Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP) je, podobně jako ostatní zdravotní pojišťovny, v dobré ekonomické kondici, vytváří rezervy a může si tak dovolit pokračovat v rozvoji cílených úhradových mechanismů nad rámec úhradové vyhlášky. Podobě jako letos plánuje VZP uhradit nemocnicím nadprodukci péče a dále rozvíjet bonifikační programy v segmentu ambulantní péče. Díky nárůstu nákladů i rozvolněnějším limitům se chce VZP více zaměřit na revizní kontroly.
VZP ČR hospodaří od roku 2014 s přebytkovou bilancí, stabilizovala svou ekonomickou pozici, začala vytvářet finanční rezervy a má tak dobrou výchozí pozici pro rok 2020. Jak jsme již podrobně informovali zde, v novém zdravotně-pojistném plánu na rok 2020 počítá s náklady na zdravotní péči ve výši 207 miliardy korun, což představuje navýšení o 11% oproti letošnímu roku. Nad rámec úhradové vyhlášky pak bude VZP dále rozvíjet své cílené úhradové a bonifikační programy. Plánuje uhradit nemocnicím veškerou nadprodukci a poskytovatelům nabídne bonifikaci směřující k zajištění místně i časově dostupných zdravotních služeb a ke zvyšování kvality poskytované péče.
„V minulých letech jsme měli pro čerpání rozpočtu pevně dané limity. Ty jsou nyní díky růstu uvolněnější a spíše se budeme věnovat kontrolám,“ uvedl na setkání s novináři ředitel pojišťovny Zdeněk Kabátek. Snížení regulace se dotkne kromě akutní péče také vyšetření nákladnou technikou jako CT nebo magnetická rezonance, což by mělo mj. napomoci i se zkrácení čekacích lhůt. „Pokud se však ukáže, že se náš smluvní partner chová účelově a spektrum vyšetření nebude odpovídat běžnému spektru jiných poskytovatelů, tak se o tom s ním budeme chtít bavit,“ dodal. Podobně bude pojišťovna posuzovat i nadprodukci nemocnic.
Prostřednictvím bonifikací plánuje VZP podpořit také centrovou péči, především v regionech, aby poskytovatelé neměli strach z překročení rozpočtu. „Pokud se navýší počet pacientů těchto center, jsme připraveni péči o ně uhradit,“ řekl Kabátek. Jedná se především o poskytovatele s centry provázení pojištěnce s paliativní a závažnou diagnózou a s centry pro vzácná onemocnění. Podle Kabátka nedochází u centrové péče oproti původním obavám k razantnímu navýšení nákladů. „Nárůst víceméně odpovídá ostatním segmentům péče. U nákladů za rok 2019 se jedná o 13,5%, ale počet odléčených klientů se zvýšil o 15%. To je přesně ten efekt, který chceme,“ dodal.
Lepší než plošné navyšování
U bonifikačních programů v segmentu ambulantní péče VZP definovala určitá kvalitativní kritéria, jejichž dodržování bude podmínkou čerpání bonifikace. „Z hlediska transparentnosti považuji za důležité, že tato kritéria jsou předem daná a obhajitelná,“ uvedl Kabátek. Nejsou však neměnná. V případě potřeby, pokud praxe ukáže, že určité kritérium nebylo zvoleno vhodně, je VZP připravena po konzultaci s odbornou společností provést změnu.
VZP navazuje na své současné aktivity v rámci programu VZP PLUS, který se zaměřuje na organizaci a hodnocení kvality péče o vybrané skupiny chronicky nemocných pojištěnců. Konkrétně se jedná o pacienty s diabetem, hypertenzí či dětské pacienty trpící obezitou. Program se dále snaží posílit časovou dostupnost praktických lékařů (např. bonifikace za registraci pojištěnců, péči v odpoledních hodinách a za zavedení funkčního objednávkového systému) a stomatologů (bonifikace za registraci). „Chceme u našich klientů aktivně podporovat správné a odpovědné chování. Z hlediska nákladů nás tyto programy stojí stejně jako plošné navyšování,“ komentoval Kabátek. „Usilujeme o pozitivní motivaci, nikoho do toho nenutíme, nechceme rozdávat malusy. Nejde nám o to, jestli někdo léčí moc nebo málo, ale jestli léčí správně.“
Dále VZP podpoří poskytovatele, kteří zajišťují včasné vyšetření svých pacientů v souvislosti s transplantací ledviny a zároveň se aktivně podílejí na vyhledávání a vyšetřování vhodných žijících dárců ledviny, nebo poskytovatele ošetřovatelské péče pojištěncům ve vybraných nákladných diagnózách, která byla realizována u části pobytových zařízení sociálních služeb. „Teď to může být vnímáno jako náklad, ale do budoucna se z hlediska systému jedná o úsporu,“ řekl Kabátek.
Nově pak VZP plánuje bonifikaci poskytovatelů, kteří zajišťují urgentní příjmy, a to na základě poměru počtu pojištěnců dané pojišťovny v daném kraji, kde je poskytován urgentní příjem. Stejně jako v roce 2019 zřídí VZP fond pro podporu poskytovatelů lékárenské péče, kteří zajišťují dostupnost lékárenské péče v odlehlých, nedostupných oblastech. Nově pak bude zřízen fond k bonifikaci poskytovatelů lékárenské péče za pohotovostní službu, tj. zajištění provozu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
Nárůst úhrad zatím zvládáme
A v podobném trendu chce Kabátek pokračovat i nadále. Bonifikace nad rámec úhradové vyhlášky jsou podle něj nastaveny s ohledem na celkovou stabilitu systému. Makroekonomické predikce a z toho odvozené příjmy sice počítají se snížením ekonomického růstu HDP, ale nejedná se o zpomalení zásadní. „Podobně jako v roce 2020 jsme schopni udržet přirozený nárůst úhrad i v roce 2021 a 2022. Je to podmíněno tím, jak bude fungovat ekonomika, ale v současné době by nás mírné zpomalení neohrozilo,“ řekl Kabátek. A i v případě hlubší recese má VZP připravený potřebný finanční polštář.
Podle zdravotně-pojistného plánu VZP na rok 2020 směřuje největší část nákladů do lůžkové péče, a to ve výši 117 862 mil. Kč a s meziročním růstem o 11,2 %. Na ambulantní péči vynaloží VZP ČR celkem 51 554 mil. Kč, tj. nárůst o 12,1 %. U ostatních segmentů činí plánovaný meziroční růst v průměru 8,1 %. K největšímu nárůstu došlo u domácí péče (32%) a ošetřovatelské a rehabilitační péče v sociálních ústavech (22%).
Helena Sedláčková
