V lednu 2022 by měl být v Německu povinný elektronický recept. Foto: koláž ZD

Digitalizace zdravotnictví v Německu postupuje. Povinný bude eRecept a zřejmě i elektronická karta pacienta

Od začátku letošního roku byla v Německu spuštěna elektronická karta pacienta. Zatím na dobrovolné bázi. To by se ale mělo v budoucnu změnit. Odborná rada pro hodnocení vývoje systému zdravotní péče navrhuje, aby se stala povinnou pro všechny pojištěnce, kteří spadají do systému zákonného zdravotního pojištění. Povinné by také mělo být vystavování elektronického receptu.

A právě v případě elektronického receptu už je jasné datum, od kterého se má v Německu začít využívat povinně. Je jím leden 2022. Do té doby je však ještě nutné doladit příslušnou infrastrukturu, kterou bude provozovat státem vlastněná společnost Gematik.

Její produktový manažer Hannes Neumann podle deníku Deutsches Ärzteblatt uvedl, že všechna nezbytná opatření mají být zavedena do začátku letošního července. Tak, aby mohl od ledna příštího roku skutečně plošně v celém Německu naběhnout na systém elektronického receptu.

Přijde další odklad?

Neumann zdůraznil, že práce intenzivně pokračují a že od loňského léta probíhá úzký dialog mezi společností Gematik a zástupci všech subjektů, jichž se eRecept bude týkat. Stále ještě není dokončená aplikace pro elektronický recept a zbývá ještě vyřešit například otázku odborného servisu.

Není proto divu, že se mezi odbornou veřejností objevují pochybnosti, zda povinný elektronický recept skutečně začátkem příštího roku odstartuje. Ulf Maywald, šéf lékového oddělení jedné z největších a nejstarších německých zdravotních pojišťoven AOK PLUS, si myslí, že harmonogram pro spuštění e-receptu se nepodaří dodržet.

Podle něho je největší „problém v nedokončeném softwaru a aplikaci a malá nabídka poskytovatelů zdravotní péče s nejnovější generací karet zdravotnických pracovníků“. Ty totiž budou muset mít lékaři k tomu, aby elektronické recepty vůbec mohli vytvářet ve svých počítačových systémech a následně je také opatřit elektronickým podpisem.

Elektronický recept přitom v Německu už tak nabral obrovské zpoždění. Původně měl být totiž spuštěn už loni v červenci, pak se hovořilo o lednu 2021, nakonec byl termín posunut až na leden 2022. Ale jak je vidět, i nad tímto datem se vznáší otazníky.

Elektronická karta pacienta: obavy o bezpečnost uložených dat

O povinnosti se hovoří také v případě elektronické karty pacienta (ePA – elektronische Patienteakte). Odborná rada pro hodnocení vývoje systému zdravotní péče (SVR – Sachverständigenrat zur Begutachtung der Entwicklung im Gesundheitswesen) zřizovaná Spolkovým ministerstvem zdravotnictví navrhuje, aby se stala povinnou pro všechny pojištěnce, kteří spadají do systému zákonného zdravotního pojištění.

Mělo by tak dojít ke změně stávajícího režimu, kdy přihlášení se do systému elektronické karty pacienta je dobrovolné. Diskuse se v tuto chvíli vedou zejména o tom, jak vysoký stupeň zabezpečení elektronické dokumentace pacienta má být zaveden. „V Německu vždy klademe důraz na maximální snížení rizika zneužívání osobních údajů,“ uvedl podle deníku Deutsches Ärzteblatt předseda Rady Ferdinand Gerlach.

Podle něho je nutné nalézt rovnováhu mezi ochranou dat a tím, jak lze elektronicky uložená data využívat. „Je třeba se ptát, zda nebude nutné v budoucnu připravit zvláštní zákon, jenž by používání zdravotnických dat upravoval,“ dodal Gerlach. Rada totiž také diskutuje o tom, jaké dokumenty by měla elektronická karta pacienta obsahovat. Hovoří se například o informovaném souhlasu pacienta nebo o souhlasu s posmrtným darováním orgánů.

Kdy by se elektronická karta pacienta měla stát povinnou, zatím není jasné. Od počátku tohoto roku je možné se k ní hlásit dobrovolně, zájem mezi pacienty je však zatím poměrně malý. Z průzkumu, který pro deník Handelsblatt počátkem tohoto roku provedla agentura YouGov, vyplynulo, že téměř čtvrtina Němců o elektronické kartě pacienta neslyšela nebo ji nezná. 26 procent ji pak odmítá a více než polovina dotázaných vyjádřila obavy o své soukromí, respektive z možnosti zneužití zdravotnických údajů.

Petr Musil