Německo spustí eRecepty počátkem příštího roku

Elektronické recepty mají v Německu ušetřit přibližně 500 milionu eur ročně. Foto: Koláž ZD

Do konce června má společnost Gematik, která bude zajišťovat pro elektronický recept infrastrukturu, předložit technické požadavky pro plošné zavedení eReceptu po celém Německu. Aplikace pro fungování elektronického receptu by pak měly být připraveny na počátku roku 2021.

 

Na dvoudenní konferenci BMC Kongress, která se tento týden konala v Berlíně, a která se každoročně zabývá tématy týkajícími se zdravotní péče, představil harmonogram zavádění eReceptu zástupce společnosti Gematik Hannes Neumann. „Do konce června bude k dispozici primární systém a do konce tohoto roku, případně začátku roku 2021 budou pojištěncům zpřístupněné aplikace pro eRecept,“ uvedl Neumann podle portálu Deutsche Apotheker Zeitung.

Státem vlastněná společnost Gematik původně chtěla eRecepty spustit současně s infrastrukturou už začátkem letošního července, to se ale nakonec ukázalo jako nerealistické. Jenže ani počátek příštího roku nemusí znamenat, že německý systém elektronických receptů bude fungovat bez jakýchkoli omezení. Neumann uvedl na příkladu pacientů, kteří tráví podstatnou část roku v zahraničí, že zatím není dořešeno uplatňování eReceptů právě mimo území Německa.

Jak to bude za hranicemi?

Aby německý eRecept fungoval i za hranicemi Německa není otázka technických problémů. Jde o to, že lékárník, který bude elektronické recepty vyřizovat, musí mít průkaz zdravotnického personálu. Ten však příslušné lékárenské komory vydávají pouze farmaceutům, což může právě komplikovat funkčnost eReceptů v zahraničí. Spolkové ministerstvo zdravotnictví podle Deutsche Apotheker Zeitung již připravuje řešení, které umožní, aby bylo možné německý elektronický recept uplatnit i v jiné členské zemi Evropské unie.

Hannes Neumann také znovu připomněl výhody, které jsou s elektronickým předpisem spojené. „Pacient nerad chodí od lékárny k lékárně, aby se ptal, zda je u nich konkrétní lék k dispozici. To je už zastaralé. Budoucnost je o tom, že se lidé mohou na dostupnost léků zeptat prostřednictvím aplikace,“ uvedl. Elektronické recepty prý ocení i lékárníci. Už jen proto, že dojde k minimalizaci chyb při vydávání léků. „Nečitelný rukou psaný předpis je noční můrou každého lékárníka. Tento problém se právě pomocí elektronického podpisu odstraní,“ dodal Neumann.

Podobný pohled během konference přinesl také Daniel Cardinal, šéf oddělení inovací ve zdravotní pojišťovně Techniker Krankenkasse. Zdůraznil, že elektronický recept nebude znamenat lepší přehled o dostupnosti léků jen z pohledu pacientů, ale i z pohledu samotných lékárníků. Ti budou moci vidět, jaký je stav zásob daného léku u různých distributorů a podle toho se zařídí. Cardinal zároveň podporuje co největší konkurenci mezi aplikacemi pro zpracovávání eReceptů.

Účastníci konference BMC Kongress se také shodli na tom, že elektronické recepty ušetří nemalé peníze. Na konkrétní částku si však budeme muset počkat, odhady hovoří přibližně o 500 milionech eur ročně. Už nyní ale víme, že zmizí zhruba 470 milionů papírových receptů, které se nyní po celém Německu vypíší nebo vytisknou každý rok. Takové množství papíru by vystačilo k 1,7násobnému omotání Země kolem jejího rovníku.

Zpoždění půl roku až šestnáct let

Přestože v průběhu minulého roku bylo odstartováno několik pilotních projektů v jednotlivých městech nebo spolkových zemích, už dnes je jasné, že elektronický recept bude mít oproti původnímu plánu zpoždění. Spolkový svaz německých lékárenských sdružení (ABDA – Bundesvereinigung Deutscher Apothekerverbände) totiž ještě loni v srpnu odhadoval, že by celoněmecké spuštění eReceptů mohlo nastat do konce letošního června. Jak ale zaznělo na uvedené konferenci, do této lhůty nakonec bude pouze připravena infrastruktura.

Přitom cestu k elektronickým receptům Německo nastoupilo už v roce 1998. První funkční verze tohoto prvku digitálního zdravotnictví byla představena o šest let později na veletrhu MEDICA 2004 v Düsseldorfu. V té době stála v čele rezortu zdravotnictví Ulla Schmidtová (SPD). Také ona věřila tomu, že elektronický recept bude brzy zaveden plošně. Legislativní základ k tomu byl položen v témže roce 2004 v rámci reformy zdravotnictví.

Tehdejší kabinet Gerharda Schrödera prosadil zákon o modernizaci systému povinného zdravotního pojištění, jehož součástí byl elektronický zdravotní průkaz. K elektronickému receptu tak chyběl už jen krůček. Jenže proti zákonu se tenkrát postavily z velké části samosprávy, a tak z projektu sešlo. Oporu nakonec ztratil i u lékárníků poté, co byla uzákoněna možnost on-line nákupu léků. Elektronické recepty vrátil zpět do hry až současný spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU), který je v úřadu od března 2018, tedy necelé dva roky. A má velkou šanci, že projekt dotáhne do úspěšného konce, respektive začátku.

Petr Musil