Návrh na úpravu daně z hazardu nemá z hlediska boje proti závislosti logiku a nepřinese ani zásadní peníze, říkají odborníci

Kulatý stůl k hazardu. Zleva: bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, poslankyně Olga Richterová (Piráti), předseda A.N.O. Matěj Hollan. Foto: HS

Vládní návrh daňového balíčku, který upravuje sazby daně z hazardu a v současné době jej projednávají poslanci, nedává podle odborníků z oblasti prevence a léčby závislostí smysl. Předpokládá nejvyšší skokové navýšení u společensky nejméně nebezpečných loterií s nízkým podílem na českém hazardním trhu a naopak žádné zvýšení nečeká provozovatele nejrozšířenějších a nejvíce společensky škodlivých automatů. Podle těchto expertů by hazard měl být daněn v souladu s principem snižování rizik podle míry společenské škodlivosti a část peněz z výnosu by měla jít na prevenci.

Hlavním regulačním nástrojem trhu s hazardními hrami v ČR je zákon o hazardních hrách účinný od roku 2017. Jeho autoři si při jeho formulaci kladli za cíl snížit dostupnost hazardu a jeho negativní dopady na společnost. Předložení zákona proto předcházela důkladná analýza dopadů hazardu, z níž zákon vycházel. Jednotlivé hry byly rozděleny do kategorií jako loterie, kurzové sázky, živé či technické hry (automaty) a podle míry jejich společenské nebezpečnosti bylo nastaveno i jejich zdanění. Změny sazeb u některých typů her navrhované v rámci chystaného daňového balíčku  však tuto logiku postrádají. U kulatého stolu Think Tanku Racionální politiky závislostí bývalého protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila (ODS) se na tom shodli přítomní odborníci z oblasti prevence a léčby závislostí.

Ani výnos, ani riziko

Připravovaný návrh zákona, který mění sazby některých daní, navrhuje nejvyšší zvýšení (z 23% na 30%) u loterií, o něco nižší pak u kurzových sázek či totalizátorových her (z 23% na 25 %). Zato u technických her (automatů) jako u jediného typu hazardní hry k žádným změnám nedochází. „A to přesto, že i z vládních podkladů k předchozím daňovým změnám plyne, že pro automatový hazard je zde ještě prostor pro zvýšení až na 38 % bez toho, aby to mělo na provozovatele vliv,“ uvedl Vobořil.

Podle Aleše Roda, ředitele pro výzkum Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), by měl stát při regulaci hazardu systematicky hledat rozumný poměr mezi ekonomickým výnosem a negativním ekonomickými dopady na společnost. „Různé formy zdanění pak mají představovat základní bariéru vstupu na trh, která má odrážet rizika uspokojování potřeb na tomto trhu. Čím vyšší riziko, tím má být vyšší bariéra. Její výši pak má určit robustní analýza“ uvedl Rod.

Z hlediska ekonomické výnosnosti by tak mělo smysl danit především hry s největším podílem na trhu. Tím však loterie nejsou. Podle analýz Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti zaujímají  v ČR loterie dlouhodobě menší podíl na trhu s hazardními hrami než technické hry (podle Výroční zprávy o hazardním hraní v ČR  to v roce 2018 bylo u loterií 21%, u technických her 47%). „Navrhované zdanění přinese proto do státního rozpočtu méně peněz, než kdyby se více zdanily automaty,“ řekl Matěj Hollan (Žít Brno, dříve SZ), předseda Asociace nestátních organizací A.N.O. sdružující adiktologické a sociální služby pro osoby ohrožené závislostním chováním. Podle odhadů by návrh měl přinést navíc maximálně několik set miliónů Kč ročně.

Graf: Vývoj podílů typů hazardních her na trhu podle příjmů ze hry v letech 2002–2018, v %. Zdroj: Výroční zpráva o hazardním hraní v ČR 2018.

„Navrhovaný způsob změny daňové sazby je navíc v rozporu s dosavadními materiály a principem snižování rizik v oblasti závislostí,“ uvedl dále Hollan. Návrh totiž podle něj nezohledňuje míru rizika, které různé hry přináší z hlediska rozvoje problémového hráčství a jeho negativních dopadů na individuální i společenské úrovni. Tento princip byl vtělen i do letos schválené Národní strategie prevence a snižování škod spojené se závislostním chováním pro období 2019 – 2027. Loterie jsou zde vnímány jako nejméně společensky nebezpečné hry (malá výše vsazené částky, omezená frekvence sázení apod.), a jsou proto i daňově méně zatíženy (i tak má ČR druhou největší daňovou zátěž na loterie v rámci EU po Řecku). „Osobně tyto formy sázení ani nepovažuji za hry,“ řekl před časem Zdravotnickému deníku Vladislav Csémy z Národního ústavu pro duševní zdraví, který se kulatého stolu také účastnil.

Právě Vladislav Csémy se podílel na zpracování studie o společenských nákladech hazardu, z níž vycházeli i autoři stávajícího zákona o hazardních hrách. Podle této studie 80% z těchto nákladů představují náklady vzniklé v důsledku hraní na výherních automatech a videoloterijních terminálech. „Ekonomické náklady se podle naší studie šplhají až k 16 miliardám Kč, ale loterie na této situaci mají minimální podíl. Pokud tedy chce stát výrazně regulovat hazard kvůli jeho dopadům, daňové znevýhodnění by se mělo spíše logicky projevit jinde než u loterií,“ uvedl Csémy.

Zleva: bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví, Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz, moderuje Tomáš Cikrt, šéfredaktor ZD. Foto: HS

Vobořil dále upozornil, že zvyšování daní nedoprovází navýšení prostředků na prevenci a léčbu. „Odhadujeme, že u nás je okolo 165 000 patologických hráčů, dostupnost prevence a léčby je však stále mizivá,“ uvedl Vobořil. „ Pokud chce stát snížit dopady závislosti na hazardu, musí z hazardní daně vygenerovat prostředky do oblasti prevence a léčby, a to například formou asignace určitého procenta daně,“ dodal.

Slovo mají poslanci

Návrh daňového balíčku nyní prochází v Poslanecké sněmovně druhým čtením. „Budu usilovat o jeho změnu prostřednictvím pozměňovacích návrhů,“ prohlásila u kulatého stolu pirátská poslankyně Olga Richterová, místopředsedkyně výboru pro sociální politiku a členka zdravotnického výboru. Ta dále kritizovala skutečnost, že návrh neprošel odbornou oponenturou odborníků a nevyjadřovala se k němu ani Rada vlády pro koordinaci protidrogové problematiky.

Nesouhlas s navrhovanou úpravou zdanění hazardu je předmětem otevřeného dopisu poslancům rozpočtového výboru z pera předsedy sdružení Občané proti hazardu Martina Svobody, Jaroslava Vacka z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze a také výše zmíněných Jindřicha Vobořila a Matěje Hollana. Autoři dopisu poslancům mj. navrhují dvě varianty možného zdanění: buď zkopírovat společenskou nebezpečnost her a zvýšit daň pouze u automatů na 38% nebo přidat plošně 1% či 2 % všem typům her s výjimkou loterií. Podle nich přinese v obojím případě takové navýšení větší přínos do státního rozpočtu než projednávaná úprava.

V současné době jsou v ČR v riziku patologického hráčství asi 2% dospělých, z toho asi 85% mužů. Patologičtí hráči mají mnohem vyšší riziko sebevražd, často také trpí psychickými problémy jako jsou deprese, častěji pijí alkohol, užívají nelegální drogy nebo kouří. Průměrně prohraje jeden hráč 1,1 milionu korun, medián je 350 000 korun. Měsíčně jde průměrně o 45 000 korun. Průměrný dluh patologického hráče je 800 000 korun, téměř polovina z nich měla někdy exekuci. Tisíce hráčů je pak v důsledku neřešitelného zadlužení zahnáno dlouhodobě do šedé ekonomiky a platí minimální daně.

Experti také upozorňují, že situace na hazardním trhu se v poslední době mění díky neregulovanému online prostředí (více jsme o tom psali zde), což se mj. projevuje i na nárůstu závislosti na hazardu mezi mladými do 16 let (vzrostla z 1% k dnešním 4%).

Helena Sedláčková