Sociálním službám by kvůli dopadům koronavirové nákazy mohla chybět zhruba miliarda korun. Měly neplánované výdaje na ochranné pomůcky, testy či přesčasy a vypadly jim také příjmy za péči o klienty. Do problémů by se mohly v dalších měsících dostat hlavně denní stacionáře, denní centra a ambulantní pomoc. ČTK to řekl prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) Jiří Horecký.
Ministerstvo práce navrhovalo zvýšené výdaje a výpadek příjmů řešit mimořádnými dotacemi. Vláda se na nich ale nedohodla. Důvodem bylo podle informací ČTK hlavně to, že sociální služby provozují převážně kraje, obce a neziskové či církevní organizace. Podle statistické ročenky předloni stát zřizoval 21 z celkem 3447 domovů, stacionářů, sociálních poraden a dalších služeb pro potřebné. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že kabinet bude ještě s kraji o jejich podílu na dofinancování jednat. Dohoda zatím není.
„Podle našich odhadů je to maximálně miliarda korun. To není vysoká částka,“ uvedl šéf APSS.
Kvůli šíření koronaviru platil v Česku od 12. března do 17. května nouzový stav. Vláda nařídila od 16. března zastavit provoz řady sociálních služeb. Část za určitých pravidel už otevřela, další mají začít fungovat 25. května. Přísná omezení platila také v domovech.
Provozovatelé museli pořizovat ochranný materiál. Měli vyšší výdaje za internet, pohonné hmoty, přesčasy i úpravy prostor. Část příjmů vypadla, a to po vyčlenění desetiny kapacity na karanténu či za nepřijaté nové klienty. Ministerstvo práce sumu za březen a duben už dřív spočítalo na 1,33 miliardy korun.
„Příjmy, které vypadly, budou chybět. Potřeba budou hlavně v dalších měsících,“ uvedl Horecký.
V Česku předloni v 3447 zařízeních sociálních služeb pracovalo 100.500 lidí. Většinu domovů pro seniory či postižené provozují kraje a obce, většinu ambulantních a terénních služeb, azylových domů či nocleháren pak neziskové a církevní organizace.
„U krajských zařízení budou muset kraje případně ztrátu dorovnat. Neziskové organizace nemají ale pro peníze kam sáhnout,“ upozornil Horecký. Finanční výpadek by se tak dotkl hlavně denních center a stacionářů či ambulantních služeb, jejich provoz by se v dalších měsících mohl omezovat a část zaměstnanců by mohla přijít o práci.
V roce 2018 existovalo 82 denních center, která využilo 3560 klientů. V 264 denních stacionářích pobývalo přes 6600 potřebných. Do více než tří stovek nízkoprahových zařízení docházelo 63.500 dětí a dospělých. Sociální poradny zaměstnávaly 4800 osob, terapeutické dílny dalších 2300.
Vláda o dotacích začala jednat v dubnu. Po dvou týdnech se shodla ale jen na jejich části, a to na mimořádné odměny. Vyčlenila na ně 5,2 miliardy. Podle Horeckého se nejspíš celá suma nevyužije, protože řada pracovníků byla na ošetřovném či v karanténě. Šéf asociace odhaduje, že by se mohlo vyplatit kolem tří miliard. Provozovatelé budou usilovat o to, aby se zbytek částky přesunul na dofinancování výpadku. Žádají o svolání sociální tripartity.
Zařízení sociálních služeb na programy pomoci od státu většinou nedosáhnou. Například příspěvky na náhrady mezd se z kurzarbeitového programu Antivirus nedají čerpat, pokud zaměstnavatel dostává peníze z veřejných rozpočtů či z EU. Sociální služby se hradí z velké části z dotací. Nejsou pro ně ani garantované úvěry na podnikání.
-čtk-
