Brněnské centrum má z EU skoro miliardu na výzkum stárnutí

Masarykova univerzita, konkrétně Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, dostane z EU skoro miliardu na výzkum stárnutí. Foto: MUNI

Vědci v Brně dostanou z EU téměř miliardu korun na výzkum faktorů, které ovlivňují zdraví a stárnutí společnosti. Peníze získá Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Budou směřovat i na přestavbu centra na moderní evropské výzkumné a vzdělávací pracoviště. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.

 

„Aplikace nových technologií i metod umělé inteligence přispěje k poznání klíčových parametrů rozvoje chronických onemocnění, jako jsou kardiometabolické choroby, snížení plodnosti, poruchy imunity, rozvoj alergií nebo neurodegenerativních onemocnění typu Alzheimerovy choroby,“ uvedla ředitelka centra Jana Klánová.

Centrum Recetox je první v Evropě, které uspělo ve všech třech výzvách evropského programu Horizon 2020. V září začíná jako první projekt zaměřený na zdraví obyvatel velkých měst. „Počty obyvatel žijících ve městech stále rostou a tito lidé jsou vystaveni celé řadě negativních vlivů. Naše centrum má k dispozici dlouhodobá data o kvalitě ovzduší, způsobu života i zdraví městských populací, ale nemáme dostatek zkušeností a odborníků, abychom z nich mohli vytěžit všechny důležité informace. S tím nám nově pomohou kolegové z University College London a Global Health Institute v Barceloně,“ dodala Klánová.

Největší ze tří podpořených projektů, přestavba centra na evropské výzkumné a vzdělávací pracoviště zaměřené na studium faktorů ovlivňujících lidské zdraví, začne v lednu. Dotace přesáhne 750 milionů korun, na modernizaci výzkumné infrastruktury centra přispěje Česká republika z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Přestavba potrvá sedm let.

„Za dlouhodobě rostoucím výskytem chronických onemocnění je třeba hledat kombinaci genetických a environmentálních faktorů zahrnujících sociální prostředí, životní styl jedince, výživu, pití alkoholu nebo kouření, jeho fyzickou aktivitu, metabolismus a stav střevní mikroflóry, ale i znečištění vnitřního a vnějšího prostředí, potravin a vody, odezvu těla na stres, infekci nebo léky. Pro řešení takto komplexního problému je třeba rozvíjet nové metody výzkumu těchto faktorů a využívat je v dlouhodobých epidemiologických a klinických studiích,“ uvedla ředitelka centra.

Posledním projektem podpořeným z evropských fondů je příchod zahraničního týmu, který se bude zabývat výzkumem v oborech epidemiologie, biostatistiky a bioinformatiky pro populační modely, personalizovanou medicínu a prevenci.

-čtk-