Musíme snížit počet nově nakažených, jinak dopadneme jako Itálie. Není ale nutné úplně zakazovat vycházení, myslí si německý expert

„Nemyslím si, že je nutné za každou cenu donutit každého posledního striktně respektovat nová pravidla,“ míní virolog Christian Drosten, který také vystupuje na tiskových konfereních německého ministra zdravotnictví Jense Spahna. Foto: YouTube/Bundespresstkonferenz

Virolog Christian Drosten z Německého centra pro výzkum infekčních chorob (DZIF) promluvil pro deník ZEIT ONLINE o tom, jak dlouho současná koronavirová krize potrvá a jak změní naše životy. Záleží prý na vývoji počtu nakažených, respektive počtu vážných případů, přičemž se rozhodne kolem Velikonoc. V nouzovém stavu pak může německý stát fungovat i celý rok. „Zcela klíčové ale bude dosažení takzvané kolektivní imunity,“ zdůrazňuje Drosten.

 

Co se ještě před týdnem či dvěma zdálo jako nemožné, je dnes realitou. Pandemie viru SARS-Cov-2 mění život od základů v Německu, ale nejen tam. Poprvé od konce druhé světové války je omezen volný pohyb osob. Spolková vláda apeluje na lidi, aby zůstávali doma. Kina, divadla, bary či obchody jsou zavřené. Stejně tak školy nebo denní centra. Tolik obávané těžké časy jsou tu. A nikdo neví, jak dlouho to celé ještě bude trvat.

„V této nejisté době potřebujeme fakta,“ píše portál deníku ZEIT ONLINE, který vedl rozhovor s virologem Christianem Drostenem. Ten se pro Němce stal jakýmsi „vysvětlovačem“ věcí a událostí, které s pandemií koronaviru souvisejí. „Trochu jsem k této roli přišel jako slepý k houslím,“ říká Drosten. Podle něho to vyplynulo z častých dotazů médií a žádostí o radu ze strany politiků. „Nejsem politik, jsem vědec, a jako takový rád vysvětlím, co vím. Vědecká zjištění musí být komunikována transparentně a srozumitelně, abychom si všichni uvědomili, jaká je skutečná situace,“ dodává.

Naslouchejme i vědcům z jiných oborů

Drosten si je zároveň vědom toho, že si musí dávat pozor i na to, co neví a s tímto vědomím k jakýmkoli hypotézám přistupovat. Tvrdá opatření, jako zavření škol a podobě, považuje za kroky provedené na čistě vědeckém základě a považuje je za správná. U některých připouští, že byla ovlivněna striktními opatřeními v sousedních zemích. Přitom ale zdůrazňuje, že sluchu musí být dopřáno i vědcům z jiných oborů, že zkrátka nelze vše řídit jen skrze optikou epidemiologů či virologů jako jen on sám. „Nevidím svou profesi jako majitelku pravdy, ale pouze jako prostředek k vysvětlování souvislostí, rizik a aspektů, které se současnou situací souvisí,“ řekl dále Drosten s tím, že rozhodnutí musí zůstat vždy na politicích.

Reportéra Floriana Schumanna, který s Drostenem rozmlouval, pochopitelně zajímalo, jestli přijatá opatření zaberou. „Doufejme, že rozhodujícím způsobem změní dynamiku šíření nákazy. Podle mě to budeme schopni posoudit do Velikonoc. Možná uvidíme stále menší počet nově potvrzených případů a ta křivka bude skutečně plošší,“ odpověděl profesor Institutu virologie v berlínské nemocnice University Charité.

Podle něho je také důležité, že po počátečním šoku se běžný život do jisté míry stabilizoval, nikoli vrátil do starých kolejí, ale stabilizoval. Mnoho lidí si dokázalo zařídit péči o děti a stále více obyvatel chápe, že by měli na nějaký čas omezit setkávání ve skupinách. „Bude to ještě chvíli trvat, ale lidé si na to zvyknou,“ dodal Drosten. Ještě ale existuje nemalý počet lidí, kteří striktní opatření berou na lehkou váhu a nejsou ochotni se jim přizpůsobit. „Myslím si, že v nejbližších dnech to lidem docvakne. Ta opatření jsou stále ještě relativně nová, ale lidé to pochopí,“ myslí si vědec.

Jsem rád, že nejsme jako Čína

Na druhé straně je prý stále třeba počítat s tím, že určité procento obyvatel je nekorigovatelných. „V Číně takové lidi samozřejmě nenajdete, protože s takovým přístupem by riskovali opravdu velké potíže. Já jsem rád, že v takové společnosti nežijeme a ani si nemyslím, že je nutné za každou cenu donutit každého posledního striktně respektovat nová pravidla,“ řekl dále Drosten.

Dokonce prý ani není nutné zavádět úplný zákaz vycházení. „Jsem sice vědec, ale jsem také občan,“ řekl Drosten. Cílem jakýchkoli omezení osobních svobod má být zabránění vzájemného kontaktu co největšímu počtu lidí, což prý dostatečně zaručuje zavření škol, restaurací, divadel, kin nebo zrušení hromadných sportovních, kulturních a jiných akcí.

Drosten rovněž vyzdvihuje, že Německo zachytilo nástup epidemie velmi brzy. Podle jeho přesvědčení má Německo dva až tři týdny náskok před ostatními evropskými zeměmi. A připomíná, že toho bylo schopno jen díky masivnímu testování. Jak jsme už psali, Německo v těchto týdnech otestuje průměrně 160 tisíc lidí za sedm dní. Drosten nicméně upozorňuje, že takové tempo Německo neudrží, protože testovací kapacita se dříve či později sníží. „Pak se stanou dvě věci. První, že někteří lidé, kteří už dnes trpí onemocněním Covid-19, zemřou. Druhá, že naše statistika se v důsledku neschopnosti zachytit tolik případů jako doposud stane nekompletní. Smrtnost zákonitě vzroste a bude se zdát, že virus je nebezpečnější. Bude to ale jen statistické zkreslení a bude to reflektovat jen to, co už se děje: stále více nakažených nám uniká,“ řekl.

Možná do podzimu, možná rok

To ale podle něho tolik nevadí, protože pozornost se logicky zaměří na ty nejohroženější věkové skupiny. „Těm méně ohroženým, kteří mohou mít lehčí příznaky, bychom měli doporučit zůstat doma. Tím pádem ušetříme testy i kapacitu zdravotní péče pro ty, pro které je nemoc Covid-19 skutečnou hrozbou,“ dodal.

Jenže to se podle Drostena bavíme o situaci, která nastane možná až v příštích týdnech. Daleko důležitější tedy je to, co uděláme dnes. „Naším úkolem je dnes co nejvíce snížit počet nově nakažených, jinak se nám to vymkne z rukou a budeme mít zcela stejné problémy jako Itálie,“ řekl virolog. Připouští sice, že kapacita lůžek na intenzivní péči je v Německu daleko vyšší než v Itálii, ale pro zvládnutí epidemie ji bude nutné zdvojnásobit, přičemž jde o konzervativní odhad. Drosten připomíná, že díky počátečním drastickým opatřením získalo Německo čas, aby právě chybějící kapacitu mohlo dobudovat.

A kdy že se začne život navracet do zaběhlých kolejí? Podle Drostena to bude záviset na vývoji počtu nakažených, respektive počtu vážných případů, přičemž rozhodující bude stav přibližně týden po Velikonocích. Poté bude možné přijaté restrikce znovu vyhodnocovat a případně odstraňovat. V nouzovém stavu ale asi stát bude fungovat celý rok. Bude se muset vymyslet, jak budou fungovat školy, protože ztráta tříměsíční přímé výuky se dá kompenzovat, ne však celý školní rok.

Zcela klíčové ale bude dosažení takzvané kolektivní imunity. Tento stav se může podle Drostena dostavit do letošního podzimu. „Předpokládejme, že během této vlny epidemie se nakazí deset až patnáct milionů lidí. Pak můžeme říci, že v Německu budeme mít dostatečný počet obyvatel s vybudovanou imunitou. Pak možná budou zdravotníci moci pracovat bez ochranných masek, pak si budeme moci říci, že jsme to zvládli,“ uzavřel Drosten.

Petr Musil