích Moravy a Slezska, kde nejvíc případů zaznamenali v Jihomoravském a Olomouckém kraji. Klíšťata jsou podle Roháčové nejvíc aktivní jakmile průměrná teplota stoupne nad pět stupňů Celsia a skončí přízemní mrazy, je tedy možné je vzhledem k aktuální předpovědi počasí očekávat již nyní. A již nyní se dá i proti encefalitidě očkovat.

Proč je očkována pouze čtvrtina obyvatel? V naší zemi totiž existuje velký rozdíl mezi informovaností obyvatel o dostupnosti očkování a počtem těch, kteří tuto metodu prevence klíšťové encefalitidy skutečně využívají. Mezinárodní průzkum z loňského roku dokonce ukázal, že důvodem nízké proočkovanosti je mimo jiné stále přetrvávající pocit, že se nás klíšťová encefalitida netýká, protože se nenacházíme v rizikové oblasti. Přitom Česká republika patří k zemím s nejvyšším výskytem případů v Evropě.

Paralýzu těla mívá až 13 procent nakažených

„Klíšťata mají v oblibě vlhké prostředí smíšených lesů, trav apod. Mohou se však vyskytovat také na okrajích měst nebo i v městské zástavbě, obecně tam, kde jsou parky a zeleň,“ zdůraznila Roháčová. Podle jejích slov se až u 58 procent nakažených s klíšťovou encefalitidou rozvine postencefalitický syndrom a až 46 procent má trvalé následky. Zhoršenou paměť a sníženou koncentraci uvádí okolo 42 procent lidí, na častou únavu a vytrvávající bolesti hlavy si stěžuje polovina nakažených a to až po dobu roku od přisátí klíštěte. Poruchy řeči mívá 12 procent nemocných, paralýzu těla (ochrnutí) až 13 procent. Dlouhodobá nemoc ale v každém případě ovlivní kvalitu života pacientů a může změnit celý jejich dosavadní životní styl.

Počet nakažených v jednotlivých krajích ČR

Pracovní neschopnost u nemoci trvá průměrně šest až osm týdnů, stejnou dobu i rekonvalescence, při komplikacích i mnohem déle. Někdy dokonce nemocní mívají částečný, anebo plný invalidní důchod a mají nárok na lázeňský pobyt při obrnách či psychických potížích.

„U dětí se nemoc léčí po kratší dobu, ale u dospělých je to individuální – někdo je za tři týdny schopný jít již do práce, jiný ani za tři měsíce ne,“ upozornila primářka kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí. Nemoc ohrožuje zvláště starší osoby nad 60 let věku, přičemž právě ty bývají proti encefalitidě málo očkované – uvádí se, že proočkovanost těchto ročníků bývá jen na úrovni 16 procent, naopak největší ji mívají ročníky střední, statistiky uvádí rozmezí mezi 17 až 59 roky.

Už přes půldruhého roku ji má nemoc v chapadlech

Nemoc lékaři potvrdili v roce 2017 i třicetileté Petře, která se živila před nakažením jako restaurátorka textilu, dnes, rok a půl po nakažení, je na invalidním vozíku.

Po klíštěti přisátém tři týdny před začátkem potíží měla silné bolesti hlavy, zimnici, zvracela, lékaři ji napřed pro podezření na lymskou borreliózu ordinovali antibiotikum. Po několika dnech byla však Petra přijata na Kliniku infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce s vysokou horečkou, kdy měla pozitivní známky dráždění mozkových blan a laboratorně ji byla potvrzena klíšťová meningoencefalitida. Lékaři navíc zjistili rozvoj levostranné obrny horní končetiny, postupně narůstání slabosti a poruchu vědomí, dýchání a polykání, kdy jí bylo nutno zavést umělou plicní ventilaci a sondu do oblasti žaludku. Její neurologické postižení se nakonec zhoršilo až do obrny všech čtyř končetin, takže dnes pobývá v rehabilitačním ústavu v Kladrubech.

„O nemoci jsem před nakažením neměla skoro žádné informace, člověk si nepřipouští, že by se mohl nakazit,“ řekla Petra novinářům. „Teď se setkávám s jinými lidmi a uvědomila jsem si, co je v životě pro mne důležité. Sice se mé postižení o něco zlepšilo, ale stále mám jednu ruku nehybnou, takže nevím, zda se ke své práci restaurátorky vůbec kdy vrátím. Ani lékaři mi nedokáží odpovědět na to, do jaké míry se má nemoc zlepší, ale snažím se tomu jít naproti a poctivě rehabilituji,“ uvedla.

To, že někdo má průběh nemoci těžší, jiný zase lehčí, má podle primářky Roháčové několik vysvětlení. „Záleží na obranyschopnosti člověka, i na samotném viru. Viry totiž mají různou míru virulence. Některé dokáží prolomit i vynikající obranyschopnost. Je to vždy souhra makroorganismu a mikroorganismu a do jaké míry se uplatní složky ochranné a složky vyvolávající nemoc,“ vysvětlila.

Přenos i z mléka

Pro rozvoj nemoci nerozhoduje jak dlouho bylo klíště přisáté. Téměř tři čtvrtiny lidí se sice nakazily od klíštěte, ovšem lékaři zaznamenali i přenos z nepasterizovaných mléčných výrobků, takových případů ale bylo méně než jeden ze sta. Nemoc se přenáší z nakažených zvířat na jejich mléko. Toto se musí brát v potaz už z toho důvodu, že dnes si řada lidí kupuje mléko na farmách a myslí si přitom, že dělají pro svou rodinu „to nejzdravější“, protože mají ryze přírodní produkty, aniž by věděli, jaké důsledky plynou z toho, když mléko není pasterizované.

Kromě encefalitidy přenášejí klíšťata i lymskou boreliózu. Ani to není zanedbatelné onemocnění. Lékaři v roce 2016 zaznamenali 4694 případů, což byl meziroční nárůst o 1781 případů. Přes vysoký nárůst onemocnění nebyl ale tento výskyt rekordní – více případů boreliózy, a to 4834, zaznamenali odborníci v roce 2011, loni jí onemocnělo 4473 lidí. U encefalitidy byl rekordní rok 2006 s 1029 případy. Přes osm stovek lidí onemocnělo i v letech 2009 a 2011. Zatímco proti encefalitidě se dá bránit, proti borelióze vakcína není.

„Každý se bojí boreliózy, ale to je bakteriální onemocnění, na která máme antibiotika a dá se s ním docela dobře pracovat. Oproti tomu klíšťový zánět mozku je virové onemocnění a proti virům zatím neexistuje žádný lék, který by virus zabil. Na některá virová onemocnění sice máme lék, jenž brání viru, aby se dál množil, tedy brání jeho vysoké aktivitě, ale u klíšťové encefalitidy ani toto neplatí. Můžeme tady léčit jen příznaky,“ zdůraznila nakonec Roháčová. Podle ní nebývá žádnou výjimkou, když lidé po přisátém klíštěti onemocní najednou lymskou boreliózou i encefalitidou.

Nemocní s boreliózou jsou unavení a mají zvýšenou teplotu. Typická červená skvrna v místě přisátí klíštěte či bodnutí jiného hmyzu může mít vybledlý střed, objevuje se asi u poloviny nakažených. Ve druhé fázi mohou být postiženy klouby, centrální nervový systém a někdy také srdce. Zatímco borelióza se přenáší po 24 hodinách, k nákaze virem encefalitidy stačí přisátí trvající dvě hodiny.

Odborníci doporučují se proti přisátí klíštěte bránit postříkáním oblečení repelentem. Podle hygieniků je jejich maximální výskyt v květnu a červnu a poté v září a říjnu.

VZP: Na očkování jsme loni vydali přes 57 milionů

Z dat největší české zdravotní pojišťovny, Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), vyplývá, že meziročně počty očkovaných proti encefalitidě v ČR rostou. V roce 2017 se nechalo očkovat 103 tisíc jejích klientů, loni více než 114 tisíc. V roce 2013 to bylo 13 tisíc lidí a v roce 2011 jen 3300. Pojišťovna přispívá asi 500 korun, celkem to loni bylo přes 57 milionů korun.

„Náklady na léčbu jednoho nemocného s klíšťovou encefalitidou se u VZP pohybují kolem 17 tisíc korun ročně, zdaleka ne vždy se však podaří vyléčit pacienta tak, aby byl zcela bez zdravotních problémů,“ uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Jaké jsou nejčastější mýty o nemoci?

Mýtus: „Na zahradě u domu mi žádné nebezpečí od klíšťat nehrozí.“

Fakta: Na skutečnost, že klíšťata se běžně vyskytují i v městské zástavbě (zahrady, parky, dětská hřiště), každoročně upozorňují hygienické stanice, které monitorují výskyt těchto roztočů ve městech. Odborníci upozorňují, že klíšťata se mohou vyskytovat i na zahradách, zejména v místech, kde je vyšší tráva nebo nahromaděné listí.

Mýtus: „Vždy, když jdu do lesa, vezmu si vitamín B, ten mě před klíšťaty ochrání.“

Fakta: Vliv vitamínu B proti klíšťatům a dalším členovcům nebyl nikdy medicínsky prokázán, rozhodně se nelze na takovou „ochranu“ spoléhat. Je ale pravda, že někteří lidé mají takové složení tělních tekutin, že klíšťata příliš „nepřitahují“.

Mýtus: „Jsem v dobré kondici a nebývám nemocný. Klíšťová encefalitida by u mě proběhla bez následků.“

Fakta: Klíšťová encefalitida může postihnout každého bez ohledu na věk a mnohdy zanechává doživotní následky. U osob starších 55 let mívá onemocnění závažnější průběh a riziko trvalých následků je u nich větší než u pacientů mladších věkových kategorií.

Mýtus: „Očkování není potřeba – pokud se nakazím klíšťovou encefalitidou, léčba je snadná.“

Fakta: Při tomto onemocnění mohou lékaři používat pouze podpůrnou léčbu v závislosti na typu a závažnosti příznaků. Specifická antivirová léčba totiž neexistuje a antibiotika lze užívat pouze na bakteriální infekce. Onemocnění může mít závažný průběh i následky (přibližně u třiceti až šedesáti procent případů mohou být následky dlouhodobé nebo i trvalé). I po vyléčení může pacient trpět bolestmi hlavy nebo dokonce částečnou obrnou. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů, může dojít k selhání životně důležitých center a nakonec i ke smrti.

 

Olga Böhmová