Ministr Vojtěch navštívil „zastaralý“ SZÚ. Byli jsme s ním, jako jediné médium v zemi

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za doprovodu ředitele SZÚ Pavla Březovského (vpravo) a náměstka SZÚ pro odbornou činnost Vladimíra Příkazského (vlevo) navštívil speciální biologickou laboratoř, kde se diagnostikují životu nebezpečné bakterie a viry, a také molekulárně genetické laboratoře. Foto: ZD

Ministerstvo zdravotnictví hodlá v příštím roce investovat do modernizace Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Peníze by měly jít především do úseku laboratoří. „Investici do modernizace laboratoří již máme v plánu a jsme na tom s panem ředitelem Březovským dohodnutí,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) Zdravotnickému deníku v rámci své osobní návštěvy v SZÚ. Jednal zde s managementem a zaměstnanci a následně si osobně prohlédl některá odborná pracoviště a vybrané laboratoře ústavu. „Zjistil jsem, že jsem po pětadvaceti letech prvním ministrem, který sem zavítal. To není úplně lichotivé, protože si myslím, že je to klíčová organizace pro veřejné zdraví,“ svěřil se.

 

Státní zdravotní ústav je příspěvkovou organizací ministerstva zdravotnictví. Připravuje podklady týkající se zdravotní politiky a metodik v oblasti ochrany veřejného zdraví. Jeho postavení a úkoly jsou stanoveny § 86 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

„Ústav byl zřízen pro přípravu podkladů pro národní zdravotní politiku, pro ochranu a podporu zdraví, k zajištění metodické a referenční činnosti na úseku ochrany veřejného zdraví, k monitorování a výzkumu vztahů životních podmínek a zdraví, k mezinárodní spolupráci a dalších činností,“ píše se v zákoně. Úřad sídlí v Praze a v jeho čele stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví na návrh hlavního hygienika. Nachází se v sousedství areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a historicky byl svázán s Lékařskou fakultou hygienickou UK v Praze.

V čele ústavu stojí Pavel Březovský, který byl ministrem Adamem Vojtěchem jmenován v říjnu loňského roku. Předchůdkyně Březovského Jitka Sosnovcová (od roku 2010 do roku 2018) loni v únoru rezignovala mj. kvůli výsledkům kontroly hospodaření ze strany NKÚ. Ta odhalila chyby v hospodaření za 67 miliónů korun.

Selhává na poli prevence…

SZÚ byl v minulosti několikrát nařčen z toho, že nedělá dost na poli zdravotní gramotnosti obyvatel. Například v informování obyvatel o oblasti povinného i nepovinného očkování dětí a dospělých prý vůbec nevyvíjel žádnou aktivitu a to ani na svých webových stránkách.

„O svůj facebookový profil se Státní zdravotní ústav (SZÚ) nijak nestará a místo informování veřejnosti, strká hlavu do písku. Nejen, že aktivně neinformuje o významu očkování, ale bohužel ani nijak nevyvrací mýty, které kolem něj kolují,“ napsal Zdravotnický deník (ZD) předloni v prosinci. (Více zde.)

Loni v lednu ZD pak informoval o tom, že SZÚ brání efektivní prevenci HIV v Česku a namísto zveřejňování efektivních nástrojů, které skutečně ovlivňují výskyt HIV pozitivních v populaci, organizuje besedy pro školáky. (Více zde.)

Jakési pokulhávání v tomto směru ostatně nepřímo přiznal i sám ministr v momentě, kdy Březovského do funkce jmenoval. „V neposlední řadě považuji za důležité, aby se (Březovský) zasadil o popularizaci témat veřejného zdraví pro laickou veřejnost,“ řekl. A to se prý podle ministra již děje. Březovský se snaží podle něj dát tomuto ústavu „nový směr a nový vítr do plachet“ a on osobně tak má z jeho dosavadního působení „velmi dobrý pocit“.

…desítky správních deliktů za milióny korun

Zdravotnický deník také samozřejmě nesčetněkrát – loni i předloni – popisoval, jak Státní zdravotní ústav pod vedením ředitelky Jitky Sosnovcové katastrofálně propadl v prověrce Nejvyššího kontrolního úřadu. Kontroloři přitom potvrdili nakonec i skutečnosti, na které již delší dobu náš deník poukazoval. Informovali jsme například o desítkách správních deliktů za milióny korun, nebo o podezření z trestného činu zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky. (Psali jsme zde a zde.)

„Tuto kontrolu NKÚ jsme nyní s panem ředitelem Březovským neřešili. Ale byl to problém, z něhož jsme vyvodili důsledky a který měl za cíl změnu ve vedení a ta věc se v tomto směru již napravila. Nyní nemám žádné informace o tom, že by tady byl nějaký zásadní problém. Myslím, že ÚZS funguje,“ uvedl k tomu nyní pro Zdravotnický deník ministr Vojtěch.

Pokud jde o jiné informace okolo hospodaření ústavu, nechtěl nic dalšího sdělit. Pouze uvedl, že by se do objektů SZÚ mělo investovat, jelikož například budovy laboratoří – hlavně jejich vybavení interiérů – spadající pod gesci ústavu jsou zastaralé.

„Investici do modernizace laboratoří máme rozhodně v plánu a že budeme v tomto směru investovat, na tom jsme (s ředitelem Březovským) dohodnutí,“ řekl Vojtěch, který při svém jednání s managementem a zaměstnanci SZÚ s překvapením zjistil, že je vůbec prvním ministrem zdravotnictví, který ústav po pětadvaceti letech osobně navštívil.

Je to klíčová instituce pro veřejné zdraví

„To není úplně lichotivé, protože si myslím, že je to klíčová instituce pro veřejné zdraví,“ poznamenal. Ostatně i Zdravotnický deník byl jediným médiem, který se přišel spolu s Vojtěchem do zázemí ústavu podívat, přestože možnost návštěvy ministerstvo zdravotnictví nabídlo i dalším novinářům, kteří o zdravotnictví píší.

„S panem ředitelem jsme zde probírali všechnu agendu, kterou SZÚ zajišťuje. A jde o veliké množství. SZÚ je klíčová instituce nejenom pro ministerstvo zdravotnictví, ale i pro řadu dalších ministerstev – životního prostředí, zemědělství, práce a sociálních věcí a dalších resortů, které využívají služeb této organizace. Navštívil jsem i zdejší laboratoře, bavili jsme se o projektech, které nyní budeme financovat z hlediska rekonstrukcí místních laboratoří. Je totiž velmi důležité, aby SZÚ byl na nejvyšší i technické úrovni, protože to je klíčová instituce. A otázka peněz je v tomto velmi důležitá. Každoročně dáváme příspěvek SZÚ jakožto příspěvkové organizaci a musíme to řešit i nadále, protože stát v tomto směru musí zajišťovat určitou infrastrukturu,“ uvedl ministr.

Podle jeho slov ale nejde v případě SZÚ pouze o investiční peníze. „Existují tady i různé granty, které poskytujeme jakožto ministerstvo zdravotnictví v oblasti podpory zdraví, v oblasti výzkumu, šetření zdraví populace, což je velmi důležité, protože potřebujeme mít data. Bez dat je velmi složité dělat nějakou zdravotní politiku a Státní zdravotní ústav v tomto směru hraje nezastupitelnou roli, protože provádí různé monitorování zdraví v regionech a tak dále. A pro toto máme určité zdroje – jak národní, tak evropské. Dokonce je zde už nyní řada provozů investována z evropských zdrojů, takže na tom také budeme spolupracovat,“ přiblížil další budoucnost ústavu.

Jak to vlastně bude?

Ředitel SZÚ Březovský je ale o něco skeptičtější. „Dnes jsme o žádných cifrách nehovořili, protože problém je v tom, že státní rozpočet pro příští rok není připraven. Zatím se spíše uvažuje o zkrácení finančních prostředků, takže spíše jde o to, abychom si udrželi ty stávající peníze,“ řekl Březovský pro ZD a zdůraznil, že již nyní je ústav dlouhodobě podfinancovaný.

Pro tento rok SZÚ dostal od státu 186 miliónů korun. „A to přitom máme dohody hned s několika nemocnicemi, kterým děláme tzv. konfirmační testy, což znamená, že ověřujeme to, co našli naši kolegové v mikrobiologických laboratořích z různých míst ČR. To se děje i ve spolupráci s vinohradskou nemocnicí,“ poznamenal Březovský.

Udržují sbírky, které jsou i šedesát let staré

„Je zde 47 národních referenčních laboratoří, což znamená, že udržujeme kontinuálně sbírky, které jsou třeba padesát nebo šedesát let staré a můžeme je srovnávat s nálezy aktuálními, kdy můžeme zjišťovat, do jaké míry se mění citlivost na antibiotika, do jaké míry se mění celá genetická struktura bakterií a eventuálně virů a podobně. Jsme tak schopni i identifikovat počínající změny, které by mohly vést ke změně virulence bakterií, nebo virů,“ doplnil Březovský.

V budovách SZÚ tak sídlí například speciální biologická laboratoř, kde se diagnostikují životu nebezpečné bakterie a viry nebo molekulárně genetické laboratoře.

Poněkud rychlá návštěva těchto laboratoří spolu s ministrem, jeho doprovodem a ředitelem Březovským pak vskutku odhalila katastrofální stav budov, v nichž sídlí. Opadající omítky, zarezlé kotle, nevyhovující sociální zázemí… Jen pro upřesnění – prohlídka těchto prostor v doprovodu ministra byla dokonce tak rychlá, že si Zdravotnický deník ani nestačil všechna zákoutí vyfotografovat.

Zázemí laboratoře, která pravidelně absolvuje mezinárodní kontroly a hodnocení kvality a to i ze strany WHO, potřebuje nutně rekonstrukci. Fofo: ZD

„Tady se likvidují odpady z laboratoří a tady je zázemí, kde bychom rádi vybudovali moderní pracoviště a děvčatům to tak trošku i zkulturnili…,“ řekla při příchodu ministra vedoucí laborantka speciální biologické laboratoře, která poskytuje služby všem mikrobiologickým laboratořím v terénu a přitom úspěšně a pravidelně absolvuje mezinárodní kontroly a hodnocení kvality a to i ze strany WHO.

Ve „sbírce“ mají i subtyp H7N9

Laboratoř, kde se diagnostikují životu nebezpečné viry, byla naopak tak malá, že se do ní redaktorka ZD spolu s ministrem a dalšími lidmi ani nevešla.

Dveře laboratoře, kde ve sbírce uchovávají i subtyp viru chřipky (H7N9), který doposud cirkuluje v Číně a způsobuje tam četná onemocnění, byly nakonec pro Zdravotnický deník uzavřené. Foto: ZD

„Tady zpracováváme vzorky, které přijdou s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu – pro nás je to hlavně MERS (odborně MERS-CoV – Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus – je jedna z forem koronaviru. Patří do rodu Betacoronavirus podobně jako příbuzný virus SARS. Jde o nemoc přenosnou na lidi ze zvířat, tedy tzv. zoonózu, a také vzájemně mezi lidmi. Virus MERS je znám od roku 2012. Způsobuje závažné lidská onemocnění plic a ledvin. Oproti SARS má podstatně větší úmrtnost, ale naopak se výrazně pomaleji šíří, pozn. red.), koronavirus nebo podezření na nějaký potenciálně humánní případ aviární chřipky. Pak tady také pracujeme s naší sbírkou kmenů, kterou máme od doby, kdy se začala budovat referenční laboratoř, což je od padesátých let a vybudovali jsme jednu z největších sbírek v Evropě. Máme tam i celou řadu aviárních kmenů až do subtypů H10 a dokonce i kmeny pandemické z roku 1957, či 1968. Máme je lyofilizované a hluboce zamrazené a dá se s nimi pracovat. Ve sbírce uchováváme i subtyp H7N9, který doposud cirkuluje v Číně a způsobuje tam četná onemocnění,“ uvedla k její činnosti vedoucí národní referenční laboratoře pro chřipku Martina Havlíčková.

Laboratoř si může podle jejích slov vyžádat v rámci WHO i současné kmeny, aby si pro svou referenční činnost „rozšířila sbírku“.

„Viděla jste, že i ve starých budovách se dají vybudovat laboratoře, které jsou na odpovídající mezinárodní úrovni,“ glosoval celou exkurzi pro ZD ředitel SZÚ Březovský a dodal, že příští rok je stoleté výročí ústavu. „Vzhledem k tomu, že pozemek, budovy a vlastně i celý areál z poloviny v roce 1919 zaplatila Rockefellerova nadace, tak tady bude akce, která na to bude upozorňovat. Pozveme sem zástupce Rockefellerovy nadace, aby viděli, že to funguje dodnes,“ uzavřel.

Olga Böhmová