Sobota, 16. ledna, 2021

Na Vánoce zůstaňte doma, naléhá Evropská komise. Bez vakcíny nebudeme mít klid

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Evropská komise varuje země Evropské unie, aby v období Vánoc a konce roku nezačaly překotně uvolňovat opatření proti šíření covid-19. Na videokonferenci unijních ministrů zdravotnictví to včera uvedla evropská komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová. Zdůraznila, že Evropa nebude mít klid, dokud nebude k dispozici bezpečná a účinná vakcína proti covid-19. První z nich by mohla Evropská léková agentura (EMA) doporučit ke schválení již na konci prosince. Ministři se také shodli, že Evropané od EU nyní očekávají větší míru spolupráce a koordinace v případě zdravotnických krizí a je nutné na tom pracovat. S nejednoznačným přijetím se ale setkaly návrhy Komise na vznik společného pandemického plánu nebo vyhlašování stavu nouze na úrovni EU bez ohledu na WHO.

Evropská komise vyzývá členské státy, aby před nadcházejícím vánočním obdobím nepolevovaly v opatřeních proti šíření nemoci covid-19. „V zimním období se virus šíří rychleji. Nemůžeme si dovolit, aby se z oslav Vánoc či Nového roku stala centra masového šíření viru. Dokud nebude k dispozici očkování, opatření musí pokračovat, a to zvláště o prázdninách. Nacházíme se ve stejné situaci jako v létě. Pokud nebudeme opatrní, v lednu to začne znovu,“ naléhala včera na videokonferenci ministrů zdravotnictví zemí EU evropská komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová.

Podle ní je nevyhnutelné, aby lidé pochopili, že letošní oslavy Vánoc a konce roku budou jiné. „Nechceme zrušit Vánoce, ale chceme, aby byly pro každého bezpečné. Zatím každých 17 sekund zemře v Evropě někdo kvůli covidu,“ dodala komisařka.

Komise: přes Vánoce zůstaňte doma

Evropská komise včera vydala doporučení, která radí státům, jak zvládnout riziko šíření nemoci během nadcházejících zimních týdnů. Země by například měly zvážit zákazy velkých shromáždění a omezit maximální počty osob při malých setkáních, a to včetně akcí rodinného charakteru. Vánoce a Silvestr by pak lidé měli nejlépe strávit ve své „domácí bublině“. Doporučuje také zavádět či zachovat noční zákazy vycházení nebo prodloužit školní zimní prázdniny. Upozorňuje, že nelze rozvolňovat bez jasných podmínek, za nichž budou lidé muset do karantény. Ta by měla trvat podle Komise nejméně týden. Stejně tak si musí státy zajistit dostatečnou kapacitu pro testování a trasování kontaktů.

Komisařka Kyriakidesová však zároveň upozornila, že tato doporučení nelze brát rigidně. Stále platí, že každý stát musí zohlednit aktuální epidemiologickou situaci a místní podmínky. „Víme, co máme dělat. Zásadní je vyhnout se uzavřeným a přeplněným místům a dodržovat odstup,“ řekla komisařka (v angličtině odkázala na tři „C“ – Closed spaces, Crowded spaces, Close contacts – pozn.red.).

„V Belgii nebudeme příliš rozvolňovat. Je to velmi důležité. Třetí vlně zabráníme, jen pokud budeme všichni spolupracovat,“ podpořil komisařku ministr zdravotnictví jedné ze silně postižených zemí Frank Vandenbroucke. Belgie otevřela obchody, ale podobně jako například Francie nechala zavřené restaurace. Brusel se dlouhodobě snaží přesvědčit členské země ke vzájemné koordinaci protipandemických opatření, zatím se to však příliš nedaří.

Spahn: na počátku šíření covid-10 v Evropě stálo lyžování

V posledních týdnech se například vede diskuse o tom, zda a za jakých podmínek otevřít lyžařská centra. Některé země včetně Francie, Německa či Itálie by je rády nechaly zavřené. Podle německého ministra zdravotnictví Jense Spahna stálo na počátku rozšíření covid-19 v Evropě právě lyžování. „Nikoli lyže samotné, ale všechny ty aktivity okolo. Je důležité, aby lidé po zahájení prázdnin zůstali co nejvíce doma,“ řekl svým kolegům Spahn. Naopak rakouský kancléř Sebastian Kurz včera oznámil, že Rakousko začne od pondělí rozvolňovat a od Štědrého dne bude možné provozovat zimní sporty včetně lyžování. Lyžovat však budou moci prakticky jen místní. Na cizince z rizikových oblastí (tedy včetně Česka) se bude vztahovat povinná karanténa a také hotely a restaurace zůstanou do 7. ledna zavřené.

Komisařka však zdůraznila, že Evropa nebude mít klid, dokud nebude k dispozici bezpečná a účinná vakcína proti covid-19. „Je třeba si ale uvědomit, že životy zachraňuje očkování, nikoli očkovací látky,“ upozornila. Proto je podle ní tak zásadní budovat důvěru veřejnosti a bojovat proti dezinformacím. A proto usiluje také o koordinaci přípravy očkovacích plánů. Kyriakidesová má podle svých slov na stole vakcinační strategie od všech členských států EU a informace o nich již také zveřejnilo na svých webových stránkách Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

EMA by mohla první vakcínu schválit 29. prosince

Na posílení důvěry Evropanů vůči očkování proti covid-19 chce pracovat i Evropská léková agentura (EMA). Ta se chystá zveřejnit úplné anonymizované klinické výsledky u vakcín, které bude hodnotit v rámci jejich registračního procesu, a také zprávu o hodnocení. Navíc v pátek 11. prosince pak agentura pořádá veřejnou diskusi o tom, jak schvalování vakcín probíhá.

Tento týden EMA obdržela žádost o podmínečnou registraci na trhu EU pro společnou vakcínu americké firmy Pfizer a německé BioNTech a vakcínu od americké Moderny. „Tyto žádosti jsou výsledkem mnohaměsíční práce a komunikace s výrobci, kteří průběžně dodávali velké množství dat o probíhajícím výzkumu,“ informovala nová ředitelka EMA Emer Cookeová. „EMA má teď za úkol vyhodnotit ještě data, která obdržela včera jakou součást žádosti. A pokud budou dostatečně robustní a úplná, může agentura vydat doporučení (pro Evropskou komisi ke schválení) v řádu týdnů,“ dodala. Pokud půjde vše podle plánu, mohl by vědecký výbor agentury rozhodnout v případě vakcíny Pfizer a BioNTech 29. prosince a u vakcíny od Moderny 12. ledna. Evropská komise přitom už v listopadu schválila podpis smlouvy na nákup až 300 milionů dávek vakcíny od Pfizeru a BioNTechu a 160 milionů dávek očkovací látky vyvinuté Modernou.

V úterý EMA také zahájila průběžné hodnocení (rolling review) další vakcíny, tentokrát od firmy Janssen. Vedle dvou zmíněných očkovacích látek se tak jedná již o čtvrtou společnost, která začala EMA zasílat své výsledky ještě před koncem třetí fáze klinické studie.  Podobně tak od 1. října činí i AstraZeneca.

„Chtěla bych Vás ujistit, že naše vědecké hodnocení bude plně nezávislé a naše doporučení bude založeno pouze na síle vědeckých důkazů o bezpečnosti, kvalitě a účinnosti vakcíny,“ ujišťovala Cookeová ministry. Doporučení k registraci bude podle ní vydáno jedině v případě, že přínos hodnocené vakcíny jasně převáží nad jejími potencionálními riziky.

Velká Británie začne očkovat příští týden, ale „jen“ v nouzovém režimu

Pozornost včera vzbudila také zpráva, že Velká Británie schválila pro nouzové využití vakcínu od Pfizeru a BioNTechu. S očkováním zdravotníků a seniorů chce začít příští týden. Stella Kyriakidesová však zdůraznila, že britský schvalovací proces proběhl v nouzovém režimu. „Ten, na rozdíl od evropské podmínečné registrace, neumožňuje uvedení vakcíny na trh,“ upozornila. Evropský proces zároveň považuje za bezpečnější, protože je založený na větším množství důkazů a kontrol. „Musíme si uvědomit, že očkovat budeme milióny lidí,“ doplnila Cookeová.

Za skutečnost, že Británie schválila preparát jako první na světě, vděčí podle jejího ministra zdravotnictví Matta Hancocka brexitu. Ten prohlásil, že díky odchodu z EU britský regulátor mohl postupovat rychleji a nečekat na stanovisko evropského úřadu. Na to stihl na tiskové konferenci po jednání ministrů zareagovat německý ministr zdravotnictví Spahn: „BioNtech je evropský vývoj, z Evropské unie. Fakt, že tento produkt EU je natolik dobrý, že ho Británie schválila tak rychle, ukazuje, že v této krizi je nejlepší celoevropská i mezinárodní spolupráce. Taky bychom mohli registrovat vakcínu v Německu v nouzovém režimu, ale rozhodli jsme se, že to neuděláme. Chceme spolupracovat.“

Je nutné posílit kompetence unijních agentur

To, do jaké míry chtějí státy EU skutečně prohloubit vzájemnou spolupráci a koordinaci pro případ dalších zdravotnických krizí, se naplno ukáže v příštích měsících. To začnou ministři zdravotnictví projednávat tři legislativní návrhy Evropské komise, které mají zlepšit přeshraniční reakci a připravenost Evropy na krize jako je pandemie covid-19. A jak se během včerejší videokonference ministři obecně shodli, to je navíc něco, co Evropané od EU nyní očekávají.

Podle ministrů je skutečně třeba rozvíjet a naplno využívat potenciál unijních agentur jako je EMA a ECDC. A to se neobejde bez posílení jejich kompetencí a také vytvoření digitální infrastruktury, která by jim umožnila sdílet zdravotnická data.

S nejednoznačnou reakcí se ale u některých ministrů setkal návrh na vytvoření společného pandemického plánu nebo vyhlašování evropského stavu nouze bez ohledu na rozhodnutí Světové zdravotnické organizace (WHO). V tomto duchu ostatně vystoupil i český ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), podle něhož tyto návrhy k posílení připravenosti EU na krize nepovedou. „Nereflektují příliš současné krizové mechanismy. Přitom právě ty by se měly stát součástí komplexní reformy unijního krizového řízení,“ uvedl ministr. Podle jeho dánského kolegy Magnuse Johannese Heunicka se navíc EU neobejde bez „efektivní synergie“ s WHO. „Současné návrhy je příliš neberou v úvahu,“ prohlásil Heunicke.

Na videokonferenci vystoupil i český ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Vlevo naslouchá německý ministr Jens Spahn. Reprofoto: Rada EU

Kyriakidesová: bude to fungovat, nakolik to státy podpoří

Podobně jako Blatný i někteří další ministři vyslovili obavy, aby navrhovaná koordinační struktura nevedla k zahlcení úředníků a administrativním zmatkům. To již v současnosti tak trochu vyvolává dvojí koordinace států v rámci expertního Výboru pro zdravotní bezpečnost organizovaného Evropskou komisí a unijního mechanismu pro krizové řízení (IPCR), který byl aktivován na konci letošního ledna. Tuto do značné míry duplicitu návrhy neodstraňují, naopak snahou o „zpolitizování“ Výboru pro zdravotní bezpečnost se může podle některých ještě prohloubit.

Stejně tak není jasné, do jaké míry se budou či nebudou aktivity těchto dvou uskupení překrývat s avizovanou novou agenturou EU pro připravenost na mimořádné události (HERA). Zakládající legislativní návrh spolu s detaily o jejím fungování Komise předloží až na konci příštího roku. „EU musí být připravena na další krize, které přijdou. Musí mít odolné systémy, předvídat a dělat zásoby. O tom je HERA,“ prohlásila komisařka a ujistila ministry, že spolu s legislativním návrhem předloží i hodnocení jeho dopadů. Všechno to jsou podle ní nutné kroky, které povedou k posílení připravenosti na další krize. „Bude to fungovat, nakolik to samy členské státy podpoří,“ dodala komisařka Kyriakidesová s trochu varovným podtónem na závěr.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY