Čtvrtek, 4. března, 2021

Novela zákona 48 má podporu napříč politickým spektrem, zásadní ale bude diskuze o připomínkách

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Největší novela zákona o veřejném zdravotním pojištění za více než desetiletí se konečně dostala na program jednání ve sněmovně. Včera již dokonce prošla prvním čtením. Téměř dvousetstránkový materiál řeší vysoce inovativní léčivé přípravky, paragraf 16, léky pro vzácná onemocnění, nárok pacienta, úhradu a předepisování zdravotních pomůcek, stomatologickou péči i celou řadu menších problémů. Úprava, na jejíž přípravě se podílely a velmi ji podporují i pacientské organizace, má přitom s dílčími výhradami podporu napříč politickým spektrem. Jak ukázal Kulatý stůl Zdravotnického deníku, který se konal 14. ledna a jehož se zúčastnili poslanci sněmovního zdravotnického výboru, vesměs všichni podporují změny směřující k paragrafu 16, diskuzi lze ovšem očekávat k dopadům úpravy do rozpočtu, definici vysoce inovativních léčivých přípravků, klinickým studiím či IVF. Ministr zdravotnictví Jan Blatný, který úpravu považuje za velkou prioritu, se relevantním připomínkám nebrání a zároveň doufá, že do léta novela projde poslaneckou sněmovnou.

doc. MUDr. Jan Blatný

„Jde o novelu, která je v současné době jednou z nejdůležitějších, ne-li nejdůležitější, stran zdravotnictví. To, jak je celá úprava koncipována, je mi blízké, a jsem rád, že jsme se dostali do fáze, kdy je na 26. ledna napevno zařazena na jednání sněmovny. Naprosto zásadní mi připadá zjednodušení a zvýšení transparentnosti vstupu léčivých přípravků do úhrad z veřejného zdravotního pojištění, zejména s přihlédnutím k léčivým prostředkům na vzácná a velmi vzácná onemocnění, a to, že se snaží celý proces zformalizovat, sjednotit a také navrátit paragrafu 16 jeho výjimečnost. Řada obtíží se ve chvíli, kdy bylo třeba dostat lék k pacientům, řešila přes paragraf 16, a nebylo možné zajistit stejný přístup pro všechny pacienty ve všech krajích u všech pojišťoven. Paragraf 16 by se nyní měl stát něčím, co bude používáno jen výjimečně u stavů, které nelze řešit jinak,“ uvádí ministr zdravotnictví Jan Blatný.

prof. MUDr. Věra Adámková

Jak už přitom informoval Zdravotnický deník dříve, novelu by podle premiéra Andreje Babiše měli podpořit všichni poslanci ANO. To potvrzuje také šéfka sněmovního zdravotnického výboru profesorka Věra Adámková (za ANO), která je zároveň zpravodajkou tisku. I ona považuje za zásadní, že by se měl paragraf 16 vrátit ke svému původnímu účelu, kdy je vyhrazen pro zcela výjimečné případy. Každopádně ale počítá s tím, že novele vyhradí výbor dostatek času na podrobnou debatu. 

„V diskuzi se dotkneme i paragrafu 39b, který hovoří o klinických studiích – na to již čekají kolegové, kteří se klinickými studiemi zabývají a mají k tomu nějaké otázky. V příloze číslo tři pak je kategorizace zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz s velmi podrobným popisem. Domnívám se, že by bylo možné zjednodušení vyhláškou, ale je to do diskuze,“ načrtává Věra Adámková.

MUDr. Miloslav Janulík

„Život zákony předběhl, takže jsme po úpravě volali dlouhou dobu. Z pohledu odborníků jsou tam dílčí drobnosti, ale za sebe mohu říci, že než aby trvalo několik dalších let, než to bude vycizelované, tak úpravu stoprocentně podpořím a budu apelovat na to, aby rychlost byla co největší,“ říká k tomu místopředseda zdravotnického výboru Miloslav Janulík (za ANO), podle kterého by bylo nepřijetí novely velkou ostudou.

Podporu novele přislíbili i další poslanci napříč politickým spektrem, byť mají, podobně jako profesorka Adámková, témata, o kterých by chtěli diskutovat.

ODS chystá řadu pozměňovacích návrhů, novelu ale podpoří

doc. MUDr. Bohuslav Svoboda

„Zákon samozřejmě podpořím, domnívám se, že je více než potřeba. Podoba zákona je za dvacet let zastaralá a je mimo realitu. Naprosto zásadní věci jsou v tom, jak se moderní medicína změnila – otázky speciálních léků vyžadují zákonnou úpravu, aby řešení nebylo ad hoc nebo podle paragrafu 16, je tu problém nastavení speciálních center či krátkodobé léčby u velmi speciálních onemocnění. Tyto věci nutně a okamžitě vyžadují úpravu. A pak jsou tu další věci, u kterých je nutnost otazná. Pro mě jako gynekologa je otazné to, jestli se má IVF protáhnout do 40 nebo do sta,“ říká místopředseda zdravotnického výboru Bohuslav Svoboda (ODS) s tím, že on i ODS s novelou principiálně souhlasí.

Pozměňovací návrhy, které ODS chystá, se budou týkat oblasti onkologie, specializovaných center, financování léků, rozhodování pojišťovny o lécích či změny věku u IVF. „Když posuneme věk pacientek, zvýšíme procento těhotenských a porodnických komplikací, vývojových vad a také procento žen, které se k tomu odhodlávají. Ženy mají tendenci odkládat graviditu co nejdéle, aby se zabydlely ve společenské a odborné pozici. Když se rozhodnou začít to řešit ve 39 letech s tím, že ještě mají rok, posune se rozhodování o pět let – dnes se rozhodují okolo 35. roku. To je zásadní věc, která nejenže zvýší náklady, ale sníží pravděpodobnost, že budeme v IVF léčbě úspěšní,“ vysvětluje docent Svoboda.

Ing. Hana Aulická Jírovcová

Naopak velkým přínosem je podle něj řešení stomatologie. „Přišla doba implantátů a řešení velkých vad v orofaciální oblasti, ale nic z toho není ošetřeno. Jsem rád, že materiál začíná v ortodontické oblasti počítat s plnou úhradou do určitého věku – musíme řešit problémy, které mají zuby a obličeje dětí v prvním desetiletí či pětiletí života. Samozřejmě jiná otázka je, jak to řešit u 30letých pacientů, kteří to do té doby neřešili. A je to i otázka následků nějaké léčby. Návrh je proto velký pokrok,“ doplňuje Bohuslav Svoboda.

Pirátům se nezdá dopad do rozpočtu či definice VILP

Podporu novele přislíbili i poslanci KSČM. „Za nás jako poslanecký klub KSČM říkám, že novelu určitě budeme podporovat,“ uvádí Hana Aulická Jírovcová (KSČM) s tím, že by klidně byla i pro zkrácení lhůt na projednávání.

Proti se nestavějí ani Piráti, byť mají k novele více připomínek a zatím není jasné, zda – pokud připomínky nebudou přijaty – úpravu podpoří. Kvitují ale řešení dostupnosti péče a zdravotnických prostředků pro pacienta, vstup inovativních léků i snahu o zprůhlednění přístupu k vysoce inovativní léčbě.

Ing. Petr Třešňák

„Nemohu ale za Piráty říci, že bychom návrh chtěli podpořit v paragrafové podobě, v jaké přišel do sněmovny. Máme k tomu mnoho a mnoho konkrétních výhrad, je otázka, kolik z nich nakonec přetavíme do pozměňovacích návrhů. Co nám například vadí, je to, že to podle našich informací nebylo vydiskutováno s lékárníky, a jsou tu některá témata, jako například hodnocení dopadu nákladové efektivity, navrhovaný paragraf 15 nebo 39, ke kterým máme mnoho připomínek. Odbočím také k marginálii – fascinuje mě paragraf 17b, kdy je v pracovní skupině pro tvorbu výkonů také člen Konfederace odborových svazů. Se vší úctou ke členům konfederace by mě zajímala odbornost v této skupině,“ vypočítává místopředseda výboru Petr Třešňák (Piráti).

Tématem je podle něj také definice vysoce inovativního léčivého přípravku oproti evropskému termínu  orphan drugs and advance therapy. Velkou otázkou, ke které se kromě Pirátů přidávají i někteří další poslanci, pak je vyčíslení dopadu novely na státní rozpočet a zdravotní pojišťovny. „To je jedna z nejpodstatnějších věcí,“ dodává Třešňák.

TOP 09 vychází čísla o řád jinak

prof. MUDr. Vlastimil Válek

„Já mám jedinou výhradu. Myslím, že jsou v zákoně brutálně podceněné dopady na rozpočet. Dopady především v centrové léčbě budou daleko, daleko vyšší než se uvádí, a k narovnání nedojde tak rychle, jak je v důvodové zprávě. Domnívám se, že čísla nejsou dobře spočítaná, mě to vychází o řád jinak. Pokud zákon projde v současném znění, bude situace v úhradě centrové léčby mimořádná i v rámci EU, protože bude velmi nadstandardní a velmi dostupná. Bude potřeba debatovat o omezeních, samoplátcích, cizincích a řadě dalších konsekvencí, o nichž všichni, kdo pracujeme ve zdravotnictví, víme. Ale jinak za mě úpravu určitě podpoříme,“ přidává se k výtce poslanec Vlastimil Válek (TOP 09), který bude usilovat o to, aby ve věci připomínek k novele měly TOP 09, ODS a KDU-ČSL společný postup.

„Zákon přináší řád a jednoznačné parametry pro vstup léků do systému. Jeden z předpokladů je, že díky formalizaci tu bude lepší možnost argumentace při stanovování cen léků. V současné době bývá cena dohodována jednotlivě na každou výjimku. Komplexní přístup dává šanci na snížení cen léků, které budou do systému vstupovat. To by mělo vést k tomu, že dopad na rozpočet nebude extrémní, ale jsem si vědom, že diskuze bude probíhat a je to relevantní. Na druhou stranu vyčíslit něco zcela přesně na každý rok, zejména u vzácných onemocnění, kde se nemůžeme spoléhat na nějaký krátkodobý průměr, může být komplikované,“ reaguje ministr Blatný.

Kdyby šlo jen o řešení paragrafu 16, prošel by zákon bez problémů

Vzhledem k tomu, že ministr považuje zákon za zcela zásadní a má také podporu pacientských skupin, je ministerstvo ochotno se domluvit na akceptaci relevantních připomínek. „Rozhodně to není tak, že by ministerstvo nebo vláda k zákonu přistupovaly jako k dogmatu systémem všechno nebo nic. Je a bude snaha vyjít vstříc všem relevantním připomínkám. Ve chvíli, kdy by ale nějaké změny měly znamenat zásadní změnu celého zákona, to je problematické,“ říká Jan Blatný.

Diskusi moderoval Mgr. Tomáš Cikrt, šéfredaktor Zdravotnického deníku

Zmíněná podpora pacientských organizací směřuje mimo jiné k části, která chce systémově řešit současné nadužívání paragrafu 16. „Sdružení, která zastupují vzácná onemocnění, se s tím velmi ztotožňují. Myslím, že pokud by zákon měl pouze tuto část a byl formulován jako novela zaměřená na úpravu paragrafu 16, prošlo by to parlamentem jako máslem, možná i ve zkráceném čtení, a už to bylo schváleno. Problém je komplexnost, věřím ale, že zákon projde. Na druhou stranu si myslím, že i v rámci paragrafu 16 nebudou některá očekávání pacientských sdružení naplněna, protože si nedokážu představit, jak by zákon dokázal vyřešit indikaci protonové léčby, byť si část organizací myslí, že to vyřešeno bude. To je hluboký omyl,“ upozorňuje Vlastimil Válek.

„Jakkoliv je pravda, co říkal pan profesor Válek, že kdybychom se omezili na paragraf 16, už by to bylo vyřešeno, stále se domnívám, že právě komplexnost zákona je na místě, i když to povede k delším diskusím. Zákon inovaci potřebuje a vnímám to tak, že jsme všichni odhodláni udělat vše pro to, abychom tomu pomohli,“ uzavírá ministr Blatný, který doufá, že do léta bude novela schválena ve sněmovně.

Zde se můžete podívat na záznam celé diskuse:

¨

Michaela Koubová

Foto: Screenshot ZD

Kulatý stůl laskavě podpořila společnost Takeda

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY