Středa, 21. dubna, 2021

Věděli jsme, že první čtvrtletí bude složité. Na konci druhého budeme mít vakcínu pro 200 milionů Evropanů, ujišťuje Evropská komise

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Evropská komise zůstává přesvědčena, že cíl proočkovat 70 procent Evropanů vakcínou proti covid-19 do konce léta je stále reálný. Zatím nízký počet dodaných vakcín se podle ní zásadně navýší ve čtvrtletí druhém na celkových zhruba 400 milionů dávek.  Za současnými problémy s dodávkami stojí výroba, nikoli cena nebo pozdě podepsaná kupní smlouva, tvrdí hlavní vyjednavačka Evropské komise odpovědná za smlouvy s výrobci vakcín Sandra Gallina.

Evropská komise zůstává přesvědčena, že cíl proočkovat 70 procent Evropanů vakcínou proti covid-19 do konce léta je reálný. „Vždycky jsem počítala s tím, že první čtvrtletí 2021 nebude jednoduché,“ prohlásila v pondělí na slyšení před europoslanci rozpočtového výboru Sandra Gallina, která stojí v čele generálního ředitelství Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin a nese odpovědnost za společné nákupy očkovacích látek  proti covid-19 pro členské státy EU.

Počet dodaných vakcín se podle ní zásadně navýší ve čtvrtletí druhém. „To dostaneme dalších 300 milionů dávek. Když započítám 100 milionů dávek z prvního čtvrtletí, můžeme za tu dobu proočkovat zhruba 200 milionů lidí,“ dodala. To je necelá polovina obyvatel EU. Podle Galliny je však klíčové, aby byly připraveny členské státy a jakmile bude vakcíny k dispozici, začaly co nejrychleji očkovat.

Naše cena je srovnatelná

Evropská komise pro 450 milionů obyvatel unijních zemí v rámci společných smluv s šesti farmaceutickými firmami objednala celkem 2,3 miliardy dávek vakcíny. Poslední dobou však čelí kritice, že USA, Velká Británie či Izrael získávají vakcíny rychleji.

Podle Sandry Galliny stojí za problémy jednoznačně nedostatečná výroba. I tak společnosti Pfizer/BioNTech a Moderna, které vyrábí dvě ze tří doposud v EU schválených vakcín proti covid-19, podle ní stanovený počet dávek na první čtvrtletí dodrží. Duo Pfizer/BioNTech sice nedávno avizovalo větší výpadek, od poloviny února však bude výrobu zase navyšovat. Původně plánované množství do konce března tedy nakonec unijní státy dostanou. Navíc ve druhém čtvrtletí EU obdrží dokonce o 75 milionů dávek více, než počítala původní dohoda.

Spory však panují s výrobcem třetí a zatím poslední schválené vakcíny od firmy AstraZeneca. Ta omezila výrobu v jednom z podniků na území EU, který měl dodávat právě pro unijní země. Namísto 80 milionů dávek dodá v prvním čtvrtletí jen 40 milionů dávek své vakcíny. Spekuluje se o tom, že firma upřednostnila své závazky vůči Velké Británii, s níž uzavřela smlouvu o tři měsíce dříve než s EU a která měla za vakcínu zaplatit více.  To však Gallina odmítla. „Naše cena je zcela srovnatelná s tou pro Velkou Británii,“ prohlásila s odkazem na to, že již dříve zveřejněných 1,78 eur (47 korun) za dávku od AstraZeneky je jen „unijní“ část ceny. Druhou část pak tvoří částka doplacená členskými státy. Podle Galliny se tak konečná částka může vyšplhat až na 2,50 eur zaplacených Velkou Británií.

Zcela jasné závazky, které je třeba dodržet

V souvislosti se spory se společností AstraZeneca se Sandra Gallina také ohradila proti kritice, že by uzavřené smlouvy o nákupu vakcín byly neurčité a bez jasných závazků.  Tyto kritické hlasy se ozvaly poté, co Komise zveřejnila text smlouvy právě s AstraZenekou. Podle Galliny jsou povinnosti obou smluvních stran definovány zcela jasně. „Dokument jasně říká, že jsme firmě dali veřejné peníze proto, aby měla ve chvíli, kdy bude její vakcína schválena, připravenou výrobu. Je třeba si uvědomit, že v těchto případech nekupujete jednu konkrétní dávku. Kupujete dávku, která bude dodána v určitém čase. Smlouva v tomhle nemohla být určitější,“ vysvětlila Gallina. Upřesnila však, že součástí smluvního uspořádání je také následná závazná objednávka členských států. Ta již přesně definuje, kolik vakcín, kdy a kam má firma dodat. „To jsou zcela jasné závazky, které je třeba dodržet,“ dodala.

Na výtku, že Komise postupovala příliš pomalu a smlouvy uzavřela o něco později než Velká Británie či USA, Sandra Gallina upozornila, že Evropská komise uzavřela během půl roku šest smluv (kromě zmíněných tří firem ještě se společnostmi Sanofi, Johnson and Johnson a CureVac). A to v době, kdy ještě žádná vakcína nebyla schválena. Podle ní jednání protáhly diskuse o ustanoveních týkajících se odpovědnosti a odškodnění. Komise totiž trvala na dodržení pravidel EU, zatímco například ve Velké Británii nese odpovědnost za případné nežádoucí účinky stát.

Stejně tak se Komise ve spolupráci s členskými státy rozhodla, že nebude dělat kompromisy co se týče účinnosti a bezpečnosti vakcíny, uvedla Gallina v reakci na kritiku, že pomalu postupuje i proces schvalování vakcín ze strany Evropské lékové agentury. „Chtěli jsme dostupnou vakcínu pro všechny státy ve stejnou chvíli. Chtěli jsme odpovědnost a dobrý systém farmakovigilance,“ hájila zvolený postup. „Neměli bychom se dívat na Spojené státy či jiné země a závidět jim, není co,“ dodala na závěr.

Podle dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, kterému mají všechny unijní státy hlásit počet naočkovaných, se zatím v členských zemích EU aplikovalo necelých 8,3 milionu dávek vakcíny proti covid-19. V Británii by to mělo být přitom již kolem 9,2 milionu, v USA kolem 31 milionu dávek.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY