Přítomnost nových variant viru SARS-CoV-2 i nejistota ohledně délky ochrany současných vakcín znamenají, že se pravděpodobně nevyhneme přeočkování proti covid-19. Zatím ale není jasné, kdy na něj dojde. Země jako Izrael, Velká Británie nebo Spojené státy, které očkují rychle a mají již naočkovanou značnou část populace, se už teď připravují a zajišťují další dodávky vakcín. Co ale státy, které z různých důvodů očkují pomaleji?
Je to téměř šest měsíců, co se rozběhly první očkovací programy proti covid-19 v západní Evropě, USA či Izraeli. Řada zemí však již nyní řeší, jak bude probíhat budoucí přeočkování. Znamená to přemýšlet nad tím, kdy bude vhodná doba pro podání posilující (booster) dávky, tedy jak dlouho by mělo uplynout od předchozího očkování, nebo kdo by měl přijít na řadu jako první. Zapomínat se nesmí ani na přítomnost nových variant viru SARS-CoV-2. Tyto úvahy jsou ale možné jen tam, kde je, a pravděpodobně také bude, vakcín dostatek. Chudé státy či země, kde se očkovací programy rozbíhají s problémy, jsou ve zcela rozdílné situaci.
„Chceme doufat v to nejlepší. Připravujeme se však na nejhorší,“ uvedla v této souvislosti před několika dny v rozhovoru streamovaném přes síť Instagram Rochelle Walensky, ředitelka amerického Centra pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC). Jak uvádí zpravodajská televizní stanice CNN, v současnosti je již více než třetina obyvatel USA plně naočkována. To je však stále na míle daleko od hranice 70 až 85 procent. Ta je obecně považovaná za nutnou pro dosažení kolektivní imunity, ať už díky očkování nebo proděláním nemoci samotné. Řada Američanů a Američanek navíc stále ještě vakcínu nedostala anebo očkování přímo odmítají.
Mezitím se šíří nové varianty viru. A spolu s nimi i obavy, zda nyní dostupné vakcíny poskytují dostatečnou ochranu i proti nim. Zatím také není jasné, jak dlouho vlastně přetrvává imunita získaná očkováním. Od první injekce totiž zatím uplynula krátká doba. „Děláme studie o booster dávkách, abychom zjistili, zda a případně kdy je budeme potřebovat. To může být šest měsíců, rok, dva roky… Vlastně nevíme, ale chceme být připraveni,“ dodala Walensky. Podle ní CDC pracuje s variantou, že přeočkování proti covid-19 bude probíhat obdobně jako proti chřipce. I když zatím není jasné, zda se bude odehrávat také každý rok.
Třetí dávka bude na podzim, plánuje Velká Británie
Velká Británie nabídne každému, kdo je starší 50 let, třetí dávku vakcíny proti covid-19 letos na podzim. Chce tak vymýtit riziko onemocnění před letošními Vánocemi. Virus SARS-CoV-2 by se tak podle plánů britské vlády měl zařadit mezi ostatní cirkulující viry, které již nepředstavují takovou hrozbu. Jak uvádí britský deník The Independent, během prvního kola očkování bylo do letošního dubna podáno 50 milionů dávek vakcín. Z toho více než 95 procent připadlo na osoby starší 50 let. Nyní se hledají cesty, jak co nejefektivněji zabránit možnému opětovnému nárůstu případů infekce, který by mohl přijít v zimním měsících. Třetí booster dávka by mohla omezit cirkulaci viru, a to jak původních, tak nových variant.
Zvažuje se několik možností dalšího postupu. A to včetně té, že tato třetí posilující dávka bude podána v podobě odlišné očkovací látky, než jakou daná osoba dostala dříve. Současně se předpokládá, že se tato dávka nabídne současně s pravidelným očkováním proti chřipce. Každá z vakcín by se aplikovala do jiného ramena.
Jen na okraj – právě Velká Británie dosahuje každoročně jedné z nejvyšších proočkovaností proti chřipce v Evropě. Už v současnosti byla plně naočkována více než čtvrtina britské populace a očkovací program dále pokračuje. Alespoň jednu dávku vakcíny dostala více než polovina Britů a Britek. V Anglii se nyní mohou hlásit všichni starší 40 let, v Severním Irsku osoby starší 30 let a ve Skotsku starší 45 let.
Na ochranu pokroku, kterého jsme dosáhli
Velká Británie bere plán na přeočkování skutečně vážně. Původně chtěla podzimní přeočkování nabídnout osobám starším 70 let spolu se zdravotníky a pracovníky v sociálních službách v první linii a závažně nemocnými. Nyní však věkovou hranici snížila na 50 let. Země již podle informací deníku The Guardian objednala více než 60 milionů dávek vakcíny Pfizer/BioNTech právě pro zajištění posilujících dávek. Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock oznámil, že tyto další dodávky budou spolu s dalšími vakcínami použity na „ochranu pokroku, kterého jsme již dosáhli“. „Máme jasnou cestu z krize. Nyní však ještě není čas na pocit sebeuspokojení, ale na opatrnost. Můžeme udržet virus pod kontrolou, i když se budeme postupně vracet zpět do normálního života,“ prohlásil ministr.
Současná příznivá situace ve Velké Británii je pravděpodobně výsledkem přísného lockdownu a poměrně rychlého očkování, které pomohlo ochránit zejména nejzranitelnější skupiny obyvatel. Nyní země používá vakcíny Pfizer/BioNTech, AstraZeneca a Moderna. Schvalovacím procesem tamního lékového regulátora prochází také očkovací látky Janssen a Novavax.
„Náš očkovací program nám vrací svobodu. Největším rizikem pro tento pokrok je však riziko, které představují nové varianty. Pracujeme na plánech pro posilující booster dávky. Ty jsou tím nejlepším způsobem, jak nás udržet v bezpečí a svobodné,“ vysvětlil Hancock. Objednané dávky vakcíny Pfizer/BioNTech, ačkoliv ještě nebyly vyrobeny, by měly mít stejné složení jako v současnosti. Mimo jiné proto, že nyní dostupné očkovací látky stále vykazují dobrou účinnost i proti novým variantám viru. Situace se nicméně stále vyvíjí. Například výskyt nové varianty a nekontrolované šíření infekce v Indii vyvolává obavy.
Generální ředitel Pfizer: Booster dávku budeme pravděpodobně potřebovat po 12 měsících
K úvahám o přeočkování se připojují i sami výrobci vakcín. Generální ředitel americké farmaceutické společnosti Pfizer Albert Bourla je přesvědčen o tom, že přeočkování proti covid-19 bude „pravděpodobně“ zapotřebí zhruba po 12 měsících od podání druhé dávky. „Pravděpodobným scénářem je, že bude potřeba třetí dávky v období někdy mezi šesti a dvanácti měsíci. Poté by probíhalo každoroční přeočkování,“ zveřejnil své úvahy na začátku dubna Bourla, které citoval deník The Guardian. Toto každoroční přeočkování by se mělo podobat tomu, jaké už nyní známe u chřipky. „Existují vakcíny, u nichž stačí podání jedné dávky, jako například proti obrně. Jsou ale i vakcíny, u nichž je nutné každoroční přeočkování – jako u chřipky. Virus způsobující covid-19 je spíš jako chřipka než obrna,“ popsal manažer.
Přítomnost nových variant viru také ovlivní to, zda se budou vyrábět vakcíny pro posilující dávku nebo již pro následné přeočkování. Zatím se zdá, že dostupné mRNA vakcíny firem Pfizer/BioNTech a Moderna poskytující dostatečnou ochranu i proti novým mutacím viru. Kdykoli se však může objevit varianta, která dokáže imunitě po očkování „utéct“ .
Na začátku letošního roku společnost Pfizer oznámila, že v rámci klinických zkoušek zkoumá efekt podání třetí dávky své vakcíny u nových variant. Obdobně postupují také další farmaceutické společnosti. Před několika dny pak byly zveřejněny výsledky studií z reálného použití vakcíny Pfizer/BioNTech v Izraeli a Kataru, o nichž ještě bude řeč. Ukázalo se, že tato očkovací látka dokáže zabránit závažnému průběhu onemocnění covid-19 i v případě, že jej způsobí varianta poprvé identifikovaná ve Velké Británii nebo v Jihoafrické republice.
„To je opravdu dobrá zpráva. V tuto chvíli můžeme s jistotou říct, že vakcínu lze používat i za přítomnosti velmi obávaných variant,“ popsala pro deník The New York Times profesorka Annelies Wilder-Smith, specialistka na infekční nemoci působící na slavné Londýnské škole hygieny a tropické medicíny. Slibné výsledky své vakcíny proti jihoafrické a brazilské mutaci viru v případě podání další posilující dávky oznámila také společnost Moderna. Ta již testuje upravenou variantu své vakcíny. A Izrael oznámil, že s touto společností již podepsal dohodu o nákupu dalších očkovacích látek, které využije právě pro posilující dávky.
Posilující dávky nemají horší nežádoucí účinky
Právě přítomnost nových variant je tím hlavním důvodem, proč uvažovat o podání posilujících dávek vakcín proti covid-19. Vědecký žurnál Lancet nedávno publikoval již zmíněnou studii o reálném použití očkovací látky Pfizer/BioNTech v Izraeli. Podle ní byla tato vakcína účinná jak proti závažnému průběhu onemocnění covid-19, včetně rizika hospitalizace a smrti, tak proti asymptomatickému průběhu nemoci. A to včetně případů, kdy onemocnění způsobila varianta B.1.1.7, jež byla poprvé detekována ve Velké Británii. Po čtrnácti dnech od podání druhé dávky vykazovala vakcína účinnost 96,5 procent proti infekci, 98 procent proti hospitalizaci a 98,1 procent proti úmrtí. Lidé, kteří dostali pouze jednu dávku, byli chráněni výrazně méně. Jedna dávka jim poskytla ochranu 57,7 procent proti infekci, 75,7 procent proti hospitalizaci a 77 procent proti úmrtí.
„Posílení imunity booster dávkami bude ještě důležitější s nástupem nových variant. Ty by mohly nést genetické změny, díky nimž by mohly být odolnější vůči imunitě získané očkováním nebo proděláním nemoci,“ popsal pro CNN profesor molekulární virologie Jonathan Ball, který působí na univerzitě v Nottinghamu (a na zmiňované studii se nepodílel).
Slibné výsledky přinesla také další studie publikovaná v New England Journal of Medicine. Ta obsahuje data z reálného použití mRNA vakcín v Kataru. „I v případě, že došlo k propuknutí infekce, nevedla k hospitalizaci nebo smrti kromě velmi vzácných případů,“ uvedl pro žurnál Nature infektolog a epidemiolog Laith Jamal Abu-Raddad, který působí ve Weill Cornell Medicine v Dauhá. Dva lidé zahrnutí ve studii infikovaní variantou B.1.351, která byla poprvé detekována v Jihoafrické republice, zemřeli. Je však velmi pravděpodobné, že se nakazili ještě před tím, než nastoupil ochranný účinek po podání druhé dávky. „Pokud bych někomu před rokem řekl, že zde máme účinnost 75 procent proti těm nejhorším variantám, považoval by to za extrémně dobré zprávy,“ dodal lékař.
Podle amerického magazínu Business Insider nebudou mít pravděpodobně posilující dávky horší nežádoucí účinky, než jaké se objevují po podání předchozích dávek. Byť zatím jde spíše o teoretické předpoklady. Společnosti Moderna, AstraZeneca i Pfizer již testují booster dávky jak ve stejném složení, tak s upraveným složením. Výsledky těchto klinických zkoušek by pak měly být k dispozici ještě během tohoto roku. „Nebude to horší než podání druhé dávky,“ ujišťuje lékař a vědec se specializací na infekční choroby Amesh Adalja. Vedlejší účinky jsou obvykle sice nepříjemné, ale jen mírné a dočasné jako například bolest nebo otok v místě vpichu.
Rozvojové země nemají vakcíny, natož aby řešily booster dávky
Úvahy o booster dávkách ve vyspělých zemích přichází v době, kdy řada států na světě stále není schopna naočkovat své občany ani první dávkou. Velká Británie, která si podobně jako jiné ekonomicky silné státy objednala více vakcín, než reálně potřebovala, proto plánuje, že nadbytečné dávky daruje do programu COVAX. To je společný projekt Světové zdravotnické organizace, iniciativy GAVI a Koalice pro inovace v připravenosti na epidemii. Jeho cílem je zajistit větší dostupnost vakcín proti covid-19 i pro ty země, které nemají kapacity na to, aby samy zajistily svým občanům očkování.
V této souvislosti je důležité znovu připomenout, že s šířením viru v neočkované populaci roste i pravděpodobnost výskytu nové a potenciálně nebezpečnější varianty. Proto je očkování v rozvojových zemích tak důležité.
„Objevují se nové varianty spojené s obavami o jejich dopad na současné vakcíny. Proto je důležité vyvinout veškeré úsilí k zajištění dostupnosti nadbytečných vakcín (tedy těch, které jiné země objednaly navíc a nevyužijí je – pozn.red.) pro COVAX a nízkopříjmové země. Z toho bude mít prospěch jak Spojené království, tak země, které je obdrží,“ shrnul pro deník The Guardian Michael Head, vědec z univerzity v Southamptonu, který se věnuje globálním otázkám spojeným se zdravím a zdravotní péčí. I když je podle něj současná situace ve Velké Británii příznivá, globálně se očkovací programy teprve rozbíhají. V současném stavu nízké proočkovanosti tedy nejsou samy o sobě schopné zabránit dalšímu šíření infekce. Příkladem je v současnosti silně zasažená Indie, kde sice očkování již probíhá, ale plné očkování dostalo zatím méně než 2,5 procenta tamních obyvatel.
Ludmila Hamplová
