Projekt Ukrajina většina oslovených chválí. Je kontraproduktivní, lepší je zaměstnávat slovenské sestry, zaznělo ale také v „průzkumu“ ZD

Projekt Ukrajina sice odbory odmítají, ovšem vedení nemocnic si nemůže sestry – cizinky vynachválit. Ukrajinské a slovenské sestry jim pomáhají zaplnit kliniky a oddělení, které by jinak musely být v mnoha nemocnicích kvůli nedostatku personálu zavřené. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch dokonce připomíná, že migrace zdravotnického personálu existuje na Západ od nás všude a není to tedy pouze případ České republiky. Foto: nara.getarchive.net

Českým nemocnicím chybí kolem dva a půl tisíce sester, zařízení proto zaměstnávají sestry z Ukrajiny. Jenže již loni za začalo mezi zdravotníky šuškat, že tím naopak českým sestrám práce přibyla, protože se o Ukrajinky musejí starat a školit je, což dělají zdarma. Vinu dávají Ministerstvu zdravotnictví, které projekt Ukrajina připravilo. Jenže ministr Adam Vojtěch (za ANO) s takovým tvrzením nesouhlasí. „Neexistují žádné negativní reakce na projekt Ukrajina v otázce sester,“ uvedl Vojtěch v tiskové zprávě loni v květnu a nyní to pro Zdravotnický deník jen potvrdil. A vedení jednotlivých nemocnic, které naše redakce oslovila, mu dávají za pravdu. Pouze náměstkyně Karlovarské krajské nemocnice a.s. Gabriela Fritsch Píchová připustila, že projekt je kontraproduktivní, zdlouhavý a nemocnici se spíše osvědčilo vybírat si mezi slovenskými sestrami.

 

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) chybělo v České republice předloni oproti roku 2016 v akutní (lůžkové) péči 243 všeobecných sester a porodních asistentek a v ostatní lůžkové péči 91 z celkového počtu 82 345 sester. Oproti roku 2010 tak v akutní péči již dohromady chybí 2024 sester a v ostatní lůžkové péči 251 sester. Nejhůře jsou na tom se sestrami ve Zlínském nebo Karlovarském kraji a také v Ústeckém. Zhruba 80 sester chybí na Plzeňsku, 200 v Ústeckém kraji, 120 v Libereckém kraji.

„V krajské karlovarské nemocnici chybí zhruba necelá stovka sester, z toho největší část v nemocnici v Chebu,“ zveřejnil před časem mluvčí nemocnice Vladimír Podradský. Za nedostatek zdravotníků prý mohou nízké platy a stále se zhoršující pracovní podmínky.

Doplnit chybějící personál v nemocnicích mají ukrajinské sestry, ale i Slovenky či Rusky. Ministerstvo zdravotnictví se původně připojilo k programu ministerstva průmyslu a obchodu, který má urychlit zaměstnávání pracovníků z Ukrajiny, protože však nenaplnil očekávání, vznikl v rámci resortu samostatný projekt Ukrajina zaměřený na lékaře i sestry.

Jenže již loni začaly kolem něj vznikat dohady. Například Mladá fronta DNES v květnu uvedla, že si české sestry stěžují na to, že „dřou“ na cizinky a mezi státem a sestrami se tak rozhořel kvůli tomu velký spor.

MZ: Rozhodně odmítáme tvrzení o sporu!

„Ministerstvo zdravotnictví dosud nezaznamenalo žádné negativní reakce na projekt v otázce sester. Naopak, aktivně se do něj hlásí stále další nemocnice, včetně fakultních, poptávající především všeobecné a praktické sestry. Nemocnice si projekt chválí a pro nově příchozí sestry z ciziny organizují adaptační programy a kurzy češtiny. Rozhodně odmítáme tvrzení o sporu mezi Ministerstvem zdravotnictví a sestrami v tomto směru,“ reagoval resort na to vzápětí v samostatné tiskové zprávě. (Odkaz zde).

A informace o ohrožování pacientů Ukrajinkami, jelikož neumí česky, ministerstvo rázně odmítlo: „Tyto sestry do splnění aprobační zkoušky pracují pod odborným dohledem, většinou v ošetřovatelských pozicích, a proto je jejich přímý negativní vliv na pacienta prakticky vyloučen.“

Vládní projekt Ukrajina totiž cizinkám kromě jiného umožňuje začít pracovat v nemocnicích bez češtiny. Jsou tak zvýhodněny oproti všem ostatním cizincům ve státní sféře, kteří musejí složit jazykovou zkoušku. Cílem projektu zahájeného předloni je mj. zkrácení doby nutné pro vyřízení žádosti o zaměstnanecké karty nebo modré karty na zastupitelském úřadě ČR v Kyjevě na Ukrajině.

Podle Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče dopady tohoto ale mohou být fatální. „Stačí, když sestra nebude schopna přesně popsat lékaři stav pacienta nebo když lékař naordinuje léčbu a sestra to správně nepochopí,“ upozornila k tomu předsedkyně svazu Dagmar Žitníková, která tlumočila, že odbory požadují, aby ukrajinské sestry měly povinnost složit jazykovou zkoušku na stejné úrovni jako ostatní cizinci.

„Vše stále platí, za tímto vyjádřením si stojím,“ řekla nyní Žitníková Zdravotnickému deníku.

Jsme spokojení, znělo unisono

Redakce proto oslovila několik českých nemocnic s dotazem, jak se Ukrajinky v jejich zařízeních „zabydlely“, jsou-li s jejich prací kolegové a nadřízení spokojení a zda je mají v kolektivu rádi.

„Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady je cca 45 pracujících nelékařských zdravotnických pracovníků (NLZP) z Ukrajiny, z toho zhruba dvacet již plnohodnotných NLZP s aprobační zkouškou a s uznáním způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území ČR,“ uvedla mezi oslovenými jako první Hana Vránová z tiskové oddělení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Podle ní jsou mezi zdravotníky-cizinci i muži a nemocnice je s jejich prací spokojena. „Kolegyně je mají rádi, stejně tak jako sestry,“ řekla.

Na dotaz, zda nemocnice chce výhledově přijmout další cizinky či cizince, odvětila kladně.

„V Krajské zdravotní, a. s., v rámci projektu Ukrajina pracuje jedna všeobecná sestra a aktuálně nemáme do projektu v tomto povolání zařazeno žádného žadatele. Sester s cizí státní příslušností zaměstnáváme celkem dvacet, z toho 13 je ze Slovenska. Velká část těchto pracovnic žije v Česku již řadu let, ke své práci přistupují s maximální zodpovědností a jsou součástí pracovního kolektivu. Muž v této skupině není,“ prozradil za Krajskou zdravotní, a. s., která spravuje pět nemocnic na severu Čech, tedy v Děčíně, Ústí nad Labem, Teplicích, Mostě a Chomutově, mluvčí Ivo Chrástecký.

Náměstkyně pro nelékařská povolání Karlovarské krajské nemocnice a. s. Gabriela Fritsch Píchová konstatovala, že v současné době v KKN a.s. nepracuje žádná sestra z Ukrajiny. „Nicméně tento měsíc budeme do projektu zadávat šest sester z Ukrajiny. Další cizinci, kteří pracují V KKN a.s. jsou ze Slovenska, je jich celkem 35 a z Ruské federace, jejichž počet činí 16. Tyto sestry z Ruské federace jsou u nás zatím na pozici POP do doby, než složí aprobační zkoušku,“ řekla.

„S jejich prací jsme spokojeni, personál je ochotně přijal do svých řad a díky jejich trpělivosti v době adaptačního procesu se nám daří vychovat rovnocenné partnery,“ uvedla dále.

Posléze ale přiznala, že je projekt Ukrajina „hodně kontraproduktivní“ a nemocnici se spíše osvědčilo vybírat si mezi slovenskými sestrami. „Zdejší personál naplnění tohoto projektu stojí spousty úsilí, jelikož Ukrajinky nemusejí mít při přijetí složenou aprobační zkoušku, neumějí proto česky a mnoho pracovních postupů mají naučených jinak, nežli my. Například jde o odběr krve. Chceme po nich, aby se za rok naučily česky, ale pro mnohé je to problém. Navíc proces, jakým je lze získat přes pracovní agentury je zdlouhavý, někdy čekáme až rok,“ prozradila.

„Spolupráce s personálními agenturami ale i nadále pokračuje a příjem dalších cizinců bude záviset na doplnění personálních stavů v KKN a.s.,“ doplnila.

V Motole mají 448 Slováků a 45 Ukrajinců

„Ve Fakultní nemocnici Motol je zaměstnáno celkem 448 Slováků. Co se týká lidí z Ukrajiny je to šest lékařů, 34 zdravotníků, pět dělníků a technicko-hospodářských pracovníků,“ konstatovala ředitelka Odboru komunikace FN Motol Pavlína Danková.

„Speciální nábor pro cizince neděláme, ale vzhledem k nedostatku personálu samozřejmě vítáme každého, kdo má o obor zájem a příslušné vzdělání,“ uvedla dále.

S cizinci jsou však v Motole spokojeni. „V práci jsou hodnoceni všichni stejně, pokud bychom nebyli spokojeni, bude postup totožný, jako u každého zaměstnance. Žádný nárůst stížností na kolegy cizince jsme od našich zaměstnanců nezaznamenali,“ dodala.

„V současné době máme 65 ukrajinských sester a jsou mezi nimi i muži, kteří jsou však v menšině,“ konstatoval krátce tiskový mluvčí Thomayerovy nemocnice v Krči Petr Sulek.

„Vzhledem k tomu, že máme nedostatek zdravotnického personálu jako v mnohých jiných nemocnicích, tak ano, počítáme s tím, že chceme dále přijímat sestry ze zahraničí. V současné době nám chybí přibližně 70 zdravotních sester,“ doplnil k dotazu, zda chtějí výhledově přijmout další cizinky, či cizince.

Z Kazachstánu i z Rumunska…

Mluvčí Gabriela Levorová z Fakultní nemocnice Plzeň uvedla toto: „V současné době máme na pozicích sester – všeobecných, dětských, praktických a porodních asistentek – zaměstnáno dvacet cizinek, z toho 15 Slovenek, tři Ukrajinky, jedna sestra je z Kazachstánu a jedna z Rumunska.“

Nemocnice prý nedělá rozdíl mezi národností sester, důležitý je jejich lidský a profesní přístup k pacientům a kolegům. „Milou a hodnou kolegyni mají rádi lékaři, kolegové i pacienti. Zakládáme si na tom, že FN Plzeň je nemocnice propagující a dodržující zásady Multikulturního ošetřovatelství.“

„V současnosti evidujeme celkem 45 volných míst na pozici všeobecná, praktická a dětská sestra (z celkového počtu cca 1600 systemizovaných pracovních míst) a s blížícím se koncem školního roku přibývají i zájemci z řad absolventek a absolventů, někteří z nich jsou i cizí státní příslušníci, v tom bariéry přijetí do FN Plzeň nejsou,“ dodala k dalším plánům plzeňské nemocnice.

„Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové pracuje přes pět tisíc zaměstnanců, z toho 148 cizinců. Z Ukrajiny je celkem 15 zaměstnanců, nejen zdravotních sester. S prací cizinců ve FN HK jsme spokojeni,“ odepsal na otázky Zdravotnického deníku specialista PR a marketingu hradeckokrálové fakultní nemocnice Jakub Sochor.

„Chcete výhledově přijmout další cizinky, cizince?“ otázali jsme se. „Dalšímu přijímání zaměstnanců ze zahraničí, kteří budou splňovat kvalifikační předpoklady, se nebráníme,“ odvětil.

Nejinak je tomu i v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav.

„V naší nemocnici dnes pracuje celkem 13 sester ze Slovenska, tři sestry z Ukrajiny – všechno pouze ženy. S jejich prací jsme zcela spokojeni – bezproblémově zapadly do našeho týmu a jsou velkým přínosem pro naši nemocnici. Nebráníme se žádným cizincům, kteří splní všechny požadavky, například jako sanitáři v naší nemocnici pracují Makedonci a s jejich prací jsme taktéž zcela spokojeni,“ zmínila mluvčí Oblastní nemocnice Mladá Boleslav Hana Kopalová.

Ředitel FN Brno: Ukrajinky a Rusky chtějí spíše do Prahy

Za Fakultní nemocnici v Brně zareagoval ředitel Roman Kraus. Nemocnice podle jeho slov nedělá rozdíl mezi prací českých či zahraničních sester: „Pokud mají snahu se zapracovat a pracovat, tak jsme samozřejmě spokojeni. Stejné je to i se vztahem českých sester. Dá se říci, že spíše naopak jsou k nim vstřícnější a ohleduplnější při zapracování než ke svým českým kolegyním.“

„Určitě chceme výhledově přijmout další cizince a jsme na ně připraveni. Nicméně máme především s ukrajinskými a ruskými sestrami tu zkušenost, že chtějí spíše pracovat v Praze,“ dodal ředitel Kraus a poslal Zdravotnickému deníku navíc i tabulku s přehledem všech zaměstnanců, tedy i cizinců.

Ukrajinců je mezi nelékařským zdravotnickým personálem v brněnské nemocnici 20, z toho letos do nemocnice nastoupily dvě osoby. Slovenských sester a dalších NLZP mají v Brně 155, Rusek či Rusů tři, je tam dokonce i jeden zaměstnanec z Německa a jeden či jedna Moldavanka. Zvláštností je, že v této nemocnici pracuje i jeden pracovník (patřící mezi NLZP) z jihoamerického státu Surinam.

Ve Fakultní nemocnici v Ostravě pracuje jedna všeobecná sestra z Ukrajiny a celkem 75 zaměstnanců nelékařského zdravotnického personálu ze Slovenska, z toho osm mužů.

„Zdravotnický personálu ze Slovenska je mezi personálem velice oblíben, v mnoha případech obohacuje kolektiv. Personál ze Slovenska vítáme, protože je nám blízký jak vzděláním, legislativně, tak i pracovními návyky a firemní kulturou,“ glosovala situaci ve FN Ostrava mluvčí Naďa Chattová, vedoucí Odboru komunikace a marketingu.

Nemocnice Cheb Ukrajinky nezaměstnává

„Ukrajinské sestry v Chebské nemocnici nemáme. V poslední době jsme ale přijali šest slovenských praktických sester a jsme spokojení s jejich pracovním nasazením. Jsou mezi nimi i dva muži,“ uvedla hlavní sestra Nemocnice Cheb Petra Šulcová.

Je přesvědčena o tom, že se cizinci do kolektivu zařadili bez jakýchkoliv problémů. „Výhledově bychom znovu přijali pracovníky ze Slovenska,“ řekla.

„V rámci skupiny AGEL zaměstnáváme schopné a kvalifikované zdravotníky bez ohledu na jejich barvu pleti, národnost či vyznání, ani je podle těchto kritérií nerozlišujeme. V rámci celé skupiny AGEL zaměstnáváme desítky zdravotníků jiné národnosti, zejména ze Slovenska, ale třeba také z Ukrajiny. Drtivá většina těchto pracovníků však žije v Česku již dlouhé roky,“ svěřila za AGEL a.s. ředitelka odboru marketingu a tisková mluvčí Lucie Drahošová.

„O odborných dovednostech našich zdravotníků nemáme absolutní pochybnosti a pro výkon své profese samozřejmě všichni disponují veškerými potřebnými odbornými i jazykovými zkouškami,“ doplnila.

„V obou našich zařízeních zaměstnáváme ukrajinské sestry (máme i muže). Nevraživost mezi nimi a českými sestrami jsme nezaznamenali. Zajišťujeme jim intenzivní výuku českého jazyka, abychom jim umožnili s našimi pacienty komunikovat. S jejich prací jsme spokojeni a máme zájem zaměstnat další ukrajinské sestry,“ odvětila v mailu nakonec i tisková mluvčí Nemocnice Ostrov a Nemocnice Sokolov Markéta Singerová.

Vojtěch: I já mám pozitivní reakce

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch Zdravotnického deníku řekl, že je za převážně kladné odpovědi představitelů nemocnic velmi rád.

„O projektu Ukrajina se s řediteli nemocnic docela často bavím, ptám se jich na názory, ptám se i hlavních sester, které je mají v jednotlivých nemocnicích na starosti, a zatím mám od nich pouze pozitivní reakce,“ řekl Vojtěch.

„Je jasné, že se jednotlivě najde sestra, která není práci schopná vykonávat a pak je nemocnice nucena se s ní rozloučit, ale obecně mám zatím většinově pozitivní reakce. Ukrajinky jsou schopné pokud jde o odbornou práci, ovšem nevylučuji, že může nastat problém komunikační. Ovšem to je věc samotných nemocnic, aby pracovaly na jejich jazykovém vzdělávání, protože komunikace je věc zásadní,“ uvedl dále.

Ukrajinské sestry, které chtějí pracovat samostatně, musí totiž znalost češtiny prokázat u aprobační zkoušky. Jenže tu mohou zdravotníci z Ukrajiny skládat opakovaně. Počet pokusů zákon a ani vyhláška nijak neomezuje, připustilo před časem ministerstvo zdravotnictví.

Migrace personálu existuje na Západ od nás všude

„Ovšem pokud existují stížnosti, že české sestry musí nad Ukrajinkami a dalšími cizinkami do složení aprobační zkoušky vykonávat dohled, tak uznávám, že někde to může vyvolávat pnutí, ale obecně jsou nemocnice rády, že tam při nedostatku personálu tyto sestry mají,“ dodal ministr s upozorněním, že migrace zdravotnického personálu existuje na Západ od nás všude a není to tedy pouze případ České republiky.

Kromě běžných nemocnic by Ukrajinky měly pracovat i v sociálních službách, kde se mají starat o seniory či postižené. „V rámci projektu Ukrajina, kde je kapacita asi dvacet tisíc, máme schválen program sociální s asi tisíci lidmi. Pokud půjdou zdravotní sestry do sociálních služeb, budou působit v přímé péči. Půjdou přes tento separátní program,“ uvedla loni v červnu tehdejší ministryně práce Jaroslava Němcová (ANO). Podle ní totiž v Česku chybí dva tisíce pečovatelek a pečovatelů, kteří by se starali právě o potřebné.

V ČR pracuje podle loňských údajů asi 374 tisíc lidí ze zahraničí. Z nich kolem 280 tisíc pochází z EU a 94 tisíc ze států mimo společenství. Z Ukrajiny přijelo do Česka za prací na 70 tisíc lidí.

Olga Böhmová