Kolaps sociálních služeb? Finanční prostředky službám vystačí do září, kapacity jim nevydrží ani deset let

Tiskovou konferenci upozorňující na hrozící kolaps poskytování sociálních služeb pořádala pro novináře Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) se Svazem měst a obcí ČR. Foto: ZD

Český systém sociálních služeb brzy bude výrazně pokulhávat za většinou evropských zemí. Již teď máme nedostatečné kapacity lůžek v domovech pro seniory, v domech s pečovatelskou službou, či v domovech pro pacienty s demencí a pokud výrazně nepřibudou nová zařízení, hrozí v dalších desetiletích úplný kolaps této péče. Službám navíc chybí peníze. Podle Asociace krajů České republiky až 3,1 miliardy korun. „Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) sice tvrdí, že evropské prostředky, které jdou na individuální projekty, jsou nám v letošním roce schopni částečně zajistit, ale absolutně jsme nepočítali s nárůstem mezd a tyto prostředky nám nyní chybí,“ upozornil v této souvislosti náměstek hejtmana Ústeckého kraje a výkonný místopředseda Komise pro sociální náležitosti Asociace krajů ČR Martin Klika na konferenci upozorňující na hrozící kolaps poskytování sociálních služeb.

 

Podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) a současně prezidenta Evropské sítě stárnutí Jiřího Horeckého by se do poloviny století měla kapacita seniorských domovů, domovů pro pacienty s demencí či pečovatelské služby minimálně zdvojnásobit.

„Česká republika má podprůměrné, nedostatečné kapacity sociálních služeb na počet lidí nad 65 let – domovy, pečovatelské služby, respitní péče – v porovnání s většinou evropských zemí. Je celkem jednoduché zpracovat prognózy vývoje potřeb seniorů v příštích letech. Ta čísla jsou alarmující a pokud budeme dál dřímat, pak je to otázka příštích deseti let, kdy přijde kolaps sociální péče v Česku,“ vysvětlil Horecký.

Pokud bychom situaci Česka porovnávali se skandinávskými zeměmi, tak ty vykazují oproti nám dvojnásobnou a někde až trojnásobnou kapacitu. Podle Horeckého ale Česku zcela chybí „strategický plán“, jakým způsobem by se kapacity zařízení měly navyšovat, přitom je zřejmé, že naše populace stárne.

„To, že potřeba dlouhodobé péče narůstá, víme dlouhodobě. Upozorňují nás na to studia zprávy Světové zdravotnické organizace, OECD a Evropské komise, a když bych zmínil poslední zprávu OECD pro české zdravotnictví, tak se tam praví, že je třeba stimulovat kraje, města a obce, aby zvyšovaly kapacity lůžkových zařízení dlouhodobé péče. Narůst počtu osob, které péči budou potřebovat, se ale nebude týkat pouze Česka,“ uvedl Horecký s tím, že i počet lidí s příspěvky na péči se v horizontu dvaceti let zdvojnásobí.

Jen 83 míst na tisícovku osmdesátníků a starších lidí

Na tisícovku osmdesátníků a starších lidí připadá již nyní v ČR zhruba 83 míst v domovech pro seniory. Pokud by se podle analýzy APSS kapacita nezvedla, v polovině století by to bylo už jen 33 míst na tisícovku lidí nad 80 let. V domovech se zvláštním režimem pro pacienty s demencí by z nynějších 36 míst zbylo na tisícovku osmdesátiletých a starších 14 míst. Pečovatelská služba je nyní pro 31 lidí z tisícovky nad 65 let, za pár desetiletí by byla jen pro dvacet osob.

Jak uvádí Evropská alzheimerovská asociace, každých dvacet let se navíc zdvojnásobí počet lidí trpících demencí. „A to je cílová skupina, která vyžaduje nejvíce náročné péče a zvláště v posledním stadiu demence ji nelze vykonávat bez odborné pomoci,“ připomněl Horecký.

Podle jeho slov sice míst v sociálních zařízeních momentálně mírně přibývá, ovšem počet potřebných se zvedá – a samozřejmě bude zvedat – mnohem rychleji. „V ČR je momentálně podle čísel Českého statistického úřadu 65 tisíc neuspokojených žádostí na umístění do pobytových služeb a k tomu je tady až 70 nelegálních poskytovatelů sociálních služeb, což je však následkem ‚větší poptávky, nežli nabídky‘, řekl také Horecký.

Aby se zachovala současná úroveň služeb, musel by se v domovech pro seniory zvednout do roku 2050 počet lůžek z 35 600 na 89 150 a v domovech se zvláštním režimem by místo 15 400 lůžek muselo být přes 38 500 lůžek. Většina by jich podle analýzy měla přibýt do roku 2035 a znamenalo by to potřebu vybudovat v každém správním obvodu obce s rozšířenou působností v průměru 289 míst. Pečovatelskou službu by mělo dostávat téměř 99 tisíc lidí místo nynějších asi 63 700, a to už do roku 2025. V souvislosti s tím by se měl zvýšit i počet pracovníků v těchto službách o zhruba 50 tisíc osob z dnešních asi 70 tisíc.

„Pokud by byl do očekávaného vývoje počtu pracovníků promítnut očekávaný vývoj jednotlivých typů služeb sociální péče, potom by se celkový počet pracovníků v těchto službách mohl zvýšit o dalších 19 tisíc osob, což znamená, že by se počet pracovníků ve službách sociální péče v podstatě zdvojnásobil. Je proto zřejmé, že je potřeba urychleně iniciovat vznik nových a výrazné rozšíření stávajících studijních oborů na středních a vysokých školách orientovaných na výuku sociální práce a ošetřovatelství tak, aby i nadále sociální služby byly poskytovány na úrovni odpovídající současné době,“ doplnil v této souvislosti Ladislav Průša z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. A míní, že když bychom služby nebudovali, do roku 2035 klesne jejich dostupnost o více než 60 procent.

Pro letošek chybí až dvě miliardy korun

Problémem jsou podle APSS i finance. „Situace je alarmující, neboť nikdo neví, co nás čeká za deset, dvacet či třicet let. Navíc tady ani není analýza finančních propadů, systém financování sociálních služeb je takový, že neumožňuje růst služeb a navíc každým rokem řešíme dofinancování. Jen v letošním roce pro sociální služby chybí dvě miliardy korun. Poskytovatelé ve všech krajích mají finanční prostředky do září, října a pak se končí,“ zdůraznil Horecký ke druhému, neméně palčivému bodu.

Dotace se totiž vždy udělují na rok. Zařízení ale nemají jistotu, zda peníze dostanou a kolik. Podle šéfa Svazu měst a obcí Františka Lukla ovšem není možné plánovat sociální služby z roku na rok, ale minimálně s pětiletou či desetiletou vizí. Ministerstvo práce by také mělo zajistit, aby péče byla stejně drahá všude v zemi. Nyní se náklady liší.

Podle Horeckého Asociace krajů vyzvala vládu a hlavně MPSV k dofinancování. V současnosti přitom sociálním službám chybí už dohromady 3,1 miliardy korun. Chybějící částka je dle asociace způsobena částečným výpadkem evropských zdrojů, tzv. individuálních projektů, nečekaným zvýšením zvláštních příplatků pracovníků v sociálních službách na základě změny nařízení vlády ze 17. prosince 2018, nedostatečnou kompenzací zvýšení základních platových tarifů, ale i zvýšenými výdaji v souvislosti s probíhající reformou psychiatrické péče.

„Ministerstvo práce a sociálních věcí sice tvrdí, že evropské prostředky, které jdou na individuální projekty, jsou nám schopni v letošním roce částečně zajistit, ale kraje absolutně nepočítaly s nárůstem mezd, v němž měli mít všichni poskytovatelé maximálně pětiprocentní navýšení. Jsme sice rádi, že nakonec vláda rozhodla o sedmiprocentním nárůstu, ovšem to je právě ona částka, která nám chybí. Jsou to dvě procenta. Vláda také rozhodla o navýšení příplatku pro pracovníky v sociálních službách a ve zdravotních službách, ale nikdo tyto nárůsty do žádostí nezapracoval,“ zdůraznil Horecký.

Navíc část poskytovatelů sociálních služeb obdržela nižší dotace než tomu bylo v roce 2018, ačkoliv jejich výdaje jsou kvůli rozhodnutím vlády ČR v oblasti odměňování vyšší. Financování by měla upravit novela o sociálních službách, kterou připravuje resort práce. Vláda by ji měla dostat na stůl do konce roku.

Vláda čeká, co se stane…

„Vláda rozhodne o zvyšování nákladů prostřednictvím růstu platů či různých příplatků a pak čeká, kdo to zaplatí a co se stane. Není možné a přijatelné předhánět se v rámci politických bojů o to, která politická strana přidá, komu a kdo více, aby to bylo na úkor stávajících veřejných, v tomto případě sociálních služeb,“ uvedl již dříve k této situaci Horecký.

A výkonný místopředseda Komise pro sociální náležitosti Asociace krajů ČR Martin Klika mu dává za pravdu: „Kraje jsou sice připraveny část nedostačujících prostředků pokrýt z vlastních zdrojů, není to však možné v celém rozsahu. Pokud nedojde k urychlenému dofinancování sociálních služeb, hrozí výrazné omezování kapacit, a tím snižování dostupnosti sociálních služeb v závěru roku.“

Maxová: Musí nastat změna v Lékařské posudkově službě 

Poslankyně a předsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Radka Maxová (ANO) v celém systému vidí ještě jiný problém, který vše propojuje. Jde o Lékařskou posudkovou službu (LPS), která hodnotí zdravotní stav lidí kvůli přidělení a výši invalidních důchodů či příspěvků na péči, a v ní pak i o problém, kdy stát nedodržuje zákonné lhůty ohledně vyřizování žádostí.

„Velkou souvislost se sociálními službami má i posuzování zdravotního stavu, které je nutné pro získání invalidity, příspěvku na péči, průkazu pro osoby se zdravotním postižením a zdravotních pomůcek. Od občanů, ale i od odborné veřejnosti ovšem dostávám nespočet podnětů na nedodržování lhůt a častou změnovost posouzení. Vůbec bych se nedivila, kdyby lidé z těchto důvodů masově podávali žaloby na stát,“ svěřila se.

„Dlouhodobě jako výbor bezvýsledně apelujeme na Ministerstvo práce a sociálních věcí na revizi organizace a kritérií posuzování zdravotního stavu,“ přidává. Podle ní se ale „snad blýská na lepší časy.“

Minulý pátek totiž o reformě posudkové služby s řediteli okresních správ sociálního zabezpečení jednala ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). A z vyjádření vedení ministerstva pak vyplynulo, že chystá již během letoška provést změny v posudkové službě. Resort plánuje nově omezit kontrolní prohlídky u lidí, u nichž se nedá očekávat zlepšení. Stanovit chce nové normy pro lékaře, kolik posudků by měli měsíčně zvládnout. Nastavit chce i jejich platy. Spustit by se také měla náborová kampaň a „generační obměna“. Průměrný věk posudkových lékařů je totiž 62 let, stovce lékařů je dokonce přes 70 let, šedesátníků je 170.

I Maxová zdůraznila, že se výhledově zdvojnásobí počet lidí, kteří budou potřebovat příspěvek na péči a předpokládá, že se dodrží to, na čem se v minulém volebním období vláda dohodla, tedy že se otevře debata ohledně přiznávání příspěvků na péči, které by se měly zvýšit a to i v pobytových zařízeních. Nebylo by podle ní také od věci, kdyby došlo ke změně úhradové vyhlášky č. 505. Tento apel vůči vládě vznáší i František Lukl.

Výbor bude o problémech jednat v květnu

Maxová uvedla, že celou problematiku výbor plánuje zařadit na své květnové zasedání, kde se bude kromě Lékařské posudkové služby hovořit i o inspekci sociálních služeb.

„Paní ministryně Maláčová by měla v následujících měsících velmi intenzivně jednat s Asociací krajů a obcemi, aby zjistila jejich konkrétní požadavky. Musí si také udělat revizi, jestli ve svém resortu na to (dofinancování sociálních služeb) také má a zahájit diskusi s ministerstvem financí. Bez toho to nejde,“ myslí si Maxová.

Příspěvek na péči pobírá nyní asi 355 tisíc lidí. Podle propočtů by jich v polovině století mohlo být až 734 tisíc. Lidé nad 65 let tvoří zhruba pětinu obyvatel, za pár desetiletí by to měla být téměř třetina. Podle demografů bude přibývat hlavně mužů a žen ve velmi vysokém věku.

Olga Böhmová