Velkou výzvou, se kterou se bude zdravotnictví podle připravovaného strategického dokumentu Zdraví 2030 muset potýkat, bude stárnutí populace. Vyžádá si změny organizace zdravotní péče i jejího financování, vyplývá z dokumentu, který má ČTK k dispozici. V úterý ho projedná vláda. Lidé starší 65 let tvoří teď téměř pětinu obyvatel, kolem roku 2030 by to měla být zhruba čtvrtina a v polovině století přibližně třetina. Výrazně přibude osob nad 85 let.
„Se stárnutím obyvatelstva je spojen předpokládaný nárůst veřejných výdajů na zdravotní péči, což v dlouhodobém horizontu představuje riziko pro veřejné rozpočty,“ uvádí strategie.
Dopad stárnutí podle ní již dnes představuje výzvu pro kapacity poskytování dlouhodobé a následné péče. Jejich současná organizace není podle dokumentu připravena zvyšování poptávky akceptovat. Roli hrálo i zrušení poplatku za pobyt v nemocnici, který byl cílený jako úhrada jídla a ubytování. „U sociální péče existují úhrady za pobyt a stravu, a tento stav motivuje k vyhledávání dlouhodobé péče v rámci nákladnější zdravotní péče,“ píše se v materiálu.
Míra obsazenosti lůžek na odděleních geriatrie, v léčebnách dlouhodobě nemocných nebo nemocnicích následné péče je velmi vysoká. Přispívá k tomu i politika úhrad, které se účtují po dnech. „Je zapotřebí podporovat rozvoj pečovatelských zařízení a harmonizovat politiku úhrad,“ uvádí dokument. Je proto podle něj potřeba podporovat krajské úřady v zajišťování dostatečných kapacit dlouhodobé péče a podpořit i rozvoj domácí péče jako levnější alternativy k hospitalizaci. Dostatek není ani míst v domovech pro seniory nebo domovech se zvláštním režimem, kde se rodina pacienta podílí na úhradě ubytování a stravy. Napříč kraji se průměrně 20 procentům žadatelů o umístění nevyhoví.
„Vedle stárnutí populace a prodlužující se absolutní délky života má v tomto ohledu zásadní význam stále relativně krátká doba života ve zdraví, tedy do vážné nemoci,“ píše se ve strategii. Chronicky nemocných mezi staršími 60 let jsou téměř dvě třetiny. Také to se bude výrazně projevovat v nákladech na zdravotní péči. Odborníci uvádějí, že oproti minulosti se například lidé dožívají po vyléčení prvního i dalších nádorů.
Dokument se zaměřuje také na paliativní péči, tedy domácí, hospicovou nebo nemocniční péči zaměřenou na umírající. Kromě tišení bolestí se paliativci soustředí také na psychologickou podporu nebo práci s rodinou. „V posledním půlroce života absolvuje více než polovina pacientů opakované hospitalizace a téměř 15 procent více než tři hospitalizační pobyty. Řadě těchto hospitalizací lze předejít efektivním managementem péče o umírající,“ píše se v něm. Téměř 60 procent úmrtí je vyvoláno chronickou nemocí, lze se na něj proto připravit. Ročně jde asi o 60.000 lidí, kteří by ve většině raději umírali doma než v nemocnici.
Hlavními tématy strategického dokumentu jsou reforma primární péče spolu s důrazem na prevenci, zdravotní gramotnost a odpovědnost občanů za jejich zdraví, zaměří se také na personální stabilizaci zdravotnictví a zapojení vědy a výzkumu do řešení prioritních úkolů zdravotnictví. Nejen s péčí o starší Čechy má pomoci integrovaná zdravotní péče a propojení systému zdravotnictví a sociální péče.
-čtk-
