Lékárníci vítají lékový záznam, doufají ale, že z režimu předpokládaného souhlasu nebudou výjimky pro některé diagnózy, jako je HIV. Zároveň by dle nich měl být nastaven jednodušší způsob, jak ze strany pacienta vyslovit nesouhlas s nahlížením. Foto: MK

Bezpečněji. Lékárníci se těší na lékový záznam, jen by dle nich mělo být jednodušší vyslovit nesouhlas s nahlížením

Lékový záznam by měl být v opt-out režimu a bez výjimek, vyslovit nesouhlas s nahlížením by ale mělo být jednodušší, domnívá se Česká lékárnická komora. Právě znalost lékového záznamu ze strany lékárníka se přitom stala hlavním tématem letošního Dne lékáren, který připadá na 20. června. Pacient si totiž dnes sice může díky aplikacím a poradnám ověřit, zda u jím užívaných léků nehrozí závažná interakce, důležitou roli však hrají i individuální faktory, jako je tělesná váha, těhotenství nebo kojení.

 

Novela zákona o léčivech, která zavádí lékový záznam, nyní míří do třetího čtení. Na to, jak bude nakonec vypadat, přitom netrpělivě čekají nejen lékaři, ale i lékárníci. „Poslanci diskutují, zda zvolit systém, do kterého spadnou všichni pacienti s tím, že budou moci aktivně vystoupit. Jako Česká lékárnická komora jsme nakonec podpořili variantu, aby systém byl pacientům od počátku nabídnut, ale domníváme se, že navržený způsob výstupu, pokud by se pro něj pacient rozhodl, je nekomfortní. Nechávat to jen na centrech typu Czech Point dle nás není dostatečné. Proto jsme navrhli panu ministrovi, že pokud by byl zájem, může zdravotnické zařízení, jako je lékárna, pacientovi zpřístupnit vystoupení nebo opětovné vstoupení do systému,“ uvádí prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba (připomeňme, ze v současném návrhu je pro vyslovení nesouhlasu potřeba zajít na poštu, kde pacient napíše na Czech Pointu žádost s ověřeným podpisem, kterou pošle na SÚKL).

Na druhou stranu se lékárníci brání tomu, aby byla část údajů znepřístupněna, jak navrhuje pozměňovák poslance Víta Kaňkovského (KDU-ČSL). Ten přichází s tím, že by z opt-out režimu (tedy předpokládaného souhlasu s nahlížením do lékového záznamu) byli vyňati pacienti s HIV či některými duševními poruchami, což ovšem další poslanci zdravotnického výboru nepodpořili.

„Domníváme se, že to není dobrá cesta. Záznam musí moci lékař či lékárník stoprocentně zhlédnout, nebo tam musí být informace, že něco bylo vynecháno, pak to ale pro nás nemůže být vodítko. HIV i duševní onemocnění jsou sice na první pohled jednoznačně senzitivní věci, ale od toho jsme všichni zdravotníci vázáni mlčenlivostí a přísahali jsme. Pokud má pacient ve svého ošetřujícího lékaře či lékárníka důvěru, nevidíme důvod, proč by neměl mít k záznamu přístup. Varujeme proto, aby byla přijata varianta, že bude moci být plošně zablokovaná informace u některých typů farmakoterapie,“ podotýká Chudoba. Podle výzkumu agentury SC&C přitom souhlasí s přístupem lékárníka do lékového záznamu sedm z deseti pacientů.

Podaří se lékárníkům prosadit nahlížení do záznamu pět let zpátky?

V rámci schvalované úpravy je zároveň diskuze o tom, aby bylo možno nahlížet do záznamu zpětně po dobu více než jednoho roku, který uváděla původní verze. Zdravotnický výbor již podpořil návrh, aby byl přístup lékařům rozšířen na pět let, a lékárníci by stáli o podobnou úpravu.

„Pokud to v první fázi nepůjde, nebudeme to brát jako nějakou tragédii, protože si myslíme, že to praxe stejně přinese,“ dodává prezident lékárnické komory.

Díky lékovému záznamu by každopádně nyní lékárníci měli získat informace o tom, jaké léky pacient užívá, a v případě pochybností dostal bezpečnější farmakoterapii. „Problémů kvůli tomu, že informace nejsou dostupné, je v současné době spousta. Vidíme to například, když konzultujeme s našimi kolegy – klinickými farmaceuty, kteří se pustili do projektu sledování kombinací léků v domovech pro seniory. Snad u každého pacienta něco najdou a připraví intervenci, aby užíval léky, jak má, a nebral ty, které nemusí, nebo mají potenciálně škodlivé interakce,“ načrtává Lubomír Chudoba.

Nutno přitom zdůraznit, že lékové interakce jsou častým problémem všude ve světě. Světová zdravotnická organizace poukazuje, že lékové problémy mohou ročně za 42 milionů vážných poškození a jde zároveň o v pořadí 14. nejčastější příčinu úmrtí. Loňská analýza z Británie pak odhalila, že problém postihuje zhruba 7,5 procenta tamní populace a chyby v předepisování léků mohou přispět až k 22 tisícům úmrtí. V České republice sice žádnou podobnou statistiku k dispozici nemáme, stačí však už jen fakt, že na našem trhu je 8500 různých přípravků s tisíci možných interakcí – a to vůbec nemluvíme o tom, že vliv na účinkování léku může mít i doplněk stravy nebo potravina.

Interakcí lze i využít

Před kombinacemi, na které si dát pozor, už dnes může varovat aplikace (jakou představila nedávno pojišťovna OZP) či poradna (jednu již několik let provozuje Asociace inovativního farmaceutického průmyslu), lékárníci ovšem varují, že jde pouze o vodítko. Stejně tak není automatické rozpoznávání interakcí přímo v systému samospásným nástrojem ani pro samotné lékárníky.

„Ať už se přes zdravotní pojišťovnu nebo kohokoliv jiného k takovému systému dostanete, berte to jako doplňující informaci,“ radí pacientům prezident Chudoba. „Je dobře, že se o svůj zdravotní stav zajímáte, čtete si příbalový letáček a chcete vědět, jestli kombinace léků nemůže mít nežádoucí důsledky, ale vyhodnocení musí být individuální buď od lékaře, nebo od lékárníka. Kolikrát volí lékař v uvozovkách menší zlo a vědomě jsou předepsány léky, které nějaké interakce mají, ale není jiná volba,“ dodává Chudoba.

„Vyhodnocení záznamu se nedá úplně zautomatizovat, protože každý jsme jiný – každý organizmus reaguje jinak. Mladý člověk versus senior nebo štíhlý a obézní mají jiný metabolizmus, takže se liší i pohyb léčiva v těle. Pak je třeba užívat jiné léky a jiné dávkování. A některé interakce jsou využívány cíleně. Není to tedy tak, že od určité úrovně interakce je to pro pacienta kontraindikováno a zakázáno,“ popisuje viceprezident komory Aleš Krebs.

Ačkoliv by se tedy mohlo zdát, že lékové interakce přinášejí pacientům jen komplikace, není tomu tak. „Někdy jsou interakce přímo využívány pro lepší efekt nebo ke snížení dávky. Například některé léky na benigní hyperplazii prostaty zároveň snižují tlak. U hypertoniků lze tento jejich vedlejší účinek využít k tomu, že se vynechá lék na tlak nebo sníží jeho dávka. I proto je důležitý výdej léku lékárníkem, která může ovlivnit další léčbu pacienta,“ uvádí mluvčí lékárnické komory Michaela Bažantová.

Lékárník by přitom měl při výdeji vždy vše kvůli bezpečnosti pacienta zkontrolovat, a to i co do vhodného dávkování, a poučit o užívání. „Měl by ověřit i to, zda pacient u lékaře správně pochopil, co mu lékař říkal. Po stanovení diagnózy se často člověk dostává do stavu, kdy ne zcela všechny informace vstřebá,“ uvádí Aleš Krebs. Zmíněný výzkum SC&C tak například ukázal, že 57 procent respondentů dostalo od lékárníka instrukce k užívání, které jim lékař údajně nesdělil.

Těžké není lék vydat, ale poznat, kdy ho nevydat

Do lékových problémů ovšem nespadají jen lékové interakce, potažmo duplicity, ale i špatně načasované rozmezí podávání léků, zapomínání si lék vzít (platí často o večerním užití) nebo nedostatečná komunikace ohledně stavu pacienta (alergie, těhotenství, kojení…). Že se rad ohledně času a dávky léku i kombinace s jinými léčivy, doplňky či stravou pacienti na radu lékárníka skutečně drží, potvrzuje 75 procent respondentů průzkumu SC&C.

Příklad léku a potraviny, které není radno kombinovat (levodopa na Parkinsonovu chorobu a banán). Foto: MK

Pokud navíc pacient navštěvuje obvykle jednu lékárnu, což se podle průzkumu týká zhruba pětiny lidí, může mít lékárník přehled i o kombinaci s volně prodejnými léky, které ani v lékovém záznamu uvedeny nebudou. Celá polovina lidí jde koneckonců při mírných potížích nejdřív do lékárny (k lékaři jde čtvrtina, zbytek z velké části nejde nikam). V těchto případech je na místě, aby lékárník ověřil, pro koho lék vlastně je – například Endiaron na průjem se nesmí podávat dětem pod 40 kilogramů. Zároveň je důležité zkontrolovat, zda pacietnky nejsou těhotné nebo nekojí, což může u některých přípravků znamenat kontraindikaci.

„I opici můžeme naučit vydat lék. Co je ale důležité, je poznat, kdy lék nevydat,“ dodává lékárnice pořádající besedy s matkami Alexandra Hašková.

Co tedy lékárníci na Den lékáren chystají? Tentokrát by se akce neměla konat jen během jednoho dne, ale celého týdne od 17. do 23. června. Zapojit by se mělo 1200 zařízení, tedy celá polovina českých lékáren. V těchto dnech tak bude možné využít v zapojených zařízeních odborného poradenství, a to jak v souvislosti s kombinacemi léků, tak doplňky stravy, potravinami či nápoji.

Michaela Koubová