Významní farmaceutičtí hráči zaznamenali ve druhém letošním čtvrtletí horší výsledky než před rokem. Ani Pfizer, GlaxoSmitKline, Gilead nebo AbbVie se nedokázali vyhnout negativním dopadům pandemie koronaviru.
Navzdory obecnému přesvědčení, že farmaceutický sektor je jedno z mála odvětví, které díky koronavirové pandemii roste, finanční výsledky farmaceutických gigantů za druhé letošní čtvrtletí hovoří o opaku. Těžko bychom našli podnik, který dokázal zvýšit svůj obrat, provozní nebo čistý zisk. Faktem ale je, že farmaceutický sektor se propadl výrazně méně než jiné obory, které jsou také závislé na globální poptávce.
Pfizer odepsal desetinu obratu
Momentálně největší farmaceutická společnost světa (měřeno objemem tržeb za rok 2019) Pfizer hlásí za druhé čtvrtletí meziroční propad obratu o jedenáct procent. Prodeje dosáhly 11,8 miliardy dolarů (asi 260 miliard korun). Čistý čtvrtletní zisk se propadl dokonce o třetinu na 3,4 miliardy dolarů (zhruba 75 miliard korun). Tržby za celé první pololetí pak dosáhly necelých 24 miliard dolarů (přibližně 525 miliard korun), což je o desetinu méně než za prvních šest měsíců loňského roku. Čistý zisk se meziročně snížil o čtvrtinu na necelých sedm miliard dolarů (asi 150 miliard korun).
„Druhé čtvrtletí bylo negativně ovlivněno pandemií choroby Covid-19, v čemž se promítlo snížení počtu návštěv praktických lékařů pro dospělé i děti, podobě jako nižší poptávka po určitých produktech v Číně, která byla jen částečně vykompenzována vyšší poptávkou po Prevenaru 13,“ stojí ve zprávě o finančních výsledcích společnosti Pfizer.
Pfizeru však dělala radost produkce spadající do biofarmaceutického segmentu. Tržby se zde totiž meziročně zvýšily o šest procent a vzhůru je táhlo několik položek jako například Vyndaqel (léčba amyloidní polyneuropatie z depozice transthyretinu), Eliquis (zabraňuje tvorbě krevních sraženin) nebo již zmíněný Prevenar 13 (vakcína proti pneumokokovým infekcím).
Svůj celoroční výhled ale Pfizer možná trochu překvapivě upravil mírně směrem vzhůru. Nyní předpokládá tržby v objemu mezi 48,6 a 50,6 miliardy dolarů, což je o sto milionů více, než odpovídalo výhledu původnímu. Společnost věří, že výpadky příjmů způsobené nižší návštěvností zdravotnických zařízení budou ve druhé polovině letošního roku vykompenzovány.
GSK zvýšila provozní zisk
Britská farmaceutická skupina GlaxoSmithKline obstála tváří v tvář koronavirové pandemii se ctí. Její tržby se ve druhém čtvrtletí sice meziročně snížily o dvě procenta na 7,62 miliardy liber (asi 220 miliard korun), ovšem provozní zisk se jí podařilo o 92 procent zvýšit na 2,85 miliardy liber (přes 82 miliard korun).
Pokud se podíváme na celé první pololetí letošního roku, pak u hlavních finančních ukazatelů najdeme jen znaménko plus. Obrat oproti loňskému prvnímu pololetí vzrostl o osm procent na 16,7 miliardy liber (484 miliard korun), provozní zisk byl vyšší o dvě třetiny, když dosáhl 4,86 miliardy liber (skoro 141 miliard korun).
Z hlediska celoročního výhledu je společnost GSK opatrná a predikuje pokles zisku na akcii o jedno až pět procent, přičemž nespecifikuje výhled celkového obratu ani celkového provozního nebo čistého zisku. „Fundamenty našeho byznysu zůstávají silné a držíme se plnění našich strategických priorit. Druhé čtvrtletí ukázalo slibný vývoj, a to i v oblasti vývoje nových léků pro léčbu HIV a onkologických onemocnění,“ uvedla mimo jiné Emma Walmsleyová, výkonná ředitelka skupiny GlaxoSmithKline v prohlášení ke čtvrtletním výsledkům.
Z Gilead i AbbVie čiší optimismus
Jeden z adeptů na vyvinutí účinného léku proti chorobě Covid-19, americká společnost Gilead Sciences, zaznamenala pokles tržeb za druhé letošní čtvrtletí o rovných deset procent na 5,1 miliardy dolarů (bezmála 113 miliard korun). Trh přitom očekával výsledek asi o 200 milionů lepší. Na poklesu obratu se nejvíce podepsal propad prodejů léků proti hepatitidě typu C (pokles o 47 procent) a viru HIV (pokles o 1 procento). Gilead ale očekává, že ve třetím kvartále se situace začne vracet do normálu.
Gilead už v červenci zahájila komerční dodávky remdesiviru, který je podáván hospitalizovaným pacientům s Covid-19. Zelenou tomu už v květnu dal americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, zatím ale v jakémsi „nouzovém“ režimu, a to na základě prokázání, že užití remdesiviru zkracuje dobu hospitalizace pacientů Covid-19 pozitivních. Výkonný ředitel Gileadu Daniel O´Day u příležitosti oznamování čtvrtletních výsledků uvedl, že jeho společnost očekává, že bude nejpozději do konce srpna schopna vyrábět dostatek remdesiviru, aby uspokojila celosvětově rostoucí poptávku. A právě i s ohledem na očekávané navýšení příjmů z prodeje remdesiviru Gilead upravila svůj celoroční výhled směrem vzhůru. Její tržby by se nově měly pohybovat v rozmezí 23 až 25 miliard dolarů namísto původních 21,8 až 22,2 miliardy.
Další americká společnost, AbbVie, rovněž oznámila pokles tržeb, a to o 5,3 procenta na 10,4 miliardy dolarů (téměř 230 miliard korun). Tržby z imunologických léků se ale meziročně zvýšily o 8,1 procenta. AbbVie také ve druhém čtvrtletí dokončila akvizici svého konkurenta Allergan. Pokud by se do výsledků promítly i jeho tržby, skupina jako celek by zaznamenala nárůst obratu o více než čtvrtinu. „AbbVie zaznamenala silné druhé čtvrtletí, a předčila tak očekávání. Dopad Covidu-19 byl menší, než se čekalo, což jen potvrdilo odolnost našich klíčových produktů,“ uvedl Richard A. Gonzalez, výkonný ředitel AbbVie. Gonzalez si také pochvaloval, že integrace Allerganu postupuje dobře.
Petr Musil
