Zdravotnická zařízení pravděpodobně i letos dostanou od pojišťoven náhrady za výpadky příjmů způsobených koronavirovou krizí. Senát včera zrychleně schválil vládní předlohu, podle níž bude moci ministerstvo zdravotnictví vydat stejně jako loni takzvanou kompenzační vyhlášku. Návrh zákona nyní dostane k podpisu prezident.
Zdravotnická zařízení pravděpodobně i letos dostanou od pojišťoven náhrady za výpadky příjmů způsobených koronavirovou krizí. Senát včera zrychleně schválil vládní předlohu, podle níž bude moci ministerstvo zdravotnictví vydat stejně jako loni takzvanou kompenzační vyhlášku. Návrh zákona nyní dostane k podpisu prezident.
Zdravotním pojišťovnám zákon ukládá, že mají povinnost poskytovatelům zdravotní péče náklady kompenzovat. Pojišťovny a zdravotnická zařízení se budou moci na výši náhrad také dohodnout mimo vyhlášku.
Senátoři za Starosty požadovali po ministru zdravotnictví Janu Blatném (za ANO) ujištění, že zdravotníkům nebudou vyplaceny slíbené odměny ve výši 75.000 korun za nasazení během koronavirové krize z kompenzací, ale z jiných zdrojů státu. Blatný uvedl, že nejpozději v květnu bude zhruba 12 miliard korun odměn vyplaceno přímo ze státních peněz zdravotníkům v lůžkových zařízeních a zhruba stejná suma prostřednictvím bonifikace poskytovaných služeb v nelůžkové péči podle dosavadní kompenzační vyhlášky.
Předsedkyně senátorů KDU-ČSL Šárka Jelínková požadovala, aby Blatného ministerstvo nezapomnělo na náhrady poskytovatelům domácí a hospicové péče. Podle ministra na to bude vyhláška pamatovat. Senátoři rovněž apelovali na ministra, aby umožnil nekontaktní sporty a otevřel dětská hřiště.
Nová úhradová vyhláška je nezbytná kvůli tomu, že platnou není možné podle ministerstva zdravotnictví použít. Vznikla loni na základě dohod mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče a nepředpokládala vysoké náklady na léčbu pacientů v další vlně epidemie covidu-19. Reálně loni pojišťovny vydaly 352 miliard korun, o 5,5 miliardy korun víc, než původně plánovaly. Od konce roku musely nemocnice opět přerušit péči, kterou lze odložit. Podle odhadů z důvodové zprávy tak přicházejí v součtu o příjmy zhruba 3,2 miliardy korun měsíčně. „Bude trvat minimálně dva roky, než doženeme to, co jsme letos museli odsouvat,“ uvedl Blatný k rozsahu odložené zdravotní péče.
Vyhláška by měla upravit také úhrady pro obory mimonemocniční péče, například zdravotnické záchranné služby, laboratoře nebo ordinace, aby bylo možné zdravotníky za dobu epidemie odměnit. Sněmovna v doprovodném usnesení požádala o to, aby zohlednila odměny zdravotníků-záchranářů. Ministerstvo zdravotnictví by navíc mělo podle dolní komory povolit poskytování lázeňské rehabilitační léčby pacientům, kteří prodělali covid-19.
-čtk-
