Odlišné vzorce protilátek v krvi mohou předznamenat Crohnovu chorobu i ulcerózní kolitidu dlouho před prvními příznaky. U budoucích pacientů s Crohnovou chorobou vědci zaznamenali mimo jiné zvýšenou protilátkovou odpověď proti viru Epstein-Barrové. Nejnovější poznatky otiskl prestižní časopis GUT.

Imunitní změny spojené se zánětlivým onemocněním střev (IBD) mohou být patrné řadu let před stanovením diagnózy. Studie Deciphering the prodrome of inflammatory bowel disease up to 10 years before disease onset by massively parallel serology analyzovala dlouhodobé změny protilátek u lidí, u nichž se později rozvinula Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida.

Výzkumníci zkoumali 2 000 krevních vzorků od 500 amerických vojáků. U 200 z nich se později rozvinula Crohnova choroba, u dalších 200 ulcerózní kolitida a zbývajících 100 tvořilo kontrolní skupinu zdravých osob. Vzorky byly odebrány až deset let před stanovením diagnózy.

Vědci používali metodu PhIP-Seq, díky níž zkoumali imunitní reakce na 357 tisíc částí bílkovin pocházejících z mikroorganismů, virů, potravin i vlastních tkání.

Protilátková odpověď už roky před diagnózou

U budoucích pacientů s Crohnovou chorobou vědci zjistili zvýšenou protilátkovou odpověď proti herpesvirům, zejména viru Epstein-Barrové. Častější byly také protilátky proti flagelinu, tedy bakteriálním bičíkům. Tyto změny byly patrné i deset let před diagnózou a výraznější byly u lidí, u nichž se následně rozvinula komplikovaná forma onemocnění nebo postižení konce tenkého střeva.

Současně u těchto lidí výzkumníci pozorovali postupný pokles protilátkových odpovědí proti některým opouzdřeným bakteriím, například pneumokokům a bakteriím rodů Haemophilus a Neisseria.

Proměny protilátek se objevovaly také u budoucích pacientů s ulcerózní kolitidou. Jejich reakce byla odlišná a kombinovala protilátkové odpovědi proti mikroorganismům, virům i vlastním strukturám organismu. Mezi cíle patřily také protilátky proti proteinu MADD (MAP kinase-activating death domain protein).

Nemoc se vyvíjí dlouho před prvními příznaky

Crohnova choroba a ulcerózní kolitida jsou chronická zánětlivá onemocnění trávicího traktu, která mohou způsobovat bolesti břicha, průjmy a únavu. U části pacientů vedou k závažným komplikacím, například ke zúžení střeva, vzniku píštělí nebo nutnosti chirurgického zákroku.

Přesné příčiny vzniku těchto nemocí nejsou dosud známé. Předpokládá se, že se na jejich rozvoji podílejí genetické faktory, střevní mikrobiom a poruchy regulace imunitního systému. Nová studie přispívá k poznání toho, jak se imunitní odpověď mění ještě před samotným onemocněním.

Výsledky naznačují, že obě hlavní formy IBD jsou imunologicky odlišné, ale obě lze zachytit ještě před nástupem klinických příznaků. To by mohlo v budoucnu pomoci lépe identifikovat osoby se zvýšeným rizikem a porozumět, jak se nemoc rozvíjí.

K rutinnímu testování je ještě daleko

Autoři zdůrazňují, že jejich výzkum sice pomohl pochopit počáteční fáze IBD, ale zatím není ověřeným diagnostickým testem a spolehlivou předpovědí onemocnění.

Zvýšená protilátková odpověď proti viru Epstein-Barrové například neprokazuje, že tento virus Crohnovu chorobu způsobuje. Výsledky poukazují na souvislost mezi protilátkovými profily a budoucím rozvojem onemocnění, nikoli přímou příčinnou souvislost.

Další výzkum musí ověřit, zda lze tyto poznatky využít k předpovědi individuálního rizika onemocnění a zda by včasné rozpoznání ohrožených osob umožnilo zasáhnout ještě před vznikem poškození střev.