Resort zdravotnictví převezme chytrou karanténu od 25. května

Ministr Adam Vojtěch včera na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že dostal za úkol na příští jednání vlády předložit detailní rozpočet pokračování projektu chytré karantény a jeho personální zajištění. Foto: vlada.cz

Ministerstvo zdravotnictví od 25. května formálně převezeme projekt takzvané chytré karantény. Dosud ji vedl 90členný centrální řídící tým zřízený pod armádou jako poradní orgán vlády vedený náměstkem Romanem Prymulou. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) včera na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že dostal za úkol na příští jednání vlády předložit detailní rozpočet pokračování projektu a jeho personální zajištění. O tom, že by ministerstvo mělo projekt převzít, hovořil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO).

 

„Projekt dosud fungoval na bázi jisté dobrovolnosti a nadšení. Budeme si muset vyjasnit přechod z armády pod zdravotnictví,“ uvedl Vojtěch. Podle něj bude třeba projekt posonout tak, aby byl dlouhodobě udržitelný.

Prvním cílem projektu chytrá karanténa bylo podle dokumentu zrychlit a zautomatizovat epidemiologické šetření, tedy dohledání kontaktů každého nakaženého, případně místo jeho nákazy. Jde o rozhovor, který vede s nakaženým pracovník krajské hygienické stanice. Nově například může údaje od pacienta při telefonátu rovnou zanášet do informačního systému. Pomocí může být i takzvaná vzpomínková mapa pohybu za poslední dva týdny, která vznikne po souhlasu nakaženého z dat z jeho mobilu a bankovních karet. Za šest hodin se pak data smažou. Na rozdíl od sdílení dat z mobilů je rozhovor s hygienikem ze zákona povinný, lidé musí říct, s kým se setkali.

„Druhým cílem je příprava na eventuální zvýšený výskyt onemocnění v případě, že rozvolňování mimořádných opatření přinese zvýšený výskyt onemocnění a s tím spojenou potřebu rychlého provedení trasování osob podezřelých ze styku s infekčním onemocněním,“ píše se v dokumentu.

První část projektu se tak zaměřovala zejména na komunikaci a předávání dat mezi hygienickými stanicemi, nemocnicemi nebo laboratořemi testujícími na covid-19. Všechny složky měly také pravidelně ohlašovat data, která se každý den vyhodnocovala. Cílem bylo najít všechny rizikové kontakty nakaženého do tří dnů, poslat je do karantény a postupně otestovat.

Ministr zdravotnictví by podle připraveného usnesení měl také předložit vládě návrh řešení projektu Chytrá karatnéna 2.0, který počítá podle slov premiéra ze začátku května se zapojením dalších součástí, například mobilní aplikace eRouška nebo dobrovolného sledování pohybu aplikací Mapy.cz. Technické řešení druhé části chytré karantény má ministerstvo zdravotnictví připravit ve spolupráci s ministerstvem vnitra a Národní agenturou pro komunikační a informační technologie (NAKIT).

„Je předkládán návrh dalšího postupu, kterým by se měly ad hoc vzniklé řídící týmy, které byly složeny ze zástupců některých resortů, státních podniků i komerční sféry, převést na standardní systém řešení epidemií velkého rozsahu v souladu s právními předpisy,“ píše se v dokumentu.

Pro pokračování projektu v době po skončení nouzového stavu, kdy se uvolňuje většina preventivních opatření, je podle dokumentu potřeba veškeré procesy a nástroje chytré karantény formalizovat. Problematické podle dokumentu je například to, že stát nemá kvůli zapojení dobrovolníků a práci firem zdarma plnou kontrolu nad všemi podpůrnými součástmi projektu.

Centrální řídící tým bude součástí organizační struktury resortu zdravotnictví. Ministerstvo má také předložit personální požadavky, například na posílení krajských hygienických stanic, a požadavky na jejich financování. Při současném zapojení dobrovolníků je podle dokumentu kapacita zvládat 300 až 400 nových případů denně, po jejich odchodu ale jen zhruba 180 až 230 nových případů. Ministerstvo musí vybudovat také telefonické centrum pro trasování kontaktů s pružnou kapacitou a dokončit digitalizaci všech kroků procesu.

Podle dokumentu je také třeba navýšit kapacitu testování. Od 25. května ale skončí činnost mobilních odběrových týmů zřizovaných armádou. Některé nemocnice a laboratoře navíc ukončují testování na covid-19, protože se jim po snížení horní hranice ceny na 1674 korun pro laboratoř a 82 korun za odběr nevyplatí. Případná druhá vlna by podle dokumentu ale vyžadovala desítky stacionárních odběrových míst, v případě nekontrolovaného šíření také 80 až 160 mobilních týmů.

-čtk-