Pátek, 18. června, 2021

Soud: Nařízení karantény musí být odůvodněné, pouhé konstatování kontaktu s nakaženou osobou nestačí

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Při nařizování karantény a s tím souvisejících omezení musí hygienické stanice uvést konkrétní důvody, proč karanténu konkrétní osobě nařizují a jak k rozhodnutí dospěly. Městský soud v Praze (MS) to uvedl v rozhodnutí, kterým zrušil karanténu, kterou v záři minulého roku nařídila Hygienická stanice Hlavního města Prahy (HSHMP) žákyni základní školy z Prahy 6.

HSHMP rozhodla o nařízení karantény v září minulého roku, když zjistila ve spolupráci se základní školou, že se nezletilá dívka zúčastnila setkání, na kterém byla osoba s nemocí COVID-19. V rozhodnutí, které ovšem dostala matka dívky písemně až v den před ukončením karantény, však podle soudy chyběly závěry epidemiologického šetření i důvody, proč v daném konkrétním případě je nařízena karanténa.

Tyto důvody neobsahují ani podklady, s nimiž měl možnost se soud seznámit. „Z uvedených podkladů skutečně nelze dovodit, jak dospěl orgán veřejného zdraví k závěru, že žalobkyně je osobou podezřelou z nákazy. Správní spis neposkytuje žádný podklad potvrzující skutečnost, že se žalobkyně dostala do kontaktu s osobou podezřelou ze šíření nákazy infekčního onemocnění ani, že takové onemocnění bylo u někoho z jejího okolí diagnostikováno, také nelze dovodit, proč ke kontaktu s šiřitelem nákazy došlo právě 12.9.2020 (jak je uvedeno v žalobou napadeném rozhodnutí),“ uvedl k tomu soud v dnešním rozhodnutí soud.

Podle soudu je přitom zákonem o veřejném zdraví předpokládáno epidemiologické šetření, kterým je proces, který je zaměřen na vyhodnocování skutkových zjištění týkajících ověření diagnózy a zjištění ohniska nákazy. „V odůvodnění žalovaného však není uvedeno, jak dospěl žalovaný k závěru, že byly splněny podmínky pro uložení karantény, není v něm specifikováno nic bližšího, o jaký kontakt mělo jít, jestli onemocnění bylo prokázáno tak, že osoba podezřelá z šíření nákazy byla pouze pozitivně testovaná bez příznaků (v daném případě tak nelze ještě mluvit o onemocnění), a kdy se tak stalo, nebo zdali došlo ke kontaktu s osobou, která měla rovněž příznaky onemocnění a o jakou cestu přenosu se jednalo,“ popisuje důvod zrušení rozhodnutí soud.

Podle něj je přitom nařízení karantény velmi závažný zásah do ústavně zaručených práv na svobodu pohybu a může být spojen se značnou újmou materiální, kterou může být ztráta na výdělku. „Takový zásah do ústavně zaručených práv ze strany orgánu ochrany veřejného zdraví proto vyžaduje, aby odůvodnění jeho rozhodnutí o nařízení karantény obsahovalo všechna zákonem požadovaná skutková zjištění, na základě kterých orgán veřejného zdraví nařizuje karanténu. Nelze souhlasit s žalovaným, že ochrana osobních údajů osoby, která mohla být potenciálně šiřitelem nákazy, opravňuje orgán veřejného zdraví, aby se uchyloval k obecným formulacím, jako tomu bylo v projednávaném případě,“ reagoval soud na argument, že důvodem pro stručnost byla povinnost dodržet ochranu osobních údajů.
„Soud v té souvislosti zdůrazňuje, že v rozhodnutí nesmí být uvedeno, právě s ohledem na ochranu osobních údajů osobní údaje osoby podezřelé z šíření nákazy, tyto skutečnosti musí být vedeny v oddělené části spisu vyloučené z nahlížení, ale všechny ostatní skutková zjištění, na základě kterých dospěl správní orgán o nezbytnosti uložit karanténní opatření rozhodnutí, musí rozhodnutí obsahovat,“ popsal soud možnosti, jak dostát zákonným předpokladům.

Petr Dimun

Článek je převzat z portálu Česká justice, který patří do portfolia vydavatele Zdravotnického deníku.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY