Ministerstva zdravotnictví, financí, vnitra a obrany připraví analýzu hospodaření a případného sloučení Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV) a Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to v pondělí řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Pojišťovny o sloučení jednaly podle VoZP už od roku 2024, k dohodě ale nedošlo.
Ředitel VoZP Josef Diessl v pondělí na webu pojišťovny uvedl, že taková fúze by trvala rok až 1,5 roku a stála 500 až 600 milionů korun. Zásadní vliv v novém subjektu by si podle něj musela zachovat armáda. ZPMV je podle mluvčí Lucie Krausové připravená poskytnout úřadům součinnost při analýze jejího hospodaření. „Pokud se sloučení ukáže jako vhodné řešení, jsme připraveni se na tomto procesu aktivně podílet,“ sdělila.
Babiš: Ministerstva posoudí dopady sloučení
Systém veřejného zdravotního pojištění v Česku hospodaří s téměř 600 miliardami korun, působí v něm sedm zdravotních pojišťoven. U největší z nich, Všeobecné zdravotní pojišťovny, je pojištěno asi 59 % Čechů. ZPMV má zhruba 1,3 milionu pojištěnců, VoZP přibližně 700 tisíc pojištěnců.
„Ministr zdravotnictví připraví ve spolupráci s ministry obrany, vnitra a financí komplexní analýzu hospodaření obou pojišťoven, jejich finanční stability, provozních nákladů a možností efektivnějšího fungování,“ řekl Babiš. Součástí bude podle něj posouzení jejich sloučení. „Včetně možných úspor, rizik a dopadů na pojištěnce,“ dodal.
Systém veřejného zdravotního pojištění v posledních třech letech hospodařil se schodkem, loni byl 4,6 miliardy korun. Se záporným saldem hospodařily v loňském roce všechny zdravotní pojišťovny.
Šlo by o protiváhu VZP
Vláda v pondělí podle Babiše probírala ZPMV a VoZP, nápady na jejich slučování se objevují v posledních letech opakovaně. „Má-li se do budoucna v Česku snížit počet zdravotních pojišťoven, pak dává jistou logiku spojení těch, které v 90. letech minulého století vznikly při silových resortech a dodnes jsou s nimi úzce propojeny,“ uvedl ředitel VoZP.
Subjekt s více než dvěma miliony pojištěnců by měl podle něj větší sílu při vyjednávání s poskytovateli péče a byl by protiváhou dominantní VZP. „Fúze pojišťoven s takovým množstvím klientů by podle našich střízlivých propočtů trvala minimálně rok či rok a půl a stála kolem 500 až 600 milionů korun,“ řekl.
Náročný by podle Diessla byl přechod na jednotný IT systém a systémy provozní a personální, náročné by bylo také sjednocení sítě poboček a smluv s tisíci poskytovateli zdravotní péče. Provozní úspory by se projevily až se značným odstupem a podle ekonomického ředitele VoZP Pavla Koláře by nebyly příliš významné, v řádu nižších stovek milionů korun ročně.
Diessl: Musí se zachovat vliv armády
„Nesmí se za žádnou cenu stát, že fúze ohrozí financování zdravotní péče pojištěnců. Neobešla by se proto bez jednoznačných garancí státu, které takovému černému scénáři předejdou,“ dodal Diessl. Zachovat je podle něj potřeba vliv armády v pojišťovně, u které jsou povinně pojištěni všichni vojáci a zajišťuje jim i speciální služby.
Podle materiálu ministerstva o hospodaření pojišťoven v loňském roce, který minulý týden projednala vláda, měla VoZP loni závazky po splatnosti. „Deficitní hospodaření vykázaly všechny zdravotní pojišťovny. Zároveň však VoZP vykázala jako jediná zdravotní pojišťovna závazky po lhůtě splatnosti ve výši 1,2 mld. Kč,“ píše se v materiálu, který má k dispozici ČTK.
