Neděle, 5. prosince, 2021

VZP loni přibylo žádostí o úhradu přes paragraf 16, vzrostl i počet indikací k protonové terapii

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Všeobecná zdravotní pojišťovna v uplynulém roce zaznamenala mírný růst žádostí o úhradu léčby přes paragraf 16. Vedle toho se zvedlo i procento těch, které byly schváleny. Ve výsledku tak VZP přes paragraf 16 loni uhradila péči více než 12 tisícům pacientům, což je historicky druhý nejvyšší počet (vůbec nejvíce kladně vyřízených žádostí měla pojišťovna v roce 2016). Tematikou se v pondělí zabývala správní rada VZP, která mimo to řešila také prudký nárůst žádostí o protonovou terapii. Vzhledem k tomu, že téměř všechny žádosti pocházejí z motolské nemocnice, vyžádala si správní rada podrobnější analýzu a problematikou se bude dále zabývat.

„Žádostí o úhradu léčby přes paragraf 16 je více než 13 tisíc, přičemž úspěšně schváleno bylo 90 procent,“ uvádí ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Pokud bychom se přitom podívali na předchozí roky, v roce 2018 dostala pojišťovna 12 541 žádostí, z nichž bylo kladně vyřízeno 10 684 (85 procent), a v roce 2019 jí přišlo 12 688 žádostí, z nichž schválila 11 006 (86,7 procenta). Loňských 13 369 žádostí tak historicky předčily jen roky 2016 a 2017 (14 019 a 13 800 žádostí), co do schválených žádostí ovšem loňských 12 077 kladně vyřízených žádostí předběhl jen rok 2016 (12 647 schválených žádostí).

Zatímco v minulosti však byla s žádostmi přes paragraf 16 spojena nejistota a stávalo se, že revizní lékaři rozhodovali u podobných případů různě, od konce roku 2018 má VZP metodiku, která tuto oblast ztransparentňuje. Pojišťovna totiž spolu s odbornými společnostmi uzavírá odborná stanoviska, která pak mají v ruce revizní lékaři při rozhodování. Ke konci roku 2019 tak VZP spolu s odborníky vydala více než sedm desítek stanovisek, která radila, v jakých indikacích úhradu dané terapie schválit. Loni se pochopitelně kvůli covidu mnohé činnosti pozastavily, i tak ale byla schválena čtyři nová stanoviska a dvě další aktualizována.

„Máme připraveny další diagnózy a další léčivé přípravky, ke kterým by se společná stanoviska měla uzavírat,“ doplňuje Zdeněk Kabátek.

Pojišťovna společnými stanovisky dočasně nahradila systémové řešení, které by mělo přijít s novelou zákona 48, jež nyní prochází sněmovnou. „Připravovaná novelizace zákona 48 by měla umožnit řadě léků dostat se do běžného procesu. I tak ale paragraf 16 musí zůstat, protože nemůžeme říci, zda se v dalších měsících či letech neobjeví nějaká nová molekula, která nebude potřebovat právě toto mimořádné zajištění pro pacienta. Umožní se ale větší transparentnost systému,“ říká k tomu předsedkyně správní rady VZP Věra Adámková.

Centrová péče opět rostla

Správní rada se včera zabývala také centrovou péčí, která opět rostla. „Náklady loni vzrostly o 15,6 procenta, což je v absolutní částce 1,8 miliardy. Počet unikátních pacientů, kteří přibyli, je 6820, tedy růst o 15,3 procenta. Cena na jednoho pacienta ale narostla jen o 0,3 procenta, prakticky se tedy nehnula,“ přibližuje místopředseda správní rady Bohuslav Svoboda.

Diskutovala se také protonová terapie, která rostla velmi strmě. Celkem loni VZP evidovala 503 žádostí, z čehož 440 bylo schváleno. Jedná se tak o skokový nárůst, protože v roce 2018 bylo za celý rok 207 žádostí a za rok 2019 371 žádostí.

„Když jsme si nechali udělat analýzu poskytované protonové péče, zjistili jsme, že 96 procent péče indikuje jedno komplexní onkologické centrum,“ konstatuje Věra Adámková s tím, že na své příští zasedání si správní rada vyžádala podrobnější analýzu včetně porovnání se zahraničím. V Česku dnes máme dohromady 15 komplexních onkologických center pro dospělé a dvě pro děti, majoritu žádostí o protonovou terapii ale posílá centrum v pražském Motole. „Tam chodí nejen lidé z Prahy, ale i z jiných regionů. Proto chceme vidět rezidenturu, abychom se případně podívali na místně příslušná komplexní onkologická centra a důvod, proč pacienti odchází jinam,“ dodává Adámková.

Příspěvek na očkování proti meningokoku se rozšíří

VZP se také na základě podnětů klientů rozhodla rozšířit příspěvek na očkování proti meningokokovi. Doposud o něj mohli žádat dospívající od 14 do 18 let, nyní by ale mohl být uhrazen již od narození. „Všechny pracovní skupiny, které se tím zabývaly, návrh jednoznačně podpořily, a správní rada to také přivítala,“ poukazuje Věra Adámková.

Doposud přitom VZP přispívala až 1 500 Kč na očkování proti meningokokovým nákazám typu B pro děti od 14 do 18 let a až 800 Kč na očkování proti meningokokovým nákazám typu A, C, Y a W pro děti od 14 do 18 let.

V tuto chvíli se ekonomická situace největší české zdravotní pojišťovny jeví o něco lépe, než předpokládal zdravotně pojistný plán. Na konci ledna měla na běžném účtu 24 miliard, přičemž výběr pojistného činil 20,5 miliardy a na zdravotní péči šlo 19,2 miliardy.

-mk-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY