Odškodnění protiprávně sterilizovaných žen vláda možná nepodpoří

S podezřením na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Ilustrační Reprofoto: Obraz Gustave Courbeta z roku 1869.

Poslanecký návrh na odškodnění protiprávně sterilizovaných žen vláda před zákonodárci možná nepodpoří. Kabinet by měl k předloze vznést podle podkladů pro středeční schůzi desítku připomínek, legislativci mu doporučili zaujmout záporné stanovisko. Skupina poslanců vládních ANO a ČSSD a opozičních KDU-ČSL a TOP 09 v čele s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Helenou Válkovou chce obětem jednorázově přiznat 300.000 korun.

 

Vláda poukáže například na to, že při posuzování protiprávnosti sterilizace je nutné vycházet z legislativy platné v daném období, nikoli později. Upozorní také na dvojí přístup, když ženy, které dostaly kvůli sterilizaci sociální dávku, by nemusely na rozdíl od ostatních protiprávnost zákroku dokazovat.

Kabinet by se měl postavit také proti tomu, aby o odškodnění rozhodoval úřad vlády, protože mu taková pravomoc nepřísluší. Předloze vládní legislativci vytýkají také třeba to, že není zcela jasné, zda by odškodnění podléhalo dani, a že předloha nepřímo mění jiné zákony.

Předloha vymezuje období téměř 46 let od platnosti zákona o zdraví lidu do přijetí nové normy pro zdravotnické zákroky. Odškodné by mohlo připadnout ženám, které sterilizaci podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012. Pro sterilizaci se nemusely rozhodnout svobodně, ale po přesvědčování, hrozbě odebrání dětí nebo dávek. Motivací mohla být také peněžitá nebo věcná odměna v zájmu „zdravé populace“. Tento postup upravovaly tehdejší předpisy. Žádost by oběti podávaly podle návrhu do tří let od účinnosti zákona, která se předpokládá v lednu 2021.

„Odškodnění protiprávních sterilizací cestou přijetí zákona je jedinou možností, jak v současné době zajistit možnost nápravy obětem, neboť standardními cestami ochrany to již není možné,“ uvedli předkladatelé v důvodové zprávě. Případná soudní cesta naráží na promlčecí lhůtu.

Obdobnou předlohu připravil před čtyřmi lety tehdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Vláda ji odmítla. Kritici tehdy poukazovali na to, že oběti se mohly kvůli odškodnému obrátit na soud a mělo by také stačit, že se jim stát už omluvil a pravidla zákroku změnil.

Na odškodnění by podle odhadů mohlo mít nárok nejvýš 400 žen. Celková vyplacená částka by tak činila do 120 milionů korun.

S podezřením na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily veřejnému ochránci práv, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil. Za to, že stát porušoval práva lidí a dosud je neodškodnil, Česko kritizují mezinárodní organizace. Předkladatelé poukazují na to, že v případě schválení zákona by kritika ustala a Česko by se také vyhnulo případným individuálním žalobám k Evropskému soudu pro lidská práva.

-čtk-