EU chce sdílet zdravotnická data a rozvíjet umělou inteligenci. Důvěryhodně a bez porušování lidských práv

Konkurenceschopná digitální Evropa založená na důvěře. To je vize Evropské komise. Foto: Evropská komise

V Evropské unii má vzniknout jednotný evropský prostor pro sdílení zdravotnických údajů. Ten bude vycházet z již dosavadních projektů a spolupráce členských států, ale zároveň Evropská komise plánuje předložit několik nových legislativních i nelegislativních návrhů, které by měly ošetřit přístup a sdílení těchto dat a také zajistit jejich ochranu před zneužitím. Šéfka Komise Ursula von der Leyenová také zahájila veřejnou debatu o tom, jak by měla vypadat nová evropská pravidla pro užívání umělé inteligence, která podpoří její další rozvoj, ale zároveň nepovedou k diskriminaci a porušování lidských práv.

Záměr vytvořit společný evropský prostor pro výměnu zdravotnických údajů (European Health Data Space) je součástí širšího plánu Evropské komise na vznik jednotného evropského prostoru pro sdílení dat. Ten se má stát jedním ze základních pilířů nové digitální budoucnosti Evropské unie, jak ji před několik dny představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová spolu se svým týmem. A zdravotnictví je jednou z  oblastí, kde Evropská komise vidí velký potenciál a kde široké sdílení dat může podpořit nejen další výzkum a inovace v tomto sektoru, ale i prevenci, včasnou a správnou diagnostiku a léčbu. Z kvalitních dat a důkazů budou moci také vycházet ministři zdravotnictví a jejich úředníci v mnohdy nelehkém rozhodování o nastavení zdravotnického systému nebo při hodnocení léků a dokládání jejich bezpečnosti a účinnosti.

Evropská komise připouští, že současný stav digitalizace zdravotních služeb je v rámci Evropy poměrně roztříštěný a přístup a užívání elektronických zdravotnických dat je často na velmi odlišné úrovni. To platí o to víc, hovoříme-li o přeshraniční výměně těchto dat. Přitom standardizace a interoperabilita zdravotních záznamů na úrovni zdravotnických zařízení, regionů a států je pro vznik takového prostoru naprosto klíčová.

Na druhou stranu se však nestaví na zelené louce. Evropská spolupráce v oblasti eHealth má dlouhou historii a již nyní spolupracuje Evropská komise se 22 členskými státy včetně České republiky na vybudování společné infrastruktury eHealth (eHDSI), v rámci níž si státy mohou vyměňovat recepty na léky (e-Recept a e-Dispenzace) a tzv. pacientské souhrny se základními informacemi o zdravotním stavu pacienta, podávaných lécích a případně dalšími důležitými údaji jako alergie, prodělané operace apod., které si lékař v jiném členském státě může přečíst ve svém vlastním jazyce.

Právě z této infrastruktury chce Evropská komise nadále vycházet. Do budoucna tak počítá i s přehraničním sdílením obrázků, laboratorních výsledků nebo výstupních zpráv. Proto chce také podpořit státy ve vývoji národních elektronických zdravotních záznamů a jejich interoperability s využitím již definovaného formátu pro výměnu těchto dat (Electronic Health Record Exchange Format), který umožní jejich přeshraniční sdílení. „Všechny státy se potýkají s mnoha objektivními obtížemi na cestě k interoperabilitě. Zvýšený důraz a podpora řešení lokálních problémů souvisejících s nedostatečnou interoperabilitou dat je základním smysluplným opatřením, na jehož realizaci další osud jednotného prostoru pro sdílení dat závisí,“ komentoval záměr Evropské komise Zdravotnickému deníku Martin Novotný z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

A stranou evropské spolupráce nezůstávají ani Češi. Podle Novotného se na vytváření společných evropských pravidel elektronizace zdravotnictví aktivně podílí a účastní se i společných projektů. V rámci již zmíněného projektu eHDSI byla Česká republika dokonce mezi prvními státy, které byly schopné sdílet pacientské souhrny. Shodou okolností Praha minulý týden hostila jednání jedné z  expertních skupin klíčových pro fungování evropské sítě pro eHealth, kterou založila unijní směrnice o poskytování přeshraniční zdravotní péče již v roce 2011. „Intenzivní spolupráce s kolegy z ostatních evropských států a využití jejich znalostí a zkušeností  jsou pro nás také nástrojem k dohnání zpoždění, které jsme v některých oblastech elektronizace zdravotnictví nabrali v předchozích letech či desetiletích,“ uvedl Novotný. „Současné plány Evropské komise jen dále posilují motivaci ministerstva zdravotnictví usilovat o přijetí zákona o eHealth,“ dodal. Ten v současnosti ministerstvo dokončuje a snad by mohl začít platit již v průběhu příštího roku.

Společný evropský datový prostor by měl dále podpořit činnost evropských referenčních sítí pro vzácná onemocnění a bude jej možné využít i k jiným projektům zahrnujícím velké množství dat. Evropské komisi však zdaleka nejde pouze o to, jak zajistit, aby mohl přes hranice cestovat (potencionální) pacient a jeho zdravotnická dokumentace. Jednotný datový prostor má obecně umožnit rozsáhlou výměnu dat mezi veřejným i soukromým sektorem tak, aby jejich potenciál nezůstal ležet ladem. „Chceme změnit způsob, jak využívat a sdílet data,“ prohlásila komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová. „Jednotný datový prostor může významně podpořit výzkum a hledání inovativních řešení, která přinesou nové způsoby léčby pro pacienty,“ dodala. Evropská komise za tímto účelem plánuje nejen vytvořit jasná pravidla pro správu a užívání těchto dat, ale také vlastní důvěryhodnou evropskou cloudovou infrastrukturu.

Aby Evropa zůstala sama sebou

„Bitvu o osobní data Evropa prohrála a musí hodně dohánět,“ prohlásil komisař pro vnitřní trh Thierry Breton, když představoval novou evropskou digitální strategii, za níž je odpovědný, v narážce na velké platformy jako Facebook či Google.  „Ale bitva o obchodní, průmyslová a výzkumná data začíná a Evropa bude hlavním bitevním polem, protože odsud pochází většina těchto dat,“ řekl Breton, který chce učinit vše pro to, aby Evropa tuto bitvu již vyhrála. Ještě v letošním roce předloží legislativní návrhy, které mají nastavit základní právní rámec pro fungování digitálních služeb, jež by měla mimo jiné zahrnout i opatření proti fake news a nenávistným projevům na internetu, a pro přístup a užívání sdílených dat.

Evropská komise se netají ambicí nastavit světu směr, podobně jako se jí to zřejmě povedlo v případě obecného nařízení pro ochranu osobních dat (GDPR). Jak popsal časopis The Economist, globální digitální giganty by odlišný přístup k Evropě a zbytku světa přišel příliš draho a stejně tak již okolo 120 států připravuje nebo již schválilo zákony na ochranu soukromí, které připomínají GDPR. A stejný efekt by Komise ráda zopakovala i ve vztahu k digitálním službám, průmyslovým datům a také umělé inteligenci, jejíž další rozvoj by mělo efektivní využití dostupných dat podpořit. „Je to jednoduchá rovnice. Čím více dat, tím chytřejší algoritmy,“ řekla v této souvislosti von der Leyenová.

Již dnes může umělá inteligence ve zdravotní péči najít široké využití, významně zkvalitnit diagnostiku i poskytovanou zdravotní péči. Evropská komise to chce jen podpořit, ale zároveň jí jde i o vytvoření právního rámce pro její „důvěryhodné užívání“. Nehodlá totiž podle svých slov slevovat z evropských demokratických principů. „S novou technologií nemají přicházet nové hodnoty,“ uvedla von der Leyenová. „Nechceme se podobat Číně ani USA, chceme, aby Evropa zůstala sama sebou.“

Systémy umělé inteligence chce Evropská komise rozdělit na ty více a méně rizikové, přičemž na ty vysoce rizikové, používané například zdravotníky, policejními orgány či v dopravě, by se měla vztahovat přísnější pravidla tak, aby zůstaly transparentní a nevedly k porušování soukromí a diskriminaci. Používané algoritmy by se před jejich uvedením do provozu měly certifikovat a testovat podobně jako dnes kontrolujeme kosmetické výrobky, automobily nebo hračky. U méně rizikových použití umělé inteligence navrhuje Komise dobrovolný systém označování na základě předem domluvených standardů.

Z tohoto hlediska se jeví jako nejvíce problematická otázka biometrické identifikace na dálku (podle obličeje, stylu chůze apod.), která je v Evropě, na rozdíl od jednorázové identifikace podle obličeje při odemknutí mobilu nebo pasové kontrole, obecně zakázána a lze ji využít jen ve výjimečných a řádně odůvodněných případech. Evropská komise proto spolu se svou Bílou knihou o umělé inteligenci, kde představila svoji vizi dalšího rozvoje umělé inteligence, zároveň zahajuje čtyřměsíční veřejnou konzultaci o tom, jak ji regulovat a jak by měly výjimky pro biometrickou identifikaci na dálku vypadat. A tuto debatu budou chtít ovlivnit i velcí hráči jako zmíněný Facebook, Google nebo Microsoft, jak dokládají i návštěvy jejich zástupců v Bruselu v poslední době. Podle The Economist se tito technologičtí titáni v souvislosti s vývojem v Evropě zároveň snaží ovlivnit i debatu „doma“ v USA, aby přijatá legislativa na obou stranách oceánu měla podobný základ.

Helena Sedláčková