Stres a úzkost. Covid-19 se silně podepisuje na duševním zdraví sester, ukázal britský průzkum

Zajišťovat péči během pandemie covid-19 je pro mnoho sester velmi stresující, ukázal britský průzkum. Na místě je proto zajistit podporu v oblasti duševního zdraví. Foto: Wikipedie

Úzkost, stres, strach i neschopnost říci si o potřebnou pomoc – takové pocity zakoušejí podle průzkumu provedeného časopisem Nursing Times britské sestry během koronavirové epidemie. Jedny přitom poukazují na to, že se mnohem častěji setkávají se smrtí, další vyslovily nespokojenost s poskytovanou péčí, kdy pacienti kvůli sociální distanci umírají sami, a některé se bojí, aby riziku kvůli své práci nevystavily i rodinné příslušníky. Reakcí na zjištění by měla být kampaň Covid-19: Jsi v pořádku?, která má podpořit duševní zdraví sester.

 

Většina britských sester trpí během koronavirové epidemie větším stresem a úzkostí než při poskytování péče za standardních okolností. Poukázal na to průzkum mezi 3500 sestrami, který časopis Nursing Times provedl v druhé polovině dubna.

Polovina sestřiček, které se do průzkumu zapojily, se přitom domnívá, že současná úroveň podpory poskytovaná zdravotním a sociálním pracovníkům je nedostatečná. Třetina by pak podporu potřebovala, ale nedokáže si o ni říci. Při popisu svého celkového duševního zdraví celá třetina sáhla po hodnocení „špatný“ nebo „velmi špatný“. Jen 13 procent respondentů pak uvedlo, že jsou ve stejném nebo menším stresu než za normálních okolností, u úzkosti pak toto číslo bylo ještě menší, pouhých deset procent. Více než polovina dotazovaných naopak pociťuje o hodně víc stresu či úzkosti oproti normálu.

Obavy z nákazy a jejího přenosu na rodinu a přátele plus nedostatek vhodných ochranných pomůcek jsou nejčastějšími důvody, které respondenti uváděli jako příčinu stresu či úzkosti. Na první z nich poukázalo 79 procent dotazovaných, na druhý 53 procent. V tuto chvíli bylo přitom v Británii nahlášeno 120 úmrtí zdravotních či sociálních pracovníků s potvrzenou diagnózou covid-19; 30 z nich byly sestry či porodní asistentky.

Dalšími často uváděnými důvody stresu a úzkosti jsou vypořádání se smrtí pacientů, kteří zůstali kvůli sociálním odstupům sami, nedostatek péče o sebe sama kvůli práci o pauzách a špatnému stravování nebo selhání při poskytování kvalitní péče z důvodu nedostatku času či personálu. „Úmrtí byla velmi těžká, hlavně proto, že jsme smrt předtím viděli jen zřídka, zatímco teď je to docela často. Někdy ani nebyli schopni přijít žádní rodinní příslušníci,“ popisuje jeden z respondentů.

„Kdybych měl ujištění ohledně testování viru a náležitých protokolů, kterými bychom se mohli řídit, pomohlo by to psychickému stavu personálu. Ochranné pomůcky jsou pak opravdový problém,“ postěžoval si další dotazovaný. „Jsem strašně vystresovaný, ale mám pocit, že o tom nemohu mluvit s jinými zaměstnanci, protože se nechci cítit neschopný dělat svou práci,“ uvedl jiný respondent.

Nejžádanější je pomoc ze strany kolegů

Dotazník dále poukázal na to, že 54 procent sester vnímá podporu poskytovanou zdravotním a sociálním pracovníkům v oblasti duševního zdraví a pohody ze strany státu jako nedostatečnou. Za dostatečnou ji má pětina dotazovaných, 11 procent ji pak hodnotí jako dobrou. Na místní úrovni pak byla podpora vnímána o málo lépe – nedostatečná byla podle poloviny respondentů, dostatečná podle 22 procent a dle 13 procent byla dobrá. „Z celostátního pohledu nemám pocit, že by zdraví a pohoda zdravotnických pracovníků byly brány vážně,“ domnívá se jeden z respondentů. „Nyní více než kdy dřív musí být personál chráněn před vyhořením, které postihuje naše nejryzejší, oddané a pečující pracovníky,“ zdůrazňuje jiný hlas.

Podle některých dotazovaných je také už nyní potřeba myslet na podporu i do budoucna. „Každý, kdo se zapojil, potřebuje mnohem větší podporu, a to nejen právě v tuto chvíli, ale i do budoucna, kdy se situace na personálu stále bude podepisovat,“ podtrhává jeden z nich.

Některým zdravotníkům se dostalo podpory vedení daného zařízení nebo kolegů. Mnohým z nich pomohla, více než třetina respondentů však uvedla, že by bývali pomoc potřebovali, ale nebyli schopni si o ni říci. Ruku v ruce se stresem a nedostatkem pomoci tak ve finále někteří zdravotníci hledají úlevu v alkoholu – podle průzkumu více než normálně začalo pít 35 procent dotazovaných.

V současnosti je snaha poskytnout podporu pracovníkům Národní zdravotní služby v první linii formou linky pomoci. Podle dotazníku by však jen 35 procent sester volilo právě tento druh podpory – mnohem více žádaná je tzv. peer podpora, tedy neformální pomoc ze strany kolegů, kterou by preferovalo 50 procent dotazovaných, a osobní setkání s profesionálem v oblasti duševního zdraví, pro kterou by bylo 36 procent respondentů.

„Potýkat se s pandemií covid-19 má na duševní zdraví některých sester a pečovatelů výrazně negativní dopad. Ocitli se v děsivé situaci, ať už bez dostatečných ochranných pomůcek, v neznámém prostředí nebo v obavách z dopadu na zdraví své rodiny. Je důležité tyto problémy řešit a zajistit, aby se personál cítil bezpečně, například formou debriefingu, nabídky poradenství nebo zdravotnické pomoci pro pracovníky. Musíme se ujistit, že pečující personál, který čelí stresujícím situacím například v akutní péči, má k těmto službám přístup,“ zdůrazňuje Susan Mastersová z Royal College of Nursing.

Zjištění získaná v průzkumu by měla být využita v nové kampani iniciované Nursing times s názvem Covid-19: Jste v pořádku? Ta má zajistit, aby se podpora sester v oblasti duševního zdraví stala centrem zájmu zaměstnavatelů i vlády. Kampaň má poukázat na tlaky, kterým sestry čelí během pandemie a s nimiž se budou potýkat i po ní. Cílem tak je vytvořit platformu, která bude bojovat za okamžitou a dlouho trvající podporu.

-mk-