Z více než 5,5 milionu pracovníků ve zdravotnictví mají přímý kontakt s pacienty necelé dvě třetiny. To představuje asi 3,6 milionu zdravotníků, jak ve středu uvedl Spolkový statistický úřad. Statistici tak přidali další argument k tomu, aby zdravotníci byli očkováni proti koronaviru jako jedna z prvních skupin obyvatelstva.
Údaje, které zveřejnil Spolkový statistický úřad, dávají přehled o zdravotnickém personálu v Německu ke konci roku 2018. Novější data zatím nejsou k dispozici. 5,65 milionu lidí, kteří ve zdravotnictví v té době pracovali, představují počet, který je o 73 tisíc lidi vyšší než v roce 2017. To je meziroční nárůst o 1,3 procenta.
Největší skupinu zdravotnického personálu představují zaměstnanci v nemocnicích, kde jich ke konci roku 2018 pracovalo asi 1,17 milionu. To je zhruba pětina ze všech. Oproti roku 2000 se nemocniční personál zvětšil asi o 146 tisíc, respektive o necelých patnáct procent. Druhou nejpočetnější skupinou jsou pracovníci ve stacionářích a zařízeních sociální péče, třetí pak praktičtí lékaři. V každé z uvedených skupin pracuje něco přes 700 tisíc lidí.
Alarmující stárnutí praktiků
Jak už bylo řečeno, 3,6 milionu zdravotníků pracuje v přímém kontaktu s pacienty. Jsou tak vystaveni mnohem vyššímu riziku nákazy koronavirem. Jenže pak je nutné dívat se také na demografickou strukturu zdravotnického personálu, jelikož jsou v něm poměrně početně zastoupeny věkové skupiny, které mají vyšší pravděpodobnost těžšího průběhu onemocnění covid-19.
Jde o pracovníky, kteří jsou starší 60 let. Těch je v německém zdravotnickém systému zaměstnáno dvanáct procent. Tedy přibližně 680 tisíc. Z dlouhodobého hlediska je pak problematický podíl zdravotníků, kterým je 50 či více let. Takových v Německu pracuje přes 40 procent, a je pravděpodobné, že v dohledné době bude ve věku padesát a více lež každý druhý lékař, sestra nebo zaměstnanec v následné či sociální péči.
Ještě více alarmující je pohled na věkovou strukturu u konkrétních zdravotnických profesí. Podle Statistisches Bundesamt je situace nejhorší u praktických lékařů. Zde již šedesáté narozeniny oslavilo bezmála 31 procent z nich. Podobně je na tom porodnictví a gynekologie.
Přestože se počet pracovníků ve zdravotnictví v Německu rok od roku zvyšuje, bude problém tento trend udržet i v budoucnu. Jestliže se v souvislosti s Českou republikou hovoří o stárnutí lékařů, v Německu mají úplně stejný problém. Navíc se demografická struktura zdravotníků v jednotlivých spolkových zemích liší.
Porýný-Falc: každému pátému už bylo 65 let
Vůbec nejstarší lékaře má spolková země Porýní-Falc. Podle statistik tamní Zemské lékařské komory se stále více lékařů přibližuje okamžiku, kdy odjedou do důchodu. Současně se stále snižuje počet mladých Němců, kteří se rozhodují pro přípravu na budoucí lékařské povolání. Podle prezidenta Zemské lékařské komory Günthera Matheise je nutné podniknout kroky k tomu, aby v Porýní-Falcu nehrozil akutní nedostatek lékařů, jak uvedl deník Deutsches Ärzteblatt.
Podíl lékařů ve věku 65 a více let v Porýní-Falcu je vůbec největší v celém Německu – dosahuje skoro dvaceti procent. Naopak nejlépe je na tom Meklenbursko-Přední Pomořansko, kde se v této věkové skupině nachází jen něco málo přes osm procent lékařů. Průměrný věk lékařů včetně psychoterapeutů se v Německu zvýšil z necelých 52 let v roce 2009 na 54,3 roku ke konci loňského roku.
„Potřeba lékařů se v posledních letech zvyšovala a poroste i nadále. To bude platit jak pro nemocniční, tak ambulantní oblast,“ uvedl Matheis. A vyjmenoval rovněž i důvody rostoucí poptávky po zdravotní péči: pokroky v medicíně, a tedy širší paleta léčby, kterou bude možné poskytnout, demografické změny, vyšší podíl pozic na částečný úvazek a obecně trend zkracování pracovní doby.
Jednou z možností je také příchod lékařských pracovních sil ze zahraničí, což se ostatně také děje. Ještě v roce 2000 pracovalo v Porýní-Falcu jen necelých 800 zahraničních lékařů, loni už to bylo více než 2500. Podle Komory pochází většina těchto lékařů ze Sýrie, Rumunska, Ruské federace, ale také Řecka.
Petr Musil
