Úterý, 11. května, 2021

Ostravskou lékařskou fakultu posílili noví profesoři a docenti. Má tak šanci na úspěšnou akreditaci

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Lékařské fakultě Ostravské univerzity se zřejmě podařilo překonat hlavní výtku Národního akreditačního úřadu. Vedení odborných klinik a ústavů totiž zásadně posílilo své stavy odpovídajícím počtem docentů a profesorů. Nový děkan fakulty Rastislav Maďar tak věří, že obnovené akreditační řízení magisterského programu Všeobecné lékařství skončí úspěšně a fakulta v září přivítá v prvním ročníku nové studenty oboru.

Nový děkan lékařské fakulty Ostravské univerzity (LF OU) Rastislav Maďar věří, že v září přivítá v prvním ročníku nové studenty magisterského programu Všeobecné lékařství. Fakultě se totiž zřejmě podařilo překonat hlavní výtku Národního akreditačního úřadu (NAÚ), a to nedostatečné personální zabezpečení vedení klinik a ústavů odpovídajícím počtem docentů a profesorů.

Již počátkem února obnovil Národní akreditační úřad přerušené akreditační řízení LF OU o udělení akreditace pro obor Všeobecné lékařství. Vedení fakulty prostřednictvím Ostravské univerzity zaslalo upravený akreditační spis k novému posouzení. Rozhodnout by úřad měl v následujících měsících.

Na řešení personálního problému pracovala fakulta úzce s Fakultní nemocnicí Ostrava (FNO), s níž uzavřela novou rámcovou smlouvu o spolupráci. Obě instituce přijaly také podle svých slov systémová opatření, která budou garantovat požadovanou kvalitu akademiků i jejich udržitelnost. „Ve FNO došlo v poslední době k úpravě organizační struktury a k obsazení šesti pracovišť habilitovanými odborníky,“ sdělila Zdravotnickému deníku mluvčí FNO Petra Petlachová.

Nové působiště nabízí nový potenciál

Jedním z nich je například nový přednosta Interní a kardiologické kliniky profesor Jan Václavík. „Nová pozice pro mne představuje možnost dalšího osobního a profesního rozvoje, uplatnění kreativních vlastností, učení se novým věcem a také trochu profesní výzvu,“ popsal Zdravotnickému deníku. „Mým cílem je vytvořit z kliniky nejen špičkové medicínské, ale také vědeckovýzkumné a výukové pracoviště,“ dodal.  Václavík počítá s tím, že většina lékařů kliniky bude výhledově působit i na fakultě. Zapojí se do výuky studentů a budou zde moci realizovat vlastní medicínský výzkum.

Nabídku vést Ústav patologie využil také docent Jozef Škarda. Ten se do Ostravy přesunul z Ústavu klinické a molekulární patologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice v Olomouci. Řadu nových ostravských kolegů ale podle svých slov osobně zná. „Lékařské fakulty Ostravské univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci mají dlouhodobě kolegiální vztahy. Odjakživa zde v oboru patologie fungovala výborná spolupráce. V mých mladších kolezích v nemocnici i na univerzitě vidím velký potenciál růstu,“ konstatoval.  Ve svém novém působišti chce podle svých slov v prvé řadě zapracovat na integraci jednotlivých pracovních skupin LF OU a FNO.  Plánuje rozvíjet mezinárodní spolupráci a patentovou činnost v rámci OU, podpořit by chtěl větší komercionalizaci výzkumu vědeckých týmů fakulty.

Žádným nováčkem na ostravské lékařské fakultě není nový přednosta Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství docent Dalibor Pastucha. Ten již dlouhodobě působí na Ústavu rehabilitace. „S ohledem na svou specializaci v oboru tělovýchovné lékařství jsem uvítal možnost aktivně se podílet na transformaci dřívější Kliniky léčebné rehabilitace na nově vzniklou Kliniku rehabilitace a tělovýchovného lékařství, a vytvořit tak ve FNO nový dosud neregistrovaný obor tělovýchovné lékařství,“ svěřil se Zdravotnickému deníku. Novou kliniku by se svým bývalým působištěm rád sjednotil a vytvořil zde „silné – nejen klinicky, ale také vědecko-výzkumné a akademické – pracoviště, které se bude podílet pregraduálním i postgraduálním vzdělávání“.

Ředitel FNO: obě strany si mají co nabídnout

Mezi další personální posily patří profesor Čestmír Neoral, který rozšířil řady svých kolegů na Chirurgické klinice. „Post nového přednosty této kliniky bude brzy obsazen po ukončení výběrového řízení,“ upřesnila mluvčí FNO. „Ústav radiodiagnostický vede od letošního února profesor Pavel Eliáš a v rámci interních oborů vzniklo Oddělení alergologie a klinické imunologie pod vedením docenta Jaromíra Bystroně,“ dokončuje Petlachová výčet nově příchozích.

Podle ředitele FNO Jiřího Havrlanta jsou zmínění profesoři a docenti vysoce vzdělaní a respektovaní odborníci. Dlouhodobě se pohybují v akademickém prostředí a umí předávat své zkušenosti budoucím lékařům. „Měli jsme jako páteřní nemocnice Moravskoslezského kraje a jako fakultní nemocnice, poskytující specializovanou a superspecializovanou péči, co nabídnout. A taky jsme měli i špetku toho pověstného štěstí,“ vysvětluje Havrlant.

Nově příchozí podle něj pomohou fakultě, aby se rovnocenně zařadila mezi ostatní české a moravské lékařské fakulty s delší historií. Na druhou stranu nemocnice jeho novým kolegům zase nabízí možnost podílet se na dalším rozvoji klinik, úzkou spolupráci s fakultou při vzdělávání mediků i uplatnění vědeckého potenciálu. „A také šanci realizovat svoje vize a plány,“ dodává ředitel.

Maďar: chceme tu mít špičkové vědecké týmy

Právě věda a výzkum je oblastí, na kterou se fakulta rozhodl vsadit. Nedávno otevřela Centrum zdravotnického výzkumu zaměřené na menší vědecké celky. Spojit své síly by zde měli vědci z oborů informačních technologií a umělé inteligence v medicíně, neurověd, epidemiologie, onkologie, chirurgických oborů nebo oborů kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních onemocnění. Finanční granty by pak měly přilákat nové vědce a vědecké týmy.

„Naším cílem je v budoucnu nejen výchova vlastních doktorandů, docentů a profesorů, ale také přivedení špičkových vědeckých týmů,“ komentoval to děkan Rastislav Maďar. I proto vznikl projekt LERCO, který má propojit základní a aplikovaný výzkum až po fázi uplatnění vědeckých výstupů na trhu. „Projekt směřuje k vybudování devíti ohnisek excelentního výzkumu mezinárodního formátu. Pro lékařskou fakultu, v jejímž areálu bude nová centrální budova projektu LERCO za 1,2 miliardy stát, znamená projekt významný rozvoj a stabilizaci vědy a výzkumu ve střednědobém horizontu,“ vysvětlil již dříve Roman Hájek, prorektor pro strategii a rozvoj OU.

Ve spolupráci s FNO chce fakulta také vytvářet vědecké start-upy. Formou soutěže plánují obě instituce vybírat akademické a výzkumné pracovníky do 40 let. Ti získají zázemí laboratoří v areálu LF OU a FNO i finanční podporu ve výši tří až pěti milionů korun na dobu tří let. Na vědecké působení chce připravovat i své studenty. Do studijního plánu 4. a 5. ročníku tak fakulta plánuje nově zařadit povinně volitelné předměty jako Základy vědecké činnosti, Základy lékařského výzkumu a Publikační aktivity.

Petlachová k tomu ještě doplňuje, že v rámci doplnění akreditačního spisu došlo v loňském roce k akreditaci doktorského studijního programu Klinické neurovědy. „Dále byla předložena žádost o akreditaci doktorského studijního programu Experimentální a klinická medicína v hematologii a onkologii,“ dodává.

Byla to týmová práce

LF OU vznikla před jedenácti lety. K loňskému roku zde ukončilo studium 3323 absolventů, z toho 282 lékařů. Podle průzkumu zůstává 80 procent z nich v Moravskoslezském kraji. Vloni vypršela fakultě platná akreditace pro přijímání studentů oboru Všeobecné lékařství, a bylo tedy třeba požádat o novou. Vloni v létě se však NAÚ rozhodl zahájit řízení o neudělení akreditace, a fakulta tak nemohla přijímat nové studenty.

K hlavním výtkám patřilo právě nedostačující personální obsazení. Od září se proto každý týden scházela pracovní skupina tvořená zástupci univerzity, fakulty, včetně fakultního senátu a studentů, i fakultní nemocnice. Společně se snažili vypořádat se s výhradami akreditačního úřadu, vytvořit plán pro vzdělávání mediků a vědeckou činnost na fakultě. „I díky této platformě probíhala komunikace všech aktérů koordinovaně a operativně,“ komentoval to Petr Kopecký, místopředseda Rady pro vnitřní hodnocení OU, která spis před odesláním NAÚ schvalovala.

Lékařská fakulta se nicméně potýká s problémy dlouhodobě. NAÚ již vloni musel prověřovat pochybení při přijímání studentů. Vše vyvrcholilo neudělením akreditace. Někdejší děkan Arnošt Martínek poté rezignoval, novým děkanem byl zvolen již zmíněný známý epidemiolog Rastislav Maďar.

Fakulta nicméně ještě před oficiálním oznámením stanoviska NAÚ využila možnosti požádat o přerušení projednávání žádosti o udělení akreditace. To jí dalo šanci pokusit se akreditaci získat dříve, než kdyby vyčkala na pravomocné rozhodnutí. Pak totiž škola může o akreditaci znovu žádat až po dvou letech. Přerušení nabízí šanci vytýkané nedostatky ještě odstranit.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY