Čtvrtek, 6. května, 2021

Bojují s covidem, k tomu ještě zvládají výstavbu nových kapacit. Rehabilitační nemocnice Beroun se pandemií zlomit nedala

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Kdo navštívil léčebnu dlouhodobě nemocných v Berouně před 15 lety, asi by dnes těžko uvěřil, že na místě stojí stejná nemocnice. „Na LDN 2 jsem chodila nerada i jen pro pomůcky. Byla tam ponurá atmosféra, tma,“ vzpomíná sestra z Rehabilitační nemocnice Beroun Monika Topolová. Když se po stejných chodbách projdete dnes, na první pohled ani nepoznáte, že jste v nemocnici – a to dokonce ani po čichu. Pacienti mají k dispozici širokou škálu diagnostických, terapeutických a rehabilitačních možností, díky nimž se velká většina lidí hospitalizovaných na oddělení následné péče vrací zpátky ke svým rodinám nebo do sociálních zařízení. Stejně jako jiná lůžková zařízení ale nyní i Rehabilitační nemocnici Beroun vytěžuje covid-19. Vedle třicítky lůžek, které pro tyto pacienty vyhradila, přitom nemocnice provozuje také testovací místo a očkovací centrum s kapacitou 340 pacientů denně.

Za normálních okolností je Rehabilitační nemocnice Beroun největším rehabilitačním zařízením včasné rehabilitační péče v Česku specializujícím se na široké spektrum diagnóz. Nyní si ale i zde sahají na dno sil při boji s nákazou covid-19 a rehabilitační péče je tak částečně omezena.

„V současné době se soustředíme se na postcovidovou rehabilitaci. Kromě toho jsme byli určeni také jako velkokapacitní očkovací centrum. Potýkáme se s podobnými problémy, jako všechna ostatní zdravotnická zařízení – dáváme dohromady personál, abychom poskytli péči takovou, jaká má být, a všem bez rozdílu, ať mají covid nebo ne,“ popisuje ředitelka Rehabilitační nemocnice Beroun Nataša Petsini s tím, že v nemocnici je vyčleněno 31 lůžek pro covidové pacienty.

Těžce a kriticky nemocné pacienty přebírá sesterská nemocnice v Hořovicích, případně další spolupracující specializovaná pracoviště. „Je to nápor na nás na všechny, ale nejvíce na zdravotníky. Asi nejsem jediná, kdo v současné situaci nevidí konec – něco, čeho byste se chytili, abyste se mohli nadechnout,“ dodává Nataša Petsini. To ještě podtrhává fakt, že až covid skončí, bude se rehabilitační nemocnice snažit dohánět plánované výkony, v nichž je za normální situace těžiště zdejší péče.

Její slova potvrzují i zdravotníci, kteří se musí vypořádávat s novými výzvami. „Práce se úplně změnila a je jí mnohem více. Vzhledem k situaci je nás málo a někteří tak mají několik hodin přesčasů,“ konstatuje staniční sestra oddělení následné péče Barbora Hauserová. „Od ledna se to vyvíjí v rámci covidu špatně, nemoc je horší a horší, pacienti jsou mladší. Navíc pracujeme v ochranných oblecích, takže člověk musí nad vším více přemýšlet,“ popsala březnovou situaci staniční sestra z interny s tím, že denních příjmů je hodně a pacienti se stále točí. Nyní naštěstí situace polevuje, takže nemocnice mohla k 19. březnu odvolat stav hromadného postižení osob a teď se pomalu začíná vracet k běžnějšímu provozu.

Fyzioterapie v ochranném obleku

Zásadně se změnila i práce fyzioterapeutů. Ti dříve na lůžkách pečovali například o pacienty po operacích kyčlí a kolen, artroskopiích, po polytraumatech či vertebropatické a neurologické pacienty včetně těch po cévních mozkových příhodách. Během covidu ale bylo nutno mnoho věcí omezit, takže se přijímali jen ti, kdo lůžkovou péči nutně potřebovali. Ani fyzioterapeuté se přitom nevyhnou práci v ochranných oblecích s covidovými pacienty, ty navíc později často přejímají do následné péče v době, kdy již nejsou infekční.

„Doba rehabilitaci jako takové nepřeje, nedá se dělat tak, jak jsme ji dělali dříve. Rehabilitace u pacientů s covidem nebo po covidu je ale velmi důležitá, protože se potřebují hýbat a dostat se do kondice, aby byli soběstační a mohli se vrátit do života. My jsme schopni postavit je zpátky na nohy, pokud to jen trochu jejich zdravotní stav dovolí. Rehabilitace po covidu je zkrátka velmi důležitá a my se snažíme využívat všechny metody, které k tomu lze použít,“ popisuje fyzioterapeutka z Rehabilitačního centra MUDr. Jana Calty.

Rehabilitace postcovidových pacientů přitom probíhá i ambulantní formou, prioritou jsou ale lidé na lůžkách. Berounští fyzioterapeuté zároveň mají tu výhodu, že díky spolupráci s Motolem a IKEM měli už v minulosti na starosti také pacienty po transplantaci plic a po kardiologických operacích, což je lépe připravilo na práci s covidovými pacienty.

Vedle toho v Berouně provozují také testovací místo s možností provedení antigenního testu či konfirmačního testu PCR. V očkovacím centru jsou pak nyní schopni při dostatečných dodávkách vakcín naočkovat 340 pacientů denně. S testováním a očkováním přitom vypomáhají brigádníci a lékaři z okolí společně s kmenovými pracovníky.

Bohužel ale i berounská nemocnice potvrzuje zkušenost jiných zdravotnických zařízení stěžujícími si na zatěžující administrativu, která s očkováním souvisí. „Jde o věc, o které se vědělo, že přijde, a dalo se na ni připravit. Jde ale o tak složitý systém, že zahltil i naše IT oddělení,“ poukazuje mluvčí nemocnice Petra Horáková.

Stavba školky i centra duševní rehabilitace je v plném proudu

Za standardních okolností vypadá pochopitelně provoz nemocnice jinak. Gró péče, kterou zajišťuje šest stovek zaměstnanců, je v Rehabilitačním centru. Při nemocnici funguje jednodenní artroskopie, kde se normálně provádí dvacet až třicet zákroků denně a dojíždějí sem pacienti z celé republiky. Standardní interní oddělení s jednotkou intenzivní péče pak tvoří zázemí jak pro rehabilitační centrum, tak jednodenní péči. V nemocnici je i následná péče, která se zaměřuje na doléčení.

Historicky tomu ovšem bylo jinak. Nemocnice byla otevřena už v roce 1929, v 60. a 70. letech pak došlo k rekonstrukci. V roce 1980 tu byla otevřena léčebna dlouhodobě nemocných, ta už ale v době, kdy byla v roce 2007 nemocnice privatizována a odkoupil ji současný majitel Sotirios Zavalianis, absolutně neodpovídala standardům 21. století. Oddělení D čili LDN 2 tak nechal Zavalianis ihned uzavřít a pacienty přestěhovat do vhodnějších prostor. Díky stamilionovým investicím byla nemocnice postupně rekonstruována a revitalizována, takže dnes poskytuje nejen kvalitní péči, ale také komfortní prostředí. Na místě kdysi strašidelného oddělení D je nyní část Rehabilitačního centra s mramorovými podlahami a vybavením, které dalece přesahuje běžný standard českých nemocnic.

Vizualizace stavěného Centra duševní rehabilitace

Přestože covid ochromil celou republiku, v berounské nemocnici ani teď nijak nepolevil rozvoj a výstavba nových kapacit. V letošním roce by tak mělo dojít k otevření dvou nových sálů pro jednodenní péči. K tomu se váže rozšíření potřebného komplementu, jako je centrální sterilizace či kapacita lůžek.

Vůbec největším projektem se zhruba miliardovou investicí je ale výstavba Centra duševní rehabilitace, které se bude zaměřovat na ambulantní a akutní lůžkovou péči pro zhruba 150 pacientů. Na ploše 25 tisíc metrů čtverečních bude poskytovat péči v nejmodernějším prostředí, jeho součástí bude i divadlo, kinosály či bazén, na vedlejším svahu by měl navíc vyrůst vinohrad, který dokreslí přátelské prostředí. Momentálně má centrum sousedící s rehabilitační nemocnicí hotový skelet a střechu, hotovo by mělo být za tři roky.

Vizualizace stavěného Centra duševní rehabilitace

Pro zaměstnance je ale tím nejdůležitějším projektem školka, která bude kopírovat již stojící školku v hořovické nemocnici. Otevřít by se tu měly dvě třídy po cca 24 dětech. „Jde o benefit, který je mezi zaměstnanci velmi vítaný – problém sehnat v okolí školku je velký a díky této možnosti se nám vracejí zdravotníci i dříve z rodičovské dovolené. Výhodou vlastní školky je, že se časově přizpůsobuje pracovní době zaměstnanců a tak nemusejí mít rodiče ani obavy, že by včas nestihli vyzvednout své dítě. Přijímáme děti od jednoho roku do předškolního věku. V létě děláme v obou nemocnicích i příměstské tábory, takže pomáháme také s hlídáním školních dětí. Školka v areálu berounské nemocnice se nyní začala stavět, otevřena by měla být v září letošního roku,“ popisuje Petra Horáková.

Rehabilitační nemocnice Beroun je součástí holdingu Akeso, kam spadá také Nemocnice Hořovice a Multiscan Pardubice. Loni berounská nemocnice provedla více než 183 tisíc ambulantních vyšetření, hospitalizovala téměř 10 tisíc pacientů a navzdory covidu provedla 3700 artroskopických operací (standardně jich provádí kolem čtyř tisíc ročně).

Michaela Koubová, foto: Akeso

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY