Kybernetický nůž léčí levně, špičková technologie dává šanci pacientům, kterým nebylo dříve pomoci

Odborníci se v panelu Zdravotnického denku shodli, že CyberKnife ve Fakultní nemocnici v Ostravě výrazně rozšířil možnosti onkologické léčby, zkrátil dobu léčby z měsíců na týdny a dal šanci pacientům, jimž v minulosti nebylo pomoci. Foto: FN Ostrava/ Radek Čepelák /koláž ZD

CyberKnife, robotický ozařovač, který se využívá při stereotaktické radiochirurgii a radioterapii, představuje jednu z nejpokročilejších a také nejnákladnějších technologií současnosti. S jeho pomocí se v USA léčí nádorová onemocnění od roku 2001, do České republiky se dostal o devět let později, kdy jej zakoupila Fakultní nemocnice v Ostravě. V příštím roce by měl začít fungovat druhý CyberKnife v Česku, a to v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Nejen o tom, jak náročné je takový přístroj získat a co přináší pacientům i lékařům, diskutovali účastníci Odborného panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku na téma technologie ve zdravotnictví.

Docent Jakub Cvek

V roce 2010 začala Fakultní nemocnice v Ostravě (FNO) jako tehdy jediné zdravotnické zařízení ve střední a východní Evropě nabízet léčbu nádorových onemocnění novým robotickým ozařovačem CyberKnife. Již v prvním roce provozu léčila kolem 300 pacientů, což bylo na svou dobu rekordní množství. Kybernetický nůž výrazně rozšířil možnosti onkologické léčby, zkrátil dobu léčby z měsíců na týdny a dal šanci pacientům, jimž v minulosti nebylo pomoci.

V současné době se v Ostravě léčí kolem 800 pacientů ročně, ze třetiny se jedná o pacienty s rakovinou plic a ze čtvrtiny o muže s rakovinou prostaty. CyberKnife však pomáhá i s nádory mozku  a míchy, v menší míře pak jater, hlavy a krku, slinivky břišní či lymfatických uzlin. „V případě rakoviny prostaty, kde se nabízí více možností léčby, k nám dojíždí především pacienti z regionu. V případě ostatních nádorů se však rekrutují z celé republiky,“ prohlásil přednosta Onkologické kliniky FNO docent Jakub Cvek na Odborném panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku na téma technologie ve zdravotnictví.

Prof. David Feltl

Podle profesora Davida Feltla, předchůdce Jakuba Cveka a nyní ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, trvalo tři roky, než se jim podařilo CyberKnife pro Ostravu získat. „Takový přístroj musíte především hodně chtít,“ vzpomíná Feltl. „Pak musíte shromáždit argumenty, proč dává smysl. I když v tomto případě to nebylo těžké, přínos kybernetického nože je jednoznačný. Pak už bylo zapotřebí „jen“ sehnat peníze, definovat výkon a získat pro něj úhradu.“ Ani to však podle Feltla nebyl tak zásadní problém. Přístroj je totiž pro pojišťovnu provozně i nákladově spíše levný: „Léčba jednoho pacienta stojí kolem 200.000 korun, což při srovnání s cenami moderních onkologických preparátů je poměrně nízká cena. Z tohoto pohledu je určitě přínosnější, než kdybychom pořídili stroj za milion a pacientovi prodloužili život o týden,“ dodává, trochu s nadsázkou, Feltl.

prof. Tomáš Zima

Během provozu přístroje získal ostravský tým docenta Cveka mnoho zkušeností. Výsledky své práce publikuje v nejprestižnějších zahraničních vědeckých časopisech a do Ostravy jezdí na zkušenou kolegové z jiných zemí. Také proto považuje CyberKnife za jednoznačně výhodný i rektor Univerzity Karlovy profesor Tomáš Zima. „Díky tomu se pracoviště dostává do vyšší kategorie. A může mít i funkci vzdělávací – studenti se mohou seznámit, co bude třeba jednou běžnou součástí jejich práce. Stejně jako my jsme se kdysi zbožně dívali na CT rezonanci a PCR technologii, která je dnes v každé laboratoři,“ řekl Zima.

CyberKnife je ovšem po deseti letech věrné služby opotřebovaný a poruchový. Letos navíc končí servisní podpora výrobce, který přestane garantovat provoz přístroje. „Musíme vést vážnou debatu s managementem nemocnice o náhradě. Rádi bychom zakoupili novou generaci kybernetického nože, ten současný je již lehce morálně zastaralý,“ říká Cvek. „Jsem ale optimista. Máme výhodu, že se můžeme ohlédnout zpět a vidíme výsledky.“

Prof. Vladimír Černý

„Pokud se v mezinárodním kontextu podíváte na počty pacientů, nákladovou efektivitu přístroje a jestli má nějakou výzkumnou nadstavbu, tak je jasné, že CyberKnife se osvědčil a překonal očekávání,“ doplňuje svého kolegu David Feltl, podle něhož je léčebná filozofie přístroje pořád aktuální, protože v oblasti stereotaktické radiochirurgie a radioterapie zatím nikdo nic lepšího nevymyslel.

„Jakmile se náklady na údržbu a servis přístroje již nevyplatí, tak to je skutečně ten správný moment, kdy se má koupit nový. A je jedno, jestli je to za dva roky nebo deset let,“ dodává k tomu profesor Vladimír Černý, předseda České společnosti anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny a přednosta Kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny FZS UJEP a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Za rok spustí druhý CyberKnife v Praze

Prof. David Netuka

Nicméně ostravský CyberKnife již brzy ztratí své unikátní postavení. V současné době se buduje druhé pracoviště, a to na Neurochirurgické a neuroonkologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN). Zde se zaměří na léčbu nádorů centrální nervové soustavy, především mozku a míchy. „Cítím určitou závist. Ostravě trvalo tři roky, než CyberKnife získala. My jsme o tom začali jednat v roce 2014 a už tehdy byly debaty vášnivé,“ vzpomíná přednosta kliniky profesor David Netuka. V roce 2016 dokonce za mediálního rozruchu s účastí tehdejšího ministra financí Andreje Babiše odmítla přístrojová komise ministerstva zdravotnictví schválit proplácení výkonů prováděných pražským kybernetickým nožem z veřejného zdravotního pojištění, svůj názor však o dva roky později změnila.

Prof. Jiří Petera

Podle přednosty Kliniky onkologie a radioterapie fakultní nemocnice Hradec Králové profesora Jiřího Petery se kybernetickému noži v Praze bránila především ostatní pražská pracoviště. „Zaznívaly argumenty, že pokud by měl v Praze být, tak ve Fakultní nemocnice Motol nebo na Ústavu radiační onkologie v Nemocnici Na Bulovce, aby zůstal v kontextu lineárních urychlovačů a především kvalifikovaného personálu – fyziků a radiačních onkologů. Radiační onkology najdete, ale radiační fyzici skoro nejsou,“ vysvětluje Petera. Tento problém se však posléze podařilo vyřešit vhodným nastavením spolupráce. „Teď jsme součástí Národního onkologického centra, spolu s Fakultní nemocnicí Motol, gama nožem na Homolce a Protonovým centrem. Společně dokážeme pacientovi nabídnout prakticky jakoukoli radiační léčbu: lineární urychlovače, kybernetický nebo gama nůž, protony. Pro pacienta vždy vybereme to, co pro něj bude nejvýhodnější,“ popisuje Netuka.

Nový přístroj v ceně 160 milionů korun měl být v ÚVN zprovozněn původně již letos, nicméně stále nejsou dokončeny prostory, kde bude umístěn. V současnosti se proto počítá se spuštěním zkušebního provozu v první polovině příštího roku.

„Pokud má tedy Česká republika deset milionů obyvatel, je rozumné mít další CyberKnife. Navíc neuroonkologických pacientů má ÚVN v rámci jednotlivých pracovišť nejvíc, takže síť se spíše doplní a nebude jen zhoubně pučet,“ dodává nejmladší profesor v neurochirurgickém oboru v Česku, který zároveň předpokládá, že přístroj významně přispěje i v oblasti neuroonkologického výzkumu. A do Prahy se tak, podobně jako nyní do Ostravy, začnou sjíždět kolegové z jiných zemí, aby se naučili s kybernetickým nožem pracovat.

Diskutující v odborném panelu Stálé konferecne Zdravotnického deníku:, zleva: Jíří Petera, David Netuka, Vladimír Černý, Tomáš Cikrt (moderátor diskuse), Jakub Cvek, David Feltl a Tomáš Zima.

Inspirován zkušenostmi v Ostravě neponechává David Netuka stranou ani otázku případné obnovy. „Očekáváme, že přístroj, který jsme již vysoutěžili, bude sloužit do roku 2030. Na podzim sice dorazí na trh ještě novější typ, ale my už výsledky veřejné soutěže změnit nemůžeme. V Ostravě nás tedy asi brzy předběhnou,“ usmívá se Netuka, podle něhož je již při pořizování jakéhokoli nákladného přístroje nutné mít představu o tom, co se bude dít, až přístroj doslouží. „Na obnovu a udržitelnost se musí myslet hned od začátku,“ dodává na závěr.

Odborný panel vznikl za laskavé podpory společnosti CCA Group a.s.

Novým technologiím ve zdravotnictví, jejich hodnocení a financování se budeme věnovat v některém z následujících vydání ZD.

Helena Sedláčková

Foto: Radek Čepelák