Úterý, 28. září, 2021

Fakultní nemocnici Ostrava se daří ekonomicky i personálně. Naděje na úspěšnou akreditaci lékařské fakulty tak rostou

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Fakultní nemocnici Ostrava (FNO) se daří. Hospodaří s pozitivním výsledkem, posiluje personálně, investuje. Díky novým profesorům a docentům a vnitřní reorganizaci pomohla nemocnice, která úzce spolupracuje s lékařskou fakultou Ostravské univerzity, výrazně zvýšit šanci na úspěšnou akreditaci fakultního programu všeobecné lékařství. Úspěšné tažení FNO Zdravotnickému deníku okomentoval její ředitel Jiří Havrlant.

Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) zažívá i přes komplikace způsobené covidem-19 úspěšné období. Z hlediska ekonomického jde již dlouhodobě o stabilní a zdravé zařízení, navíc se nyní daří i v dalších aspektech jako je personální zajištění či investice. Navíc právě FNO bude mít lví podíl na tom, pokud se podaří překonat hlavní výtku Národního akreditačního úřadu vůči lékařské fakultě Ostravské univerzity, které stále nebyla obnovena akreditace pro přijímání studentů oboru všeobecné lékařství. Ta se týkala nedostatečného personálního zabezpečení vedení klinik a ústavů odpovídajícím počtem docentů a profesorů.

Jak Zdravotnický deník již podrobněji popsal dříve, FNO navázala vloni s fakultou úzkou spolupráci. „Jsme samozřejmou a nedílnou součástí výuky a výchovy mladých lékařů. Jednak vytvářením podmínek pro výuku na klinických oborech, poskytováním technického vybavení pro výuku a podílíme se také na přípravě cvičné nemocnice, která má sloužit k výchově mediků i nelékařských studijních oborů. Důležitou součástí jsou i vědecko-výzkumné programy, včetně start-upových programů, které FNO rozvíjí,“ vysvětluje ředitel FNO Jiří Havrlant.

Za výuku odpovídají nové posily

V této souvislosti přijala FNO několik systémových opatření, které pomáhají garantovat potřebnou kvalitu akademiků a jejich udržitelnost. Mimo jiné upravila svoji organizační strukturu a řediteli Havrlantovi se podařilo přilákat tři nové profesory a tři docenty, kteří se stali přednosty jednotlivých klinik. Ti mají své povinnosti vůči FNO i lékařské fakultě. „Zodpovídají za zajištění výuky, kontrolu a zpracování studijního plánu (C listů), přípravu doktorských studijních programů a samozřejmě za výchovu mladých lékařů, které potřebuje nejen náš Moravskoslezský kraj,“ popsal Zdravotnickému deníku Havrlant. Nové posily by se též měly podílet na přípravě svých kolegů na habilitačním řízení a výchově nástupců.

Nové i ty současné pracovníky se ředitel snaží motivovat také zbrusu novým kariérním řádem. „Titul profesor nově získal přednosta Urologické kliniky a primářka Oddělení klinické farmakologie je nově docentkou. Titul Ph.D. obhájilo v uplynulém období nejen několik lékařů, ale také několik zaměstnanců z řad sesterského personálu,“ popisuje Havrlant a věří, že právě probíhající akreditační řízení bude nakonec úspěšné.  „Případné požadavky na doplnění jsme připraveni ve spolupráci s fakultou ihned realizovat,“ dodává k tomu.

Jak může pomoci covid-19

FNO, která se vedle nižšího počtu profesorů a docentů potýkala v minulých letech i s deficitem všeobecných sester, se v poslední době obecně daří personální situaci stabilizovat. Podle Havrlanta je to paradoxně i díky pandemii covidu-19. „Využívali jsme výpomoc z řad studentů, a takhle se nám podařilo v mnoha případech navázat spolupráci pro budoucí zaměstnání. Rovněž vnímáme nárůst zájmu z řad potenciálních zaměstnanců, kteří v této době upřednostňují zázemí stabilního zaměstnavatele. Chtějí pracovat v dobré atmosféře a s odpovídajícím platovým ohodnocením. A to jim právě naše nemocnice může nabídnout,“ vysvětluje Havrlant.

Covid-19 se odrazil i v investiční rovině. V souvislosti s epidemií pořídila nemocnice čtyři systémy ECMO pro mimotělní ventilaci a oxygenaci a zprovoznila plně automatickou linku na zpracování vzorků. Ta je podle Havrlanta svým vybavením jediná v republice. Do nových technologií nemocnice mohutně investuje i jinak. Vloni pořídila nový RTG přístroj s digitálním záznamem obrazu nebo celotělový CT pro pracoviště urgentního příjmu, dokončovala klíčové informační systémy.

Celkově přišla vloni nemocnici obnova a modernizace na 537 milionů korun, z toho 316 milionů zaplatila z vlastní kapsy. „Letos se připravujeme na investice z vlastních zdrojů okolo 500 milionů korun. Nad tuto částku máme záměr využít dotační výzvy z prostředků evropských fondů REACT EU v celkovém objemu téměř jedna miliarda korun,“ vypočítává ředitel FNO. Ten chce dále dokončit rekonstrukci lékárny, krevního centra, stravovacích prostor nebo budovy pro novou lékařskou knihovnu. Rozhodně největší akcí je však stavba psychiatrického pavilonu, která by měla skončit letos na podzim. Ta má výrazně změnit péči o psychiatrické pacienty z celého kraje, úzce tak souvisí s právě probíhající reformou psychiatrické péče.

Stále nejsme na úrovni ledna 2020

Hospodaření FNO za rok 2020 dopadlo dobře, pozitivní výsledek zatím vykazuje i první kvartál letošního roku. Covid však nadále ekonomiku nemocnice silně ovlivňuje. Z hlediska provozu se zařízení stále nemůže vrátit na úroveň počátku roku 2020. Situace je podle Havrlanta sice stabilizovaná, ale lékaři stále pečují o covid pozitivní pacienty i na lůžkových odděleních, která byla původně vyhrazena pro pacienty s jinými diagnózami. Totéž platí i pro část lůžek na jednotkách intenzivní péče. „Aktuálně máme hospitalizovaných zhruba sto covid pozitivních pacientů, přičemž třetina z nich je ve vážném stavu,“ říká Havrlant.

Produkce nemocnice poklesla vloni zhruba o 15 až 20 procent, propad se nicméně podařilo vyrovnat díky kompenzační úhradové vyhlášce. „Ambulantní péče běžela v podstatě pořád stejně, jako při běžném provozu. Odkládáme operační výkony, které neznamenají pro pacienta přímé ohrožení života a snesou odklad. Akutní operace, onkologické operace a operace dětských pacientů jsme po celou dobu epidemie prováděli bez omezení,“ popisuje ředitel. FNO provádí i operační zákroky, které nevyžadují celkovou anestezii a pooperační následnou intenzivní péči.  

Jiří Havrlant doufá, že i letos pomůže kompenzační úhradová vyhláška. Nejistota ohledně epidemiologické situace se promítá též do aktuálně probíhajícího dohodovacího řízení se zástupci zdravotních pojišťoven. „Úhrady by měly být směřovány za realizovanými výkony  – více či méně regulovanými – s nějakou mírou garance, že v případě zhoršení epidemiologické situace budou mít nemocnice a ostatní zdravotnická zařízení dostatek finančních prostředků na zajištění poskytovaných zdravotních služeb,“ dodává  ředitel Havrlant na závěr.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY