Univerzita Karlova spustila nový online kurz, který nabízí zdarma studentům i zájemcům z řad odborné a laické veřejnosti základní uvedení do problematiky prevence závislostí.  Je prvním svého druhu a vznikal v dlouhodobé a široké mezinárodní spolupráci. Jeho obsah garantuje tým expertů z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Díky anglické mutaci je k dispozici také mezinárodnímu publiku.  Zájem o něj mají univerzity nejen v Evropě, ale také v Americe nebo Africe.  Kurz je novátorský mimo jiné svým důrazem na skutečnost, že i prevence se stejně nějako léčba neobejde bez výzkumu a důkazů.

V polovině listopadu představila Univerzita Karlova nový mezinárodní online kurz, který nabízí zájemcům základní uvedení do problematiky prevence závislostí. Kurz je k dispozici zdarma v češtině a angličtině a nese poněkud neatraktivní název „Úvod do prevence založené na důkazech“ (Introduction to Evidence-Based Prevention – INEP). Právě termín „založené na důkazech“ je však klíčový a upozorňuje, že kurz přináší něco nového. „Je to obecně podceňované, ale zásadní téma. Nejen pro ČR, ale kdekoli jinde. Lidé a často také lidé se vzděláním v oboru mají za to, že prevence je něco jednoduchého a intuitivního,“ vysvětlil Zdravotnickému deníku jeden z tvůrců kurzu přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (1. LF UK a VFN) Michal Miovský.

Odborná i laická veřejnost by si podle Miovského měla zvyknout, že stejně jako u léčebných programů se i v případě těch preventivních musí testovat jejich bezpečnost a účinnost. A zda nemohou ublížit. „Znamená to, že program musíte opakovaně ověřit výzkumem a mít na to důkaz. Co si o programu myslíte, čemu věříte nebo co se vám líbí, to není žádný argument a nikoho to nezajímá. My musíme mít jistotu,“ tvrdí adiktolog.

Pro studenty i úředníky

Kurz je proto určen nejen univerzitním studentům, ale i úředníkům, pedagogům či policistům, zkrátka všem, kteří se nějak zabývají primární prevencí. Podle garanta kurzu a kolegy Miovského z kliniky adiktologie Romana Gabrhelíka se absolvent kurzu nestává profesionálem. Dostane ale základ, který je možné dále rozvíjet a doplňovat. Otevřenost vzdělávání a dostupnost informací je zde zásadní. „Je to trend, kterým se můžeme chlubit,“ řekl k tomu Gabrhelík na tiskové konferenci v polovině listopadu, kde program představoval.

Samotný kurz zahrnuje deset e-learningových lekcí, kterými lze postupovat vlastním tempem. Jeho součástí jsou grafické prezentace s mluveným komentářem, živá vystoupení expertů, odkazy na doporučenou četbu či na webové stránky s praktickými informacemi o ověřených programech a doporučených postupech. Jednotlivé lekce se zaměřují nejen na prevenci v rodině a škole, ale také na pracovišti či obecně v komunitě a prostředí, které nás obklopuje.

Účastník kurzu se také dozví základní pravidla pro práci s médii a vytváření mediálních kampaní. Nebo jak se sleduje a vyhodnocuje účinnost programů. Po každé lekci je nutné správně vyplnit kvíz (s možností opravy). Nechybí ani závěrečný test, po němž obdrží absolvent kurzu certifikát a univerzitní studenti si připíšou tři kredity.

Vzdělávání v prevenci se neobejde bez mezinárodní spolupráce

Kurz sice garantuje Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN, nicméně jeho obsah je výsledkem dlouhodobé a široké mezinárodní spolupráce. Navazuje na vůbec první mezinárodní kurikulum pro vzdělávání preventivních pracovníků UPC (Univeral Prevention Curricula) a rozsáhlý evropský projekt UPC-Adapt, který UPC zhustil pro potřeby vzdělávání začínajících preventivních profesionálů. Podle profesora Miovského se vzdělávání v prevenci bez mezinárodní spolupráce neobejde. „Žádná země v Evropě není v tomto soběstačná. Prevence vyžaduje náročný vývoj a ověřování programů. To stojí velké peníze a vyžaduje vysoce erudované výzkumné a vývojové týmy,“ vysvětluje. Projekty takového rozsahu tak není podle něj možné provádět nebo financovat v jedné zemi.

Čeští experti do této spolupráce přinášejí nejen zkušenosti s domácím univerzitním adiktologickým programem pro nelékařské pracovníky, ale také zmapování preventivních programů ve světě, a to nejen v Evropě či USA, ale i Africe či Asii. „Čerstvě například mohu zmínit naši spolupráci s University of Balearic Islands ve Španělsku, která chystala magisterský program adiktologie. Konzultoval jsem s nimi právě profilaci absolventů a stavbu kurikula. Minulý týden jsem pak měl online uvítací přednášku pro první skupinu studentů. Bylo to skvělé vidět nadšené mladé lidi, které tento nový obor nalákal a kteří v něm vidí pro sebe budoucnost,“ popsal Miovský.

I přes rozsáhlé mezinárodní zapojení je však vždy nutné vnímat domácí kulturní odlišnosti. Co funguje v jedné zemi, nemusí fungovat jinde. V Česku se tak například záměrně ustoupilo od úzkého zaměření na závislosti na návykových látkách. Místo toho se cíleně pracuje na komplexním přístupu integrujícím všechny typy rizikového chování dětí a mládeže. Ukázalo se totiž, že to v praxi funguje. „Právě výzkumem doložené propojení a překryv protektivních a rizikových faktorů byl důležitým impulsem,“ doplňuje Miovský. „Klinicky intuitivně jsme to předpokládali, ale nyní na to máme důkazy a víme, že je nutné prevenci chápat takto široce,“ dodává.

Kurz má vysoké mezinárodní i domácí ambice

Podobné online kurzy nyní vznikají i v dalších zemích, ale Češi jej spustili jako první. Stále dobíhá evaluace a účastníci kurzu jsou zatím především lidé, kteří jej testují. Tým na klinice adiktologie však již zaznamenává první pozitivní ohlasy, a to jak doma, tak v zahraničí, včetně například univerzit v Nigérii.

Ambice s kurzem mají čeští adiktologové nemalé. Rádi by, aby počty absolventů dosahovaly minimálně tisíců. Chystají další jazykové mutace, jejich američtí kolegové projevili zájem kurz použít na některých univerzitách jižní a střední Ameriky. V Česku by pak měl fungovat jako referenční vstupní vzdělávání, které doposud chybělo.

Mohlo by vás zajímat

„Velmi si cením toho, že Univerzita Karlova nabízí kurz zdarma. Přispívá tím ke zvyšování kvality v oblasti primární prevence nemalou měrou,“ řekla k tomu Zdravotnickému deníku národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová a doplnila: „Z mého pohledu by bylo žádoucí, aby kurzem prošli všichni ti, kdo se věnují primární prevenci z různých pozic a jménem různých institucí. Jeho absolvování budeme jako odbor protidrogové politiky Úřadu vlády jednoznačně doporučovat všem partnerským organizacím a úřadům.“ Vedralová tak kurz vnímá jako další kámen do mozaiky aktivit posilujících systém primární prevence závislostního chování v ČR.

Autoři kurzu však neboří jen mýtus o tom, že k účinné a bezpečné prevenci stačí intuice a dobrý pocit. Pozorný účastník si všimne i dalších klíčových sdělení. Například že úspěšné preventivní programy se neobejdou bez multidisciplinárního přístupu. Nebo že legálnost či nelegálnost návykové látky závisí spíše na společenských, kulturních a náboženských tradicích než na míře bezpečnosti jejich užívání (hlavně v případě alkoholu a nikotinu). Nepochopení těchto faktů může totiž také vést k neúspěchu. „Chceme v kurzu již od začátku narušovat mýty a předsudky a upozorňovat na disproporce a nesystémové věci v prevenci. Právě proto je kurz určen také pro úředníky a zástupce subjektů, kteří se podílí na financování prevence nebo vytváří preventivní plány a strategie,“ dodává profesor Miovský na závěr.

Helena Sedláčková