Hudba jako lék. Na stejnou skladbu reaguje každé srdce jinak, jednou by muziku šlo využít místo pilulek

Když zahrajete jednu skladbu dvěma lidem, jejich srdce na ni budou reagovat odlišně, zjistila nová studie. Foto: Pixabay

Představte si, že jdete k lékaři, ten zjistí, že se vaše srdce třeba při poslechu některých skladeb Leonarda Cohena zklidní, a místo léků na vysoký krevní tlak vám předepíše poslech hudby. V tuto chvíli jde sice jen o mlhavou vizi, malá studie zveřejněná ve středu v rámci platformy EHRA Essentials 4 You Evropské kardiologické společnosti ovšem naznačila, že jednou by personalizovaná léčba pomocí hudby mohla být realitou. Ukázala přitom, že na stejné úseky hudby srdce každého z nás reaguje trochu jinak.

 

Když zahrajete jednu skladbu dvěma lidem, jejich srdce na ni budou reagovat odlišně, zjistila studie prezentovaná ve středu na vědecké platformě EHRA Essentials 4 You Evropské kardiologické společnosti. Malý výzkum se zaměřil na to, jakým způsobem přesně hudba působí na srdce. Podle zprávy zveřejněné na webu Escardio.org Evropské kardiologické společnosti jde o první krok k vývoji personalizovaného předepisování hudby na častá onemocnění nebo k tomu, aby se lidé udrželi bdělí nebo naopak relaxovaní.

„Využili jsme přesných metod, abychom zaznamenali reakci srdce na hudbu, a zjistili, že to, co je pro jednoho člověka uklidňující, může být pro druhého povzbuzující,“ vysvětluje profesorka Elaine Chewová z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum. I když byl počet zahrnutých pacientů malý, vědcům se povedlo získat gigabyty dat. V tuto chvíli jsou potvrzené výsledky od osmi pacientů.

Předchozí studie zkoumající fyzickou odpověď na hudbu měřily změny v rytmu srdce při poslechu různých nahrávek jednoduše rozdělených do kategorií smutné, veselé, klidné a agresivní. Nový výzkum ale zvolil preciznější přístup se zaměřením na několik unikátních aspektů. Tři zapojení pacienti s lehkým srdečním selháním a implantovaným kardiostimulátorem byli pozváni na živý klavírní koncert vážné hudby. Díky kardiostimulátoru mohla být během představení jejich tepová frekvence držena na konstantní úrovni. Výzkumníci přitom měřili elektrickou aktivitu srdce přímo z elektrod kardiostimulátoru před a po 24 bodech v představení, kde docházelo k ostrým změnám tempa, hlasitosti nebo rytmu. Zejména se pak odborníci zaměřovali rychlost zotavení srdeční frekvence.

„Tepová frekvence ovlivňuje čas na zotavení, takže jejím udržováním na stejné úrovni jsme mohli hodnotit elektrické změny v srdci založené na emocionální reakci na hudbu,“ vysvětluje Elaine Chawová. „Zajímala nás hlavně doba, kterou srdce potřebuje na zotavení (spíše než tepová frekvence), protože to je spojeno s elektrickou stabilitou a citlivostí na nebezpečné poruchy srdečního rytmu. U některých lidí mohou být život ohrožující poruchy srdečního rytmu spuštěny stresem. Za využití hudby jsme málo rizikovým způsobem mohli studovat, jak stres (nebo lehká tenze způsobená hudbou) změní dobu na zotavení,“ popisuje profesor Pier Lambiase z University College London.

Na míru navržená hudební intervence

Výzkumníci zjistili, že změna v rychlosti zotavení srdeční frekvence byla ve stejných hudebních úsecích člověk od člověka signifikantně odlišná – mohla se zkrátit o pět milisekund, což značilo zvýšený stres nebo vzrušení, nebo se o pět milisekund prodloužit, pokud došlo k relaxaci.

„I když dva lidé mohou mít statisticky signifikantní změny při stejném hudebním úseku, jejich reakce mohou jít opačnými směry. Zatímco pro jednoho člověka je daný hudební přechod uklidňující, pro druhého je vzrušující nebo vyvolávající stres,“ poukazuje profesorka Elaine Chewová.

Například člověk, který neočekává přechod z klidné k hlasité hudbě, to může vnímat jako stresující, což vede ke zkrácení času na zotavení tepové frekvence. Pro druhého člověka může jít o vyvrcholení dlouhého stupňování hudby, vyvolat u něj uvolnění a tedy prodloužení času na zotavení.

„Pochopením toho, jak srdce konkrétního člověka reaguje na změny v hudbě, plánujeme na míru vytvořené hudební intervence, abychom docílili požadované srdeční odpovědi,“ konstatuje profesorka Chewová. „To může sloužit ke snížení krevního tlaku nebo rizika poruch srdečního rytmu bez nežádoucího efektu léků,“ doplňuje profesor Lambiase.

-mk-