Šest let poté, co pandemie covidu-19 paralyzovala planetu, se světové vlády stále nedokážou shodnout na jednotném postupu pro budoucí zdravotní krize. Ukázalo to 79. Světové zdravotnické shromáždění (WHA) v Ženevě. Setkání však odhalilo ještě jeden zásadní posun. Globální zdravotní politika už neřeší jen hašení požárů, ale stále více se zaměřuje na prevenci, než se situace vymkne kontrole. Připravenost na katastrofy se nově propojuje s bojem proti chronickým nemocem, klimatickým změnám, konfliktům i dezinformacím. Jednu nemoc státy nově označily za masivní globální hrozbu.

Jedna z hlavních politických debat v Ženevě se točila kolem nedokončených pravidel pro sdílení patogenů a dat o jejich genetickém sekvenování během budoucích krizí. Jde o to, jak rovnoměrněji distribuovat vakcíny, diagnostiku a léky, které z těchto patogenů vzniknou.

Tento systém, označovaný jako dodatek PABS (Pathogen Access and Benefit Sharing) v rámci Pandemické dohody, zůstává kvůli neshodám států nedokončený. Tvoří přitom hlavní geopolitickou linii postcovidového uspořádání globálního zdravotnictví.

Evropská unie využila shromáždění, které je nejvyšším orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO), k tlaku na dokončení textu. Kypr, hovořící jménem 27 členských států EU, potvrdil podporu dodatku. „Zůstáváme odhodlaní dokončit jednání o PABS, jakmile budou vyřešeny zbývající otevřené otázky,“ uvedli zástupci předsednictva Rady EU. Zároveň zdůraznili naléhavost situace.

Pandemická dohoda přijatá před rokem podle nich obsahuje ustanovení, která je třeba přetavit v konkrétní opatření, a to za respektování odpovědnosti budoucích stran za definování svých zdravotních politik. Podle Bruselu je dokončení dodatku klíčové pro včasný vstup smlouvy v platnost. Systém však musí být „efektivní, spravedlivý a proveditelný“, aby „přinesl skutečnou změnu v terénu“. Jednání budou pokračovat s cílem schválit dodatek v roce 2026 nebo 2027.

Hrozbou je i jaterní epidemie

Kromě pandemií schválili delegáti strategii proti tuberkulóze po roce 2030. Ačkoliv rozšířená léčba mezi lety 2000 a 2024 zachránila odhadem 83 milionů životů, kvůli podfinancování, konfliktům a klimatické migraci tuberkulóza podle dat WHO stále zabíjí přibližně 1,2 milionu lidí ročně. Experti přitom varují, že v záplavě jiných krizí ztrácí politickou pozornost.

Státy zároveň schválily rezoluci, která poprvé oficiálně uznává steatotické onemocnění jater (dříve známé jako ztučnění jater) za masivní globální hrozbu. Trpí jím zhruba 1,7 miliardy lidí a úzce souvisí s obezitou, diabetem 2. typu a kardiovaskulárními chorobami. Vlády mají tuto chorobu začlenit do národních strategií a zaměřit se na nezdravou stravu či alkohol. Státy se také zavázaly zlepšit diagnostiku hemofilie, neboť 70 % nemocných na světě o své diagnóze vůbec neví.

Velkým tématem byly rovněž dezinformace. Lídři varovali, že falešné zprávy už nejsou pouhým komunikačním problémem, ale zásadní hrozbou pro veřejné zdraví, která podkopává očkovací kampaně a krizová opatření. Řešením má být zapojení místních komunit. V diskusích dále zazněly i obavy o vliv digitálních platforem a umělé inteligence na fragmentaci názorových skupin.

Mohlo by vás zajímat

Covid odhalil slabiny

Evropa v Ženevě potvrdila silnou podporu multilateralismu. Delegace Výboru pro veřejné zdraví Evropského parlamentu (SANT), vedená europoslankyní Tilly Metzovou, podpořila „dobře financovanou, nezávislou a na vědě založenou WHO“. Podle europoslanců závisí důvěryhodnost Evropy na propojení vnitřní a vnější zdravotní politiky.

„Tato mise znovu potvrdila zásadní roli Světové zdravotnické organizace jako páteře multilaterální zdravotní spolupráce v momentě, kdy jsou globální zdravotní systémy pod stále větším tlakem,“ uvedla Metzová.

Desáté výročí Programu WHO pro nouzové situace tak přineslo jasný vzkaz: budoucí připravenost nesmí být reaktivní. Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus označil covid-19 za „největší zátěžový test“, který odhalil slabiny ve financování, rovnosti i důvěře veřejnosti, ale zároveň urychlil vědeckou spolupráci.

Článek byl převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.