V pondělí 12. října volí Akademický senát lékařské fakulty Univerzity (LF OU) nového děkana. Po neúspěšném akreditačním řízení programu všeobecné lékařství oznámil současný děkan Arnošt Martínek 1. září svoji rezignaci s tím, že z čela fakulty odejde poté, co akademický senát rozhodne o jeho nástupci. Ten bude volit mezi třemi kandidáty, přičemž minimálně podle počtu návrhů na kandidaturu se bude rozhodovat především mezi dvěma z nich: známým epidemiologem Rostislavem Maďarem (44 návrhů) a současným proděkanem LF OU pro vědu a výzkum Václavem Procházkou (43 hlasů), s nímž Zdravotnický deník včera, den po představení všech tří kandidátů před členy akademické obce LF OU, hovořil. Pro úplnost ještě dodejme, že třetím kandidátem je divadelní režisér a člen celouniverzitního akademického senátu UK v Praze Karel Drgáč (4 hlasy).
Co Vás přivedlo k rozhodnutí kandidovat na pozici děkana? Co lékařské fakultě OU nabízíte?
Přijal jsem nominaci kolegů z řad přednostů, primářů a akademiků ostravské fakultní nemocnice, kterých si velice vážím a kteří mi dali důvěru kandidovat na funkci děkana LF OU, abych mohl pokračovat v práci, kterou dělám již dva roky jako proděkan lékařské fakulty pro vědeckovýzkumnou činnost. Vybudoval jsem za tu dobu projektové oddělení o patnácti lidech, kteří mohou plně vést infrastrukturní a vědecké projekty a zabezpečovat projektové zázemí fakulty. Vnímám to tedy především jako pokračování své současné činnosti.
Jako proděkan jste byl součástí vedení fakulty. Nevnímáte to jako nevýhodu v tom smyslu, že jste mohl mít na současné situaci svůj podíl?
Určitě jsem se nijak nepodílel na sporech, které se zde odehrávaly od roku 2015. Na fakultu jsem přišel v roce 2018 za jediným účelem – vybudovat a rozvíjet projektové oddělení a vést vědu a výzkum. Zkušenosti v tomto směru jsem měl již ze své předchozí pozice ve fakultní nemocnici, kde jsem působil jako náměstek pro vědu a výzkum.
Vaším prvním úkolem v případě úspěšné volby na pozici děkana bude vyřešit problém s neudělením akreditace pro magisterský studijní program všeobecné lékařství. Pokud budete zvolen, co se pokusíte udělat jinak a na co naopak chcete navázat?
Akreditace všeobecného lékařství je to nejdůležitější, co teď fakultu čeká. Přirovnal bych to k potřebě v co nejkratší době uhasit požár. Důležité je vyhovět podmínkám Národního akreditačního úřadu týkajících se personálního obsazení fakulty, které za posledních pět let, kdy se tomu nikdo nevěnoval, trpělo. Jako garant programu se akreditačnímu spisu věnuji již jeden a půl roku ve spolupráci s vedením Fakultní nemocnice Ostrava, vyhlašujeme výběrová řízení na pozice přednostů, primářů nebo vedoucích kateder a garantů jednotlivých oborů. Celkem bylo již přijato 38 nových osob do klinických i teoretických oborů a stále nejsme u konce. Jsem připraven této výzvě čelit a tuto nelehkou misi dokončit.
Odkud tito noví lidé přicházejí, z regionu nebo i jiných částí republiky? Čím je motivujete?
Jsem rád, že se k LF OU i v této nelehké době hlásí špičkoví odborníci s akademickým titulem docent/profesor a jsou ochotni v této komplikované situaci fakultě pomoci. Díky jejich ochotě se podílet na budoucím směřování fakulty se otevírají nové možnosti spolupráce nejen v pedagogické, ale i vědecko-výzkumné činnosti. Přicházejí nám pomáhat kolegové z ostatních renomovaných fakult, ale realizujeme i vlastní habilitační řízení. Provádíme rovněž reorganizaci pracovišť na úrovni nemocnice i fakulty. Vznikají nová oddělení jako například mikrobiologie, imunologie a alergologie, rozšiřujeme klinickou rehabilitaci o tělovýchovné lékařství a posilujeme i stávající preklinické obory. Jako motivaci jsme připravili atraktivní motivační a kariérní řád.
Jak chcete posílit pozici fakulty nejen v regionu, ale i v rámci ČR?
Fakulta musí rehabilitovat svoji pozici tak, aby byla Asociací děkanů ČR a ostatními lékařskými fakultami vnímána jako standardní lékařská fakulta. Musí mít nastaveny standardní akademické procesy, tedy dobře fungující vedení, které ví, co má dělat a kam směřuje v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Klíčová je komunikace s vědeckou radou, akademickým senátem fakulty i univerzity. V rámci regionu je pak třeba posílit to, co doposud chybělo, tedy vědeckovýzkumnou činnost. Ta by se měla stát základním pilířem našich aktivit. Chceme vybudovat takovou infrastrukturu, abychom mohli rozjet vědeckovýzkumné projekty v rámci doktorských studijních programů. Budeme otevírat Vivárium lékařské fakulty pro excelentní výzkum v oblasti hemato-onkologie a startovat projekty v programu klinických neurověd. Další zajímavé projekty jsou již ve fázi realizace, například simulační centrum „Cvičná nemocnice“, a rádi bychom vybudovali výzkumnou kapacitu LERCO pro excelentní výzkum a přitáhli špičkové výzkumné týmy.
Jakou roli v tom bude hrát fakultní nemocnice v Ostravě?
Naprosto klíčovou. Rád bych v roli děkana vybudoval nadstandardní vztahy a komunikaci s fakultní nemocnicí, které jsou důležité pro řešení personální problematiky, publikačních aktivit i vědecko-výzkumné činnosti a spolupráci. Chtěl bych obnovit některé smluvní vztahy, rozvinout start-upové projekty. To zde dosud chybí.
Chcete nějak měnit výuku a zapojení studentů?
Už jako náměstek pro vědu a výzkum ve fakultní nemocnici jsem se snažil o zapojení studentů do vědeckovýzkumných projektů. Považuji to za velmi důležité. Prioritou jsou institucionální projekty a projekty Agentury pro zdravotnický výzkum ČR. Snažíme se také zavádět moderní metody výuky, což se zrovna v této covidové době ukázalo jako velmi důležité. Například studenti mohli v rámci online výuky sledovat na dálku operační výkony. V současnosti je to již možné z neurochirurgického, radiologického nebo traumatologického sálu. Budujeme projekt „Cvičná nemocnice“ za 250 milionů korun, což je simulační centrum pro budoucí lékaře i nelékaře, a zavádíme různé simulační modely, na nichž se mohou studenti učit.
Jaké máte plány ohledně infrastruktury fakulty?
Za poslední dva roky se nám podařilo zahájit asi sto projektů v celkovém objemu 570 milionů korun. Z toho je většina právě infrastrukturních jako již zmiňovaná Cvičná nemocnice nebo dále simulační centrum pro výuku zubního lékařství, což v regionu nesmírně potřebujeme. Dále mohu zmínit posílení zázemí pro nelékařské obory jako fyzioterapie nebo ergoterapie v rámci rekonstrukce stávajících budov. Klíčové je také zajistit stravování a ubytování pro studenty a nově nastoupivší profesory, docenty a další lektory. Součástí plánovaných infrastrukturních projektů je i rekonstrukce a výstavba nového děkanátu.
Co Vás od ostatních kandidátů odlišuje?
Neříkám, co budu dělat, až se stanu děkanem, já to již fakticky dělám. V roli manažera působím již deset let, a to jak ve fakultní nemocnici v Ostravě v roli náměstka, tak i nyní jako proděkan pro vědu a výzkum fakulty. Mám za sebou několik významných projektů, vybudoval jsem tři intervenční pracoviště v Ostravě a jako první kraj v republice jsme rozvinuli léčbu cévních mozkových příhod, která zde má své pevné místo již dvacet let. Znám potřeby studentů, lékařů i okolních zdravotnických zařízení v kraji. Jsem členem několika významných lékařských společností a jsem připraven nabídnout své kontakty a zkušenosti pro zajištění budoucího rozvoje fakulty. Mám za sebou kvalitní vědeckou a publikační činnost a na tom mohu stavět rozvoj vědeckovýzkumné činnosti fakulty, kterou nesmírně potřebujeme.
Fakultu jste dokonce chvíli po odvolání děkana Arnošta Martínka vedl. Jakou vám to dalo zkušenost? Bylo by pro Vás případné zvolení jakési zadostiučinění?
Byly to standardní manažerské činnosti jako například řešení personální politiky, ekonomické vedení fakulty, komunikace s akademickým senátem, obnovení činnosti vědecké rady, komunikace v rámci kolegia děkana a navenek v rámci univerzity účast na dějích univerzitních orgánů. Byla to zajímavá zkušenost, kterou jsem si osvojil, stěžejní byla týmová spolupráce v rámci lékařské fakulty na vnitřních procesech jak v pedagogické, tak i projektové činnosti.
Včera se všichni tři kandidáti představili členům akademického senátu? Jaký z toho máte pocit?
Proběhlo to velmi korektně a seriózně, mám z toho velmi dobrý pocit. Nyní bude záležet na senátorech, jakého děkana si příští pondělí zvolí.
Helena Sedláčková
Doc. MUDr. Václav Procházka, Ph.D., MSc., MBA, je profesí internista, intervenční angiolog. Absolvoval lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kde se v roce 2019 také habilitoval. V roce 2005 vybudoval pracoviště intervenční neuroradiologie a angiologie, RDG ústavu Fakultní nemocnice v Ostravě, kde se o čtyři roky později stal náměstkem pro vědu a výzkum. V roce 2018 byl jmenován vedoucím projektového oddělení děkanátu LF OU, o rok později proděkanem pro vědu a výzkum. V období mezi lednem a březnem 2020 byl dočasně pověřen vedením fakulty poté, co akademický senát OU odvolal děkana Arnošta Martínka z funkce. Těsně před řádnými děkanskými volbami v březnu, do nichž také kandidoval, Krajský soud v Ostravě však vrátil Martínka předběžným opatřením zpět do funkce. Od roku 1997 se věnuje léčbě cévních mozkových příhod a rozvinul tuto léčbu v Moravskoslezském kraji, která se poté stala podkladem pro činnost iktových center v ČR. Je nositelem řady ocenění Angiologické společnost ČSL JEP. Působí ve světovém týmu zabývajícím se léčbou kritické ischemické choroby dolních končetin (diabetická noha) s využitím autologní kostní dřeně.
