Sdružené nákupy léků a zdravotnických prostředků se osvědčily, nemocnice se chystají na lineární urychlovače

Rok a půl zkušeností patnácti přímo řízených zdravotnických zařízení se společným zadáváním zakázek na nákup léků anebo zdravotnických prostředků ukázal, že společné nákupy i přes některé obtíže smysl mají. Přinášejí nejen nemalé finanční a administrativní úspory, ale také cennou výměnu zkušeností a know-how. Nemocnice proto hodlají v tomto trendu pokračovat a připravují společné nákupy dalších komodit včetně přístrojové techniky jako jsou lineární urychlovače.  Praxe také ukázala, že sdružovat by se měl spíše menší počet nemocnic.

V červnu loňského roku podepsalo patnáct přímo řízených zdravotnických zařízení smlouvu o společném zadávání zakázek (psali jsme o tom zde), které se týkaly deseti konkrétních komodit z oblasti léků a zdravotnických prostředků. Podle tehdejšího vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha se tím Česká republika vydala směrem, kterým kráčejí státy na západ od nás jako Německo, Francie a Nizozemsko. Ministr si od společných nákupů sliboval, že nemocnicím uleví od náročné a nákladné administrativy spojené se zadáváním veřejných zakázek a otevřou prostor pro sdílení zkušeností v oblasti stanovení požadavků na odpovídající kvalitu nakupovaných zdravotnických prostředků tak, aby nemocnice získaly za vynakládané veřejné peníze co nejvyšší hodnotu.

Nyní, po roce a půl zkušeností, hodnotí ministr Vojtěch pilotní projekt jako jednoznačně úspěšný: „Nebylo to úplně jednoduché, protože to nemocnice nebyly zvyklé dělat. Je to poprvé, co se takto spojily a nakupovaly společně, ale úspory tu jsou. Všichni se shodli na tom, že to je správná cesta, takže jdeme dál,“ řekl ministr Zdravotnickému deníku na setkání s novináři v prosinci.

Více kvality za méně peněz

Jako úspěšný hodnotí projekt i zapojené nemocnice. Zařízení oslovená Zdravotnickým deníkem se shodují, že společné nákupy přináší finanční úspory, a to především u menších nemocnic, které obvykle mívají menší odběry a vyšší ceny.  Například u nákupu gázy a gázových kompresí, kde byla garantem Všeobecná fakultní nemocnice (VFN), uspořily nemocnice podle Marie Heřmánkové, vedoucí oddělení PR a marketingu VFN, oproti původním cenám celkem na období čtyř let 3.454.682 korun. „Roční úspora pro účastníky je tedy 863 tisíc korun,“ uvedla Heřmánková.

To potvrzuje tiskový mluvčí Thomayerovy nemocnice Petr Sulek: „U gázy a gázových kompresí jsme ušetřili 57 tisíc korun za rok. U injekčních stříkaček pak 149 tisíc korun za rok,“ uvedl. Nemocnici Na Homolce zase podle její tiskové mluvčí Martiny Dostálové přinesly společné nákupy úsporu přes 20 procent z celkových nákladů na pět komodit kterých se účastnila  (například gáza, plenky či stříkačky).

A nejde jen o to, že nemocnice díky společnému nákupu ušetří peníze, ale může dosáhnout i na kvalitnější výrobky. Třeba u již zmíněných stříkaček nemocnice získaly podle vyjádření ministra „mercedes mezi stříkačkami“. A jak již bylo zmíněno, zvláště ty menší nemocnice mohou získat i lepší obchodní podmínky.

Nemocnice se dále shodnou na značné úspoře administrativních nákladů, protože celou veřejnou zakázku administruje pro všechny účastníky jen jedno zařízení. Neobešlo se to ale bez počátečních potíží, když bylo například nutné připravit jednu smlouvu pro všechny účastníky, kteří však předtím pracovali s jinými typy smluv. Ukázalo se také, že při vyšším počtu nemocnic může být samotná koordinace dosti náročná.

Vzájemnou spolupráci nicméně oslovené nemocnice vnímají obecně jako velmi pozitivní. „Díky společným nákupům dochází k velmi zajímavému sdílení know-how a obchodních informací, a to nejen na úrovni obchodních náměstků, ale také specialistů,“ uvedl specialista PR a marketingu z Fakultní nemocnice (FN) Hradec Králové Jakub Sochor.  Podle obchodní náměstkyně Nemocnice Na Bulovce Martiny Rybové ale i přes to schází na centrální ministerské úrovni útvar, který by se sdruženými nákupy zabýval a zajišťoval by metodicko-právní podporu. „Případně by v budoucnu zajistil u vybraných komodit centrální soutěž tam, kde je malá pozice jednotlivých nemocnic, respektive i celého státu jako např. u léků přes DTP kanály ve spolupráci se SÚKL,“ dodala Rybová.

I méně může být více

Pilotní projekt však ukázal i na některá úskalí, která sdružené nákupy přinášejí, například již samotný fakt vyššího počtu nemocnic u jedné zakázky. To někdy vede ke snahám zakázky napadat u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).  „Postup sdruženého nákupu v průběhu vyhlašovaných veřejných soutěží potencionální dodavatelé napadají, protože mají trh nemocnic rozparcelovaný a nechtějí na novinku společných nákupů nemocnic takto přistupovat,“ uvedl Petr Sulek z Thomayerovy nemocnice. Jeho slova potvrzuje i Pavlína Danková z odboru komunikace FN Motol: „Dodavatelé se snaží připomínkami a námitkami průběh zakázky prodlužovat a napadat a případně ji celou shodit, aby byla zrušena.“

Podle Dankové by tedy do budoucna bylo lepší sdružovat menší počet nemocnic, například podle regionu. „Ony i dodací podmínky v Čechách a na Moravě mohou být různé,“ uvedla. Navíc při sdružení nemocnic z celé republiky hrozí podle Dankové rovněž možnost monopolního postavení firmy, která vyhraje zakázku, protože v případě výpadku jejích služeb by na trhu nemusel být náhradní dodavatel. I podle tiskového mluvčího Adama Fritschera z FN Olomouc tak lze předpokládat, že do budoucna se společných nákupů bude účastnit spíše méně nemocnic.

Chystá se nákup lineárních urychlovačů

Obecně si však nemocnice zkušenost se sdruženými nákupy pochvalují a hodlají v nich pokračovat. „A ministerstvo to jen podporuje,“ prohlásil Adam Vojtěch. „Obchodní náměstky dokonce motivujeme i finančně formou odměn, aby se jejich nemocnice do sdružených nákupů zapojovaly,“ dodal ministr.

V současné době se jedná o tom, jaké další komodity je vhodné společně nakupovat. „Průběžně se ukázalo, že zvolené položky jsou velmi nesourodé a pilotní projekt pomohl tuto nákupní matici rozšifrovat,“ uvedla Šárka Kozáková, vedoucí lékárník ústavní lékárny Masarykova onkologického ústavu v Brně. Podle Pavlíny Dankové z FN Motol se například ukázaly jako komplikované společné nákupy zdravotnického materiálu. „Tam je poměrně těžké specifikovat kvalitu, která je však ve zdravotnictví velice důležitá, proto je na zvážení, zda se nesoustředit spíše na jednodušší běžné komodity.“

„V současné době pokračujeme ve sdružených nákupech v oblasti přístrojové techniky,“ doplňuje mluvčí FN Plzeň Gabriela Levorová. Chystá se například nákup pěti lineárních urychlovačů, kdy se při ceně zhruba sto milion korun za jeden urychlovač jedná o již významné finanční objemy. FN Bulovka má zájem o společný nákup plicních ventilátorů, další nemocnice chtějí pokračovat ve společných nákupech léčiv.

Podle Martiny Rybové z Nemocnice Na Bulovce se také rozvíjí snaha o elektronizaci výběru dodavatelů prostřednictvím elektronických katalogů například pro lékárny (SFTL – systému flexibilního tendrování léků). „To by v budoucnu mohlo pomoci odbourat administrativní náročnost a celý výběr dodavatele urychlit,“ řekla Rybová.

Plán nákupu dalších komodit se tedy připravuje a jeho načasování bude předmětem dalších jednání nemocnic v průběhu roku 2020.

Helena Sedláčková