Farmabyznys pokračuje v hlášení výsledků. GSK a Sanofi za očekáváním, AbbVie překvapila

GSK a Sanofi zklamaly trh, kdežto AbbVie očekávání překonala. Foto: Max Pixel

Výsledková sezóna je v plném proudu a finanční data za loňský čtvrtý kvartál i celý rok hlásí další farmaceutické firmy. GSK a Sanofi zklamaly trh, kdežto AbbVie očekávání překonala.

 

Britská farmaceutická skupina zaostala se svými výsledky za loňský rok za očekáváním investorů. Tržby sice vzrostly o osm procent na bezmála 39 miliard liber (téměř bilion korun), snížila se ale provozní marže (ze 33,3 na 26,2 procenta) u farmaceutického byznysu, který tvoří téměř polovinu obratu skupiny. O jedenáct procent také objem volné hotovosti.

GSK očekává pokles zisku

Provozní zisk sice také vzrostl, ale jen o 2,6 procenta. Nárůst čistého zisku byl o něco vyšší. Akcie na zveřejněné výsledky přesto reagovaly tříprocentním poklesem. Investoři tak do svých rozhodnutí promítli také výhled GSK na letošní rok. A ten zrovna příliš optimisticky nevypadá. Společnost očekává, že její zisk se letos sníží o jedno až čtyři procenta, a zároveň přijdou na řadu úspory. Na druhé straně GSK hodlá posílit investice do výzkumu a vývoje.

Společnost už se letos musela potýkat s konkurencí generických léků pro léčbu respiračních onemocnění a také tlakem na snižování, respektive brzdění růstu cen léků. GSK rovněž oznámila zahájení dvouleté odluky jejího byznysu spotřební medicíny a jeho přípravu na spojení s americkým farmaceutickým gigantem Pfizer.

Ve výhledu na letošní rok není podle GSK zahrnut potenciální dopad šíření nákazy koronaviru v Číně. GlaxoSmithKline má v říši středu své provozy, v nichž zaměstnává kolem tří tisíc lidí. „Na předpovědi je zatím příliš brzo,“ uvedla při setkání s novináři Emma Walmsleyová, výkonná ředitelka britské farmaceutické skupiny.

Sanofi: růst tržeb i volné hotovosti

Rovněž francouzská skupina Sanofi zaznamenala mírně rozporuplné výsledky. Za čtvrtý kvartál jí sice tržby meziročně vzrostly o bezmála pět procent, celoroční přírůstek je však menší než tříprocentní. Výrazně se dařilo farmaceutické divizi a v jejím rámci imunologickým lékům Dupixent a Kevzara, jejichž prodeje přidaly oproti minulému roku bezmála 150 procent. Na celkových tržbách skupiny se ale podílejí sotva jednou desetinou.

„Jsem potěšen výsledky za poslední kvartál, které nám dodávají sebedůvěrou pro naše nové strategické priority,“ uvedl u příležitosti oznámení výsledků výkonný ředitel společnosti Paul Hudson. Na druhé straně celoroční výsledek hospodaření vychází v porovnání se čtvrtým čtvrtletním méně optimisticky. Konsolidovaný provozní zisk v roce 2019 klesl Sanofi přibližně o třetinu, podobně jako čistý zisk. Volná hotovost společnosti se naopak o téměř o polovinu vzrostla na více než šest miliard eur (asi 150 miliard korun).

Pro letošní rok má Sanofi za cíl zvýšit svůj zisk připadající na jednu akcii o pět procent. Už v prosinci společnost stanovila zvýšení provozní marže na třicet procent do roku 2022. Za loňský rok činila 27 procent, a tak se dá říci, že se ke svému cíli blíží.

AbbVie zdvojnásobila provozní zisk

Americká skupina AbbVie sice své tržby za celý loňský rok zvýšila jen o 1,6 procenta na více než 33 miliard dolarů (přes 750 miliard korun), výrazný nárůst ovšem zaznamenala z hlediska zisku. Ten provozní se oproti roku 2018 podařilo více než zdvojnásobit, čistý zisk AbbVie zvýšila o bezmála dvě pětiny na 7,9 miliardy dolarů (180 miliard korun).

Růst tržeb z jejího nejprodávanějšího léku Humira sice zpomaluje, ale AbbVie má v rukávu další dva imunoterapeutické léky. A sice Skyrizi a Rinvoq. Očekává, že dohromady dokáží farmaceutické firmě přinést v letošním roce 1,7 miliardy dolarů (kolem 39 miliard korun) na tržbách.

„Uvádění Skyrizi a Rinvoqu na trh jde mimořádně dobře a můžeme říci, že už teď se jim velmi daří. Těšíme se také na dokončení akvizice Allerganu, což by mělo nastat ještě v tomto čtvrtletí,“ uvedl výkonný ředitel AbbVie Richard Gonzalez. Z výhledu na letošní rok zveřejnila AbbVie pouze cíl pro zisk na akcii, který by americká farmaceutická skupina chtěla zvýšit o 46 procent.

Petr Musil