Definice malého a středního podniku je dobrý sluha ale zlý pán. Je třeba ji změnit.

Zprava: Petr Kadlec, partner AK Havel&Partners, místopředseda Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR Zdeněk Tomíček a moderátor konference Ivo Hartmann, vydavatel Ekonomického deníku. Foto: Jiří Reichl, ED

Definice malého a středního podniku, zakotvená v české i unijní legislativě, představuje klíčový nástroj pro přístup podnikatelů k finančním programům poskytovaným Českou republikou i Evropskou unií. Její současný výklad je však již tak složitý, že jistotu ohledně toho, zda jsou podmínky malého a středního podniku splněny, nemá podnikatel podávající žádost o podporu ani samotný poskytovatel dotace. V Bruselu i Praze mají jasno – definici je třeba změnit. Téma dostává prostor i ve Zdravotnickém deníku, protože malé a střední podniky čerpají dotace i pro projekty v oblasti zdravotnictví, jak už jsme uvedli zde v minulém článku.

 

Malé a střední podniky představují naprostou většinu podniků v ČR i v Evropské unii. Podle Evropské komise se jedná o 99% všech podniků v EU, které navíc v minulých pěti letech vytvořily 85% nových pracovních příležitostí a zaměstnávají dvě třetiny všech zaměstnanců v soukromém sektoru v EU.  Jejich podpora je tedy jednou z významných unijních politik. Zaměřuje se mj. na podporu podnikání, usnadňování vstupu na trhy v jiných zemích, podporu inovací a start-upů nebo posílení dialogu s investory a organizacemi zastupujícím zájmy malých a středních podniků.  Velmi významnou oblastí této podpory je pak usnadnění přístupu k financování, a to nejen v rámci strukturálních fondů, ale i jiných unijních finančních programů např. programu na podporu výzkumu a vývoje Horizont Evropa (nahrazující od roku 2021 nahradí program Horizont 2020).

Podobně podporují malé a střední podniky na národní úrovni samy členské státy EU, včetně České republiky. V rámci svých operačních programů poskytuje dotace malým a středním podnikům nejen Ministerstvo průmyslu a obchodu (zejména prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost) ale i další resorty.

Velmi důležitým strukturálním nástrojem pro přístup k těmto finančním programům je definice malého a středního podniku. Její současné znění vychází z Doporučení Evropské komise přijatého již v roce 1996. V průběhu následujících 25 let na tuto definici navázala řada výkladů a upřesnění, včetně dvou rozsudků Soudního dvora EU, a tak současná Uživatelská příručka Evropské komise, která má napomoci s určením, zda podnik do kategorie malého a středního podniku spadá, má již 60 stránek.

Není proto divu, že pro samotného podnikatele není snadné zjistit, zda podmínky malého a středního podniku splňuje. Přitom se jedná o klíčové rozhodnutí, protože v případě, že kontrolní orgány po poskytnutí finanční podpory shledají, že podnik dané podmínky nesplňuje, vede to k odejmutí dotace a komplikacím pro podnikatele. „Výklad definice malého a středního podniku se neustále zpřísňuje a je předmětem přísné kontroly, protože pokusy o obcházení pravidel se netolerují,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha během konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ekonomického deníku s názvem Definice malého a středního podniku, podnik v obtížích – šance a rizika pro podnikatele. Podle něj by definice „měla usnadnit přístup k finanční pomoci, ale pokud je taková, že podnikatel je sám v nejistotě a raději nebude o dotaci žádat, tak je něco špatně.“

Evropská komise připravuje změnu

Komplikací a nejasností spojených s výkladem definice malého a středního podniku si je vědoma i sama Evropská komise. V roce 2017 proto představila svůj záměr definici změnit a předložila předběžné posouzení dopadů možné úpravy. Následně ve spolupráci s členskými státy EU zahájila hodnocení funkčnosti definice a v únoru 2018 dokonce vyhlásila veřejnou konzultaci formou dotazníku, na nějž během tří měsíců obdržela okolo 1000 odpovědí. Vyhodnocení konzultace se posléze ukázalo jako časově velmi náročné, a Komise tak nedokázala dostát svému původnímu slibu a představit upravenou definici ještě ve stávajícím volebním období, tedy do letošního května. V březnu nicméně informovala členské státy o svém prozatímním závěru, že tři stávající kritéria pro určení statutu malého a středního podniku (tj. počet zaměstnanců, finanční poměry a kritérium vlastnictví) nadále zůstávají relevantní a vhodná. Dokončení revize definice však musí počkat až na nové komisaře, kteří budou jmenováni po ustavení nového Evropského parlamentu po květnových eurovolbách. V současné chvíli členské státy alespoň prostřednictvím svých ministrů odpovědných za průmysl a konkurenceschopnost formulují výzvu Komisi k aktualizaci definice malého a středního podniku tak, aby zohlednila současný vývoj a vytvořila dobré podmínky pro podporu a rozvoj těchto podniků.

„ČR se bude diskuse o revizi definice aktivně účastnit.“ Marian Piecha, náměstek ministra průmyslu a obchodu. Foto: Jiří Reichl, ED

Vzhledem k tomu, že jakákoli změna v definici bude mít zásadní dopad na čerpání unijní i domácí finanční podpory, sleduje diskusi kolem možné revize pečlivě i Česká republika, konkrétně Ministerstvo průmyslu i obchodu. Podle Bohumila Šmucra, ředitele odboru strukturálních fondů ministerstva, bude český postoj k revizi definice záviset na její konkrétní věcné náplni, nicméně Česká republika nebude rozhodně v této diskusi stát stranou. „Budeme se jednání aktivně účastnit, a to i ve spolupráci s ostatními státy visegradské čtyřky,“ prohlásil dále náměstek Piecha na zmíněné konferenci. „Zjednodušení pravidel a snížení administrativní náročnosti je potřeba. Pravidla se nesmí obcházet, musí však vést k vyšší právní jistotě,“ řekl Piecha, který v tomto duchu vystoupil již v březnu v Bukurešti na setkání tzv. sítě zmocněnců pro malé a střední podniky. Připustil však, že to hlavní je třeba odpracovat doma: „Musíme si sami prodiskutovat smysluplnost a účelnost definice, a pak ve spolupráci se státy visegrádské čtyřky, které řeší obdobné problémy, své návrhy prosazovat na úrovni EU.“

Právě zástupci států visegrádské čtyřky jsou pozváni i na třídenní mezinárodní konferenci o veřejné podpoře a problematice malých a středních podniků, kterou ve dnech 29.-31. května 2019 pořádá v Brně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. „Narážejí na stejné problémy jako my v České republice,“ vysvětlil Piecha. „Západní státy je ale vnímají jako problémy „naší“ části Evropy v důsledku transformace na ekonomiku malého a středního podnikaní. Nechtějí příliš rozebírat technická řešení. Musíme jim společně vysvětlit, že je nutné mluvit nejen o počtu zaměstnanců. Chceme zformulovat společné závěry a předložit je členským státům i Evropské komisi.“

Zjednodušení je nezbytné

„Zjednodušení je nutné.“ Jan Hanuš, Česká bankovní asociace, Komerční banka. Foto: Jiří Reichl, ED

Ministerstvo, stejně jako další účastníci zmíněné konference k definici malého a středního podniku, připouští, že stávající tři hlavní kritéria uvedená v definici mohou zůstat v platnosti, nicméně musí proběhnout nějaké zjednodušení. Jejich hodnocení je totiž administrativně složité a míra možného zpochybnění v průběhu návazných kontrol vysoká, což může vést k tomu, že někteří podnikatelé jednoduše žádost o dotaci vzdají.  Podle Jana Hanuše z České bankovní asociace by k takovému zjednodušení mělo dojít.

„Riziko chyby tu je ale bez zásadních dopadů na kvalitu projektů.“ Petr Kadlec, Havel&Partners. Foto: Jiří Reichl, ED

Jednou z možných úprav definice by mohlo být např. vyjmutí konceptu skupiny partnerských podniků. Za příjemce dotace by neměl být považován majitel firmy ale pouze konkrétní podnik s jedním identifikačním číslem. „Nelze přeci říct, že pokud někdo vlastní více podniků, nemá nárok na podporu,“ prohlásil náměstek Piecha. Podle Hanuše podnikatelé někdy sice sami vytváření komplikované struktury, ale ty mají obvykle nějaký důvod. „Například pokud se sejde více menších projektů, tak může mít smysl je oddělit, i když zůstávají třeba propojené přes fyzické osoby.“ S tím souhlasil i Petr Kadlec z advokátní kanceláře Havel&Partners: „Určité riziko chyby tu je, ale nemělo by to zásadní dopady na kvalitu projektů. Míra podvodu je u nás malá, naopak transparentnost díky veřejným rejstříkům vysoká, kolikrát vyšší než v zemích západní Evropy.“  Podle Piechy je v souvislosti s konceptem skupiny potřeba minimálně sjednotit její čtyři různé varianty (pro účely malého a středního podniku, tzv. podniku v obtížích, podpory de minimis a účetní konsolidace), které mají různé podmínky podléhající kontrole.

„Provádějme kontrolu pouze ke dni poskytnutí podpory.“ Libuše Bílá, vedoucí oddělení veřejné podpory ÚOHS. Foto: Jiří Reichl, ED

Vedoucí oddělení veřejné podpory Úřadu na ochranu hospodářské soutěže Libuše Bílá dále navrhla jako možné zjednodušení provádět kontroly plnění podmínek malého a středního podniku pouze v době přidělování dotace samotné, a nikoli již poté v tzv. době udržitelnosti projektu. I když, jak uvedl Bohumil Šmucr, ministerstvo průmyslu a obchodu má několik negativních zkušeností s jevy jako fúze apod., ke kterým docházelo v době po vydání rozhodnutí o dotaci.

Podle ředitele Šmucra by také pomohlo jmenování jednoho úřadu v každém státě, který by měl konečnou zodpovědnost za určení statutu podniku.  S tím souhlasí Zdeněk Tomíček, místopředseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, který poukázal na to, že podnikatel „nemá v současné době možnost ještě před podáním žádosti požádat o závazné stanovisko ohledně posouzení velikosti podniku.

„Firma o 300 zaměstnancích by neměla být vnímána stejně jako velká nadnárodní korporace.“ Zdeněk Tomíček, místopředseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Foto: Jiří Reichl, ED

Mezi dalšími návrhy na změnu vyjmenoval náměstek Piecha také např. omezení vazby přes nepodnikající fyzické osoby, lepší sdílení dat a údajů na úrovni ČR i EU nebo ponechání definice pojmu zaměstnanec na členských státech samotných. Zdeněk Tomíček dále navrhl zavést kategorii tzv. mid-caps, podniků s 250-3000 zaměstnanci, neboť v současné době se na českou firmu o 300 zaměstnancích nahlíží stejně jako na nadnárodní korporaci o několika desítkách tisíc zaměstnanců.

Je zřejmé, že diskuse o konečné úpravě definice malého a středního podniku jako klíčového nástroje pro finanční podporu těchto podniků nebude jednoduchá. V Praze i Bruselu však panuje shoda na tom, že je nevyhnutelná. „V případě, že je podpora poskytnuta neoprávněně, dostává se do problémů nejen podnikatel samotný, ale i poskytovatel dotace jako např. naše ministerstvo, protože má chybovost. To stejné platí i pro banky, které poskytují úvěry. Přitom všem nám jde o jediný cíl – o podporu malých a středních podnikatelů a růst našeho hospodářství,“ prohlásil náměstek Piecha.

Podívejte se na záznam celé konference, kterou pro Ministerstvo průmyslu a obchodu Ekonomický deník z vydavatelství Media Network.

 

Helena Sedláčková

Článek je převzat z portálu Ekonomický deník, který patří do portfolia vydavatele Zdravotnického deníku.