Neděle, 11. dubna, 2021

Sekvenování, přísná opatření a rychlé očkování rizikových skupin. Recept na zmutovaný virus podle unijní agentury ECDC

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Některé nové mutace viru SARS-CoV-2 jsou nakažlivější. Nicméně podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se jim lze bránit stále stejně – dodržováním přísných opatření, sekvenováním genomu viru kvůli identifikaci jeho nakažlivějších variant a rychlým očkováním rizikových skupin. Jakékoli zpoždění v kterémkoli z těchto aspektů způsobí, že se počet úmrtí na covid-19 bude snižovat pomaleji a potáhne se až do léta. ČR přitom ani v jednom případě nepatří mezi unijní premianty.

Výskyt nakažlivější mutace viru SARS-CoV-2 – především její britské varianty – v Evropě rychle stoupá. Do minulého týdne nahlásily všechny členské země EU Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) dohromady téměř 24,000 případů. V případě tzv. jihoafrické mutace je to 900 případů z 18 zemí a brazilskou variantu koronaviru nahlásilo v celkem zhruba 900 případech devět zemí. „Nicméně vyšší výskyt mutací hlásí především ty země, kde se genom viru sekvenuje na dostatečné úrovni. Na konci února jich bylo devět,“ řekl včera europoslancům výboru pro životní prostřední, zdraví a bezpečnost potravin zástupce ECDC Bruno Ciancio.

Většina zemí sekvenuje málo

Jen díky důslednému sekvenování genomu viru SARS-CoV-2 odebraném z pozitivních vzorků dokáží státy škodlivější varianty viru nejen identifikovat, ale především monitorovat její výskyt a přijímat podle toho vhodná opatření. Pouze několik zemíje však v současnosti schopné sekvenovat genom z nejméně deseti procent pozitivních vzorků nebo alespoň 500 vzorků týdně, což je podle ECDC dostatečné tempo. Patří mezi ně například Německo, Dánsko, Itálie nebo Nizozemí, které zároveň evidují zvýšený výskyt škodlivější mutace.  „Státy sice svoje kapacity navšuji, ale velký počet zemí se stále pohybuje pod požadovanou hodnotou,“ uvedl Ciancio.

Počet sekvenovaných vzorků podle dat ECDC na konci února 2021 (7.-8. týden) v zemích EU. Bledě modrá – méně než 60, světle zelená – 60-499, tmavě zelená – 500 a více nebo více než 10 procent pozitivních vzorků. Zdroj: ECDC

ČR plánuje 1000 vzorků týdně

Dodejme, že k zemím, které málo sekvenují, patří i Česká republika. Podle nedávného vyjádření ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) v České televizi se v současné době sekvenuje zhruba 50 vzorků týdně. Plánuje však vytvořit systém asi patnácti laboratoří, které by měly dohromady kapacitu sekvenovat zhruba 1000 vzorků týdně. Počty nakažených se však v současnosti denně pohybují stále vysoko nad číslem deset tisíc.

Počet sekvenování týdně během ledna a února 2021 – výběr zemí EU, ČR vpravo nahoře. Hnědá – data z globální databáze GISAID, oranžová – data ze systému EU TESSy. Modrá linka – cílová hodnota (10 procent vzorků nebo 500 sekvenování). Zdroj: ECDC

ČR však není s podobnými problémy zdaleka sama. Agentura ECDC proto již nyní nabízí zemím EU pomocnou ruku, „především těm s velmi omezenou kapacitou“, upřesnil Ciancio. Ty tak mohou své vzorky zasílat k analýze právě ECDC. „Do konce minulého týdne jsme obdrželi kolem 3.000 vzorků, naše kapacity chceme zvýšit až na 15 tisíc za týden. Nicméně to ani zdaleka nestačí a své kapacity musí navyšovat především samy státy,“ konstatoval Ciancio.

Více odborné a technické podpory by se také státům mělo dostat po rozjetí „inkubátoru“ HERA, nové odborné platformy Evropské komise. Ta si klade za úkol shromáždit potřebnou kapacitu a nabízet pomoc a podporu právě s rychlým odhalováním variant koronaviru (včetně sekvenování), podpořit výzkum a vývoj nových vakcín a urychlit jejich úpravu, schválení a výrobu. Kvůli klinickému testování spouští Komise také celounijní síť pro klinické hodnocení vakcín, do níž se mohou zapojit zdravotnická zařízení ze všech členských států.

Přísná opatření, rychlé očkování

Bruno Ciancio také zdůraznil, že cesta ven z pandemie s ohledem na šíření nakažlivějších variant vede přes dodržování přísných opatření.  V současné době tedy rozhodně není vhodný čas na uvolňování zákazů a omezení. „Opatření musíme spíše posilovat,“ upozornil.

Stejně tak je nutné co nejvíce urychlit očkování, a to především zranitelných skupin obyvatel. Právě s ohledem na šíření nakažlivější britské mutace, která zřejmě vede k vyšší míře hospitalizací, může mít kombinace pomalého očkování a případného uvolňování závažné dopady. „Pokud opatření udržíme do května, vrchol bude mnohem nižší,“ dodal.

Dopad prodlev v očkování proti covidu-19 na mortalitu (osa x) a délku trvání omezujících opatření (listopad 2020 – říjen 2021, osa y). Modrá linka – optimální vakcinace + uvolnění 1.3.; modrá přerušovaná linka – pomalá vakcinace + uvolnění 1.3; oranžová linka – optimální vakcinace + uvolnění 1.5.; oranžová přerušovaná linka – pomalá vakcinace + uvolnění 1.5. Zdroj: ECDC

EMA se připravuje na schvalování upravených vakcín

Podle Marca Cavaleriho z Evropské lékové agentury (EMA) zatím není nutné přerušovat očkování vakcínou proti covidu-19 od společnosti AstraZeneca.  K včerejšímu dni osm zemí EU preventivně přerušilo používání preparátů s ohledem na několik hlášení o výskytu krevních sraženin u očkovaných. EMA tuto záležitost zkoumá a ve čtvrtek k tomu vydá oficiální stanovisko. Podle včerejšího prohlášení agentury se však krevní sraženiny zatím u očkovaných nevyskytují častěji než u zbytku populace. „Domnívám se, že výhody vakcíny stále převažují nad riziky. Zatím nevidím důvod pro to, aby se přestala používat,“ řekl europoslancům Cavaleri. Podle něj se zatím z dostupných dat zdá, že schválené vakcíny poskytují proti variantám určitou ochranu. Ohledně studie, která poukázala na neúčinnost látky od AstraZeneky vůči jihoafrické mutaci, upřesnil, že se jednalo o malou studii na lidech s mírnými příznaky nákazy. „Stále tedy nevíme, jak účinná je v případě silného průběhu,“ dodal.

EMA se také aktivně připravuje na to, aby v případě, že bude nutné současné vakcíny kvůli mutacím upravit,  se tak stalo co nejrychleji. To podle Cavaleriho zahrnuje konzultace nejen s výrobci, ale i s dalšími lékovými úřady jako je ten v Kanadě nebo USA nebo Světovou zdravotnickou organizací. Zrychlený bude i proces schvalování, Cavaleri dokonce nevyloučil, že by se upravená vakcína zahrnula do již existující registrace „mateřského“ přípravku.

Naopak do problému se mohou podle Cavaleriho dostat doposud nedokončené klinické studie vakcín proti covidu-19. „S ohledem na zvyšující se proočkovanost nelze vyloučit, že nebude možné provést placebem kontrolované studie, minimálně v rizikových skupinách, kde se očkování především doporučuje,“ upozornil. To má platit i pro klinické studie, jejichž úkolem je prokázat, že vakcíny ve vývoji nejsou horší než již schválené vakcíny.

EMA proto v současné době uvažuje o tom, že problém by se dal vyřešit jiným typem studií. Například těmi, které by se zaměřily přímo na imunitní odpověď, například na hladinu neutralizujících protilátek. Mohly by prokázat, že tato odpověď není horší než u vakcín s prokázanou klinickou účinností a stejným mechanismem ochrany. „Není to jednoduché, ale to je scénář, na kterém teď pracujeme,“ dodal zástupce agentury EMA na závěr.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY