Snižovat cenu vakcíny proti chřipce by bylo kontraproduktivní, varuje šéfka SÚKL. Alokované množství je beztak nízké

Očkování proti chřipce kvůli obavám ze souběhu dvou epidemií nabývá na důležitosti. Potřeba je ale zvýšit zájem veřejnosti a sehnat dostatek vakcín. Foto: Wikipedie

Spolu s covid-19 a hektickým vývojem vakcíny proti tomuto onemocnění byla kvůli obavám ze souběhu epidemií „nakopnuta“ debata o podpoře očkování také proti chřipce i vakcinaci vůbec. V tuto chvíli se ministerstvo i pojišťovny snaží pro Českou republiku vyjednat co největší množství vakcín proti chřipce, zatím jich však máme s jistotou na papíře 870 tisíc. Situaci by ještě mohla zkomplikovat žádost o zahájení revize maximální ceny, která byla nedávno zvýšena na 486 korun. Jak totiž na sněmovním zdravotnickém výboru upozornila šéfka lékového ústavu Irena Storová, mohlo by být snížení ceny velmi kontraproduktivní a výrobci by ve výsledku nejen že nealokovali do Česka další dávky vakcíny proti chřipce, ale nemuseli by ani dodat přislíbené množství.

 

„Podpora očkování proti chřipce vždycky byla důležitá, ale teď se zdá ještě důležitější. Že bude další epidemie chřipky, je prakticky jistota, a to, že bude epidemie koronaviru, je pravděpodobné. Obáváme se, že tu bude dvojitá epidemie a ohrožené skupiny by mohly být zasaženy ještě výrazněji. Je to i otázka diagnostiky, protože symptomy obou onemocnění jsou velmi podobné. Pro nás je proto zásadní, abychom před nadcházející sezonou podpořili očkování proti chřipce,“ uvedl na posledním zasedání sněmovního zdravotnického výboru, které se konalo 10. června, ministr Adam Vojtěch.

Ministerstvo už proto oslovilo dodavatele vakcín, aby navýšili dodávky. V minulém roce totiž byla proočkovanost jen necelých osm procent (v rizikových skupinách kolem 20 procent, i když dle doporučení by to měly být tři čtvrtiny), a to se ještě 40 tisíc vakcín muselo spálit. To pochopitelně nevzbuzuje ani důvěru výrobců, takže je ministerstvo musí přesvědčit o tom, že udělá vše pro zvýšení proočkovanosti.

„Debata se nyní vede v tom směru, že bychom chtěli zacílit na ohrožené skupiny, tedy seniory, kteří i mají chřipkovou vakcínu hrazenou ze zdravotního pojištění, případně rizikové skupiny, které jsou rizikové jak u chřipky, tak u covidu, tedy polymorbidní pacienti, chronici a podobně. Budeme tedy pracovat i s příslušnými odbornými společnostmi, jako je pneumologická, kardiologická, diabetologická, a samozřejmě s praktickými lékaři, kteří jsou v tomto směru naprosto klíčoví. Proto jsme se na ně obrátili, aby své pacienty požádali, aby se nechali v následující sezoně očkovat a zhruba od října, kdy dodávky přicházejí, s tím počítali,“ popisuje ministr Vojtěch s prosbou na poslance, aby i oni o potřebě očkování co nejvíce hovořili a podpořili ho.

Problém však je, že dramaticky zvýšit v Česku proočkovanost během nadcházející sezony možné zřejmě nebude. „Jsou proti tomu dva faktory. Jednak je to cena, kdy komerční subjekty, které vakcínu dovážejí, cenu letos zvyšují. Má to být až o deset dolarů. Hlavní problém je ale objednávání. U nás to funguje tak, že praktičtí lékaři dělají předobjednávky – jenže oni odmítají jít do rizika a neobjednávají více. Firmy, které na začátku deklarovaly, že sem dovezou asi milion dávek, už jsou zpátky na 800 tisících. My si pak můžeme říkat leccos, ale přes osm procent proočkovanosti prostě nedostaneme, když tu nebude vakcína. S tím bychom tedy měli něco udělat, protože pokud chceme podpořit proočkovanost, nemůžeme to nechávat na takovýchto individuálních vztazích,“ podtrhává předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Prymula.

To potvrzuje také Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). „Nám v Evropě chybí 15 milionů vakcín na chřipku. A nevidíme jen zájem států, ale i velkých korporátních řetězců. 40 tisíc dávek, které jsme spálili loni, předloni i předpředloni, zkrátka posledních pět let rok co rok, vedou k opatrnosti, co jednotlivé společnosti přislíbí. Poprosil bych proto, aby byla velmi precizně definována cílová skupina, abychom věděli, pro koho sem vakcínu vezeme. To nám dá číslo, abychom věděli, kam se vztahujeme, a podle toho musí být nastavena výsledná komunikační kampaň,“ upozorňuje výkonný ředitel AIFP Jakub Dvořáček s tím, že kampaň by měla být jasně zacílena na vybrané skupiny.

Zároveň by bylo dle něj na místě zvolit jasné datum zahájení vakcinace, což je ve vyspělých zemích běžný postup. Veřejnost tak ví, od kdy jsou vakcíny v ordinacích dostupné, a celý proces je možno lépe koordinovat. Podle ředitelky SÚKL Ireny Storové by také praktici měli nejprve pozvat a naočkovat pacienty, kteří se nechávají očkovat každoročně, a k tomu se pak zaměřit na rizikové skupiny.

Vhodnou přípravou a komunikací lze získat další dávky vakcíny

Co se týče zmíněného problému ceny, ten se například VZP snaží odbourat připravovaným příspěvkem. Maximální cena přitom byla v minulosti nastavena na 250 korun, nyní pak vzrostla na 486 koruny. „Nemyslím si, že je to nějaká dramatická částka i vzhledem k tomu, kolik peněz se vynaložilo na covid, případně co pojišťovny nebo každý z nás vynaloží peněz na onemocnění chřipkou, když si musí koupit třeba jen léky na snížení teploty,“ podtrhává Storová. „Vedeme jednání s držiteli a máme dohodu o ceně pod 300. Žádný problém tedy nevidíme,“ doplňuje náměstek VZP David Šmehlík s tím, že k očkování jsou navíc praktici motivováni bonifikací.

Přesto však nedávno na SÚKL dorazila žádost Svazu zdravotních pojišťoven o revizi. „Pokud výzvu dostaneme, je naší povinností revizi učinit. Otevřeně ale říkám, že revize je velmi kontraproduktivní pro to, aby byly na český trh vakcíny dodané. Pokud zrevidujeme cenu na sto korun, buďme si jisti, že firmy nedodají ani to, co přislíbily,“ zdůrazňuje Irena Storová.

Pojišťovny se přitom snaží s dodavateli komunikovat o tom, že se vakcíny skutečně využijí. Podle náměstka VZP Šmehlíka by přitom měla být alokace o 24 procent čili 100 tisíc dávek vyšší než loni. „Pokoušíme se vyjednat ještě větší množství,“ dodává Šmehlík.

Ředitelka Storová k tomu doplňuje, že černé na bílém máme potvrzeno 870 tisíc vakcín od dvou výrobců. „To je žalostně málo. Musí tedy proběhnout další jednání a budeme se bavit o vakcíně, která se tady neobchoduje, zda by nebylo možno alokovat další dávky. Výroba už je zadaná, s číslem už se nedá pohnout, ale možná se průběžně bude dát hýbat s alokací. Z pozice státu je tedy dobré i z pohledu alokace kampaň podpořit, ale bude asi velmi tenká hranice mezi kampaní, potřebou a množstvím dávek,“ upozorňuje Storová.

„Nebyl bych pesimistický. Vždy alokujeme na národní státy víc, než je reálná spotřeba. Napříč Evropou se dá stáhnout sice ne miliony, ale statisíce dávek. Když budeme mít jasné zadání a budeme vědět, kolik toho má být, výrazným způsobem to pomůže. Kdyby se pod hlavičkou hlavního hygienika podařilo záležitost koordinovat, jsme schopni určité množství navíc dodat. A komunikace už běží,“ reaguje Dvořáček.

Informační portál pro veřejnost spustí ministerstvo v červenci

Co se pak týče samotného očkování, bylo by podle Prymuly na místě více časově přiblížit očkování epidemii. V minulosti jsme v ČR očkovali od konce září a v říjnu, ukazuje se ale, že imunita příliš dlouho nevydrží – pokud byl tedy někdo očkován v září, v březnu již hladinu protilátek nemusí mít takovou (podle průzkumů je to kolem 60 procent). Proto je třeba očkování dobře načasovat.

Na místě je také očkování proti pneumokokům, podle Romana Prymuly ale u covid není tak zásadní jako u chřipky. „U chřipky má očkování proti pneumokokům zásadní význam, protože většina pneumonií, které nasednou na tu chřipkovou, jsou bakteriální, ale u covid to tak není. Tam vznikají fibrotické pneumonie, kde už pneumokoková vakcinace tak nepomůže. Pozitivní efekt to má, ale ne tak výrazný jako u chřipky,“ vysvětluje Prymula.

Podle předsedkyně sněmovního zdravotního výboru Věry Adámkové je ale o podpoře očkování třeba mluvit komplexněji. Například u spalniček je podle ní více než zřejmé, že s tím, jak klesá proočkovanost, stoupá výskyt. Česko už tak není v oblasti výskytu spalniček bezpečnou zemí. „Spalničková pneumonie či encefalitida může zdobit hřbitovy i těmi ve velmi malém věku,“ podtrhává Adámková.

Stejně tak důležité je podle Jarmily Rážové očkování proti černému kašli, záškrtu či tetanu. I během celé covidové epidemie přitom odborná skupina i vakcinologická společnost doporučovaly nijak očkování nepřerušovat a standardně dle očkovacího schématu děti do tří let i rozočkované osoby vakcinovat s tím, že pro očkování by měly být vyhrazeny jiné ordinační hodiny než pro léčbu nemocných (výjimku z očkování pochopitelně tvořili lidé v karanténě nebo ti s projevy onemocnění). Podpořit zdravotní gramotnost veřejnosti včetně informovanosti o očkování by měl ministerstvem přichystaný portál, který bude spuštěn na začátku července.

Co se pak týče samotného očkovacího kalendáře, ten se podle Prymuly daří zlepšovat. Parlament totiž nedávno schválil úhradu očkování proti meningokokům. V tuto chvíli tak povinně očkujeme proti devíti nemocem plus proti TBC u rizikových skupin, vedle toho jsou k dispozici hrazená, ale nepovinná očkování proti HPV, pneumokokům a meningokokům. Do budoucna je pak možná diskuze o rotavirech, klíšťové encefalitidě (u dospělých), eventuálně planým neštovicím.

Michaela Koubová