Christian Drosten je přední německý virolog, který byl jeden z těch, kdo identifikoval virus SARS v roce 2003. Jako šéf Institutu virologie při nemocnici Charité v Berlíně patří mezi experty, kteří radí spolkové vládě s postupem proti současné epidemii koronaviru.
Drosten poskytl britskému deníku The Guardian exkluzivní rozhovor, v němž mimo jiné varuje před příliš rychlým uvolňováním protiepidemických opatření, vysvětluje, proč bylo Německo dosud v boji s epidemií tak úspěšné nebo co je to paradox prevence. Zároveň vyjádřil obavy z možného příchodu druhé vlny epidemie koronaviru, která by mohla přijít, pokud nebudeme dostatečně trpěliví.
Německé jednotky intenzivní péče jsou v těchto dnech využity přibližně na padesát procent své kapacity. Podle Drostena za tento úspěch naši západní sousedé vděčí včasnému zahájení testování ve velmi masivním měřítku. „Díky tomu se nám podařilo snížit reprodukční koeficient viru pod jedničku. Teď ale čelíme jevu, který označuji jako paradox prevence,“ uvedl Drosten pro The Guardian.
Paradox prevence
V čem tento paradox spočívá? Lidé si podle Drostena začali stěžovat, že přijatá opatření byla příliš přísná, přičemž argumentují právě tím, že se nákaza šíří velmi pomalu. Jenže to je právě do značné míry důsledkem včasného zavedení relativně přísné karantény. V Německu nyní existuje obrovský politický i ekonomický tlak na to, aby se život vrátil do normálu. „Lidé to nechápou, když vidí, že naše nemocnice nekolabují, a přesto mají zavřené obchody. Jsem pro ně chlápek, který ničí německou ekonomiku,“ řekl Drosten.
Plán spolkové vlády sice počítá s postupným a střídmým uvolňováním karantény, jenže v Německu mají v tomto ohledu finální slovo jednotlivé spolkové země. „Obávám se, že uvidíme velkou míru kreativity při interpretaci plánu spolkového kabinetu. Skutečně se bojím, že reprodukční koeficient začne růst a my budeme čelit druhé vlně nákazy,“ varoval Drosten.
Podle Drostena by prodloužení karantény o několik málo týdnů mohlo reprodukční koeficient ještě výrazně snížit. Hovoří dokonce o hodnotě pod 0,2. „Mám tendenci se k tomu přiklánět, ale ještě si to musím ujasnit. Reprodukční koeficient je jen průměr, jakýsi indikátor. Neřekne vám to nic o ostrůvcích populace, kde je vysoká prevalence viru. Jde například o domácnosti seniorů, kde vymýcení viru bude trvat delší dobu,“ uvedl německý virolog.
Promořením populace příliš nezískáme
Za důležitou rovněž označil roli elektronického trasování kontaktů nakažených. Drosten upozornil, že skoro polovina všech přenosů viru se uděje ještě předtím, než se u přenašeče objeví symptomy onemocnění. Ti, kdo trasují, tak de facto svádí závod proti toku času. Drosten dále vysvětlil, proč příliš nevěří strategii, která se opírá o dosažení kolektivní imunity. K tomu by totiž bylo zapotřebí, aby 60 až 70 procent populace mělo v těle protilátky proti koronaviru.
Jenže podle dosud provedených testů jak v Evropě, tak ve Spojených státech se toto procento pohybuje řádově v nižších jednotkách. Testy navíc nejsou příliš spolehlivé a „kolektivní imunita není celý příběh,“ uvedl Drosten. Aby bylo možné dosáhnout potřebné míry promořenosti populace, znamenalo by to „kompletní promíchání populace“. Takový populační kulový blesk je však podle Drostena prakticky nedosažitelný a jediné, k čemu by to nejspíše vedlo, by byly opakující se vlny explozí a ústupu nákazy. „Pak je zde otázka, jestli a na jak dlouho prodělání koronavirové infekce zajistí ochranu před dalším možným nakažením,“ dodal Drosten.
Německý virolog také uvedl, že o viru SARS-CoV-2 toho stále ještě mnoho nevíme. Zejména nevíme, jak se bude v populaci chovat, až přijde období, v němž se zvedá vlna sezónní chřipky. Drosten uvedl, že sice existují nějaké modely, podle nichž by se nákaza mohla během léta zpomalit, ale to bude mít podle něho jen malý efekt.
Gott sei Dank za Angelu Merkelovou
Na druhé straně ale s jistotou prohlásil, že koronavirová pandemie odstartovala v Číně. Nemyslí si však, že by zdrojem nákazy byly masné trhy ve Wu-chanu. „Je pravděpodobnější, že se virus přenesl na člověka z hostitele v místě nějakého komerčního zvířecího chovu,“ řekl Drosten.
Podle něho ani virus nemusel na člověka nutně „přeskočit“ z luskounů. Když vypukla epidemie SARS, objevily se informace o možném přenosu z cibetek nebo psíků mývalovitých. „Média to tenkrát přehlédla. Přitom chov psíků mývalovitých je v Číně obrovský byznys. Jsou chytáni v divočině a chováni na farmách kvůli jejich srsti. Pokud by mi někdo dal pár set tisíc eur a zařídil volný vstup do Číny, abych našel zdroj viru, pátral bych v místech, kde je chován právě psík mývalovitý,“ uvedl Drosten.
Podle něho je také pro Německo obrovskou devízou, že v čele vlády stojí právě Angela Merkelová. „Je vědkyně, a tak dokáže pracovat s daty a vědeckými důkazy. Nakonec je to ale také o jejím charakteru. Chová se jako lídr, který současnou situaci jen nevyužívá pro získávání politických bodů,“ uzavřel Christian Drosten.
Petr Musil
