V krvi mužů se nachází 12 bílkovin, které souvisí s pozdějším rozvojem rakoviny prostaty, a to i více než 15 let před diagnózou. Dalších sedm zřejmě souvisí s budoucím výskytem agresivní formy nádoru. Na nový test si ale zatím musíme počkat, píše Medical News Today. Výsledky výzkumu, který by v budoucnu mohl pomoci lépe rozpoznat muže ohrožené závažným onemocněním, přicházejí v době kampaně Movember.

Rakovina prostaty patří k nejčastějším nádorovým onemocněním mužů. Ne každý nádor je ale stejně nebezpečný. Zatímco některé rostou pomalu a nemusí muže výrazně ohrožovat, jiné jsou agresivní a vyžadují včasnou léčbu. Vědci se proto snaží rozpoznat hrozbu závažnější formy onemocnění a posunout tak diagnostiku nemoci.

Nová mezinárodní studie zveřejněná na webu ScienceDirect proto obrátila pozornost k bílkovinám kolujícím v krvi. Zkoumala, zda jejich množství může napovědět, u kterých mužů se rakovina prostaty v budoucnu rozvine – a zda lze stopy po riziku agresivního nádoru zachytit před stanovením diagnózy.

Dvojnásobné riziko  

Studie vycházela z dat evropského projektu EPIC, který dlouhodobě sleduje souvislosti mezi stravou, životním stylem a zdravím. Autoři analyzovali vzorky krevní plazmy od 982 mužů, u nichž se později rozvinula rakovina prostaty, v kontrolní skupině bylo 1 573 mužů.

Výzkumníci se nezaměřili pouze na rakovinu prostaty jako celek. Zvlášť sledovali také agresivní nádory. Do této skupiny zařadili onemocnění s vysokým stupněm zhoubnosti nebo pokročilým stadiem a případy, které skončily úmrtím.

V hlavní analýze rakoviny prostaty jako celku našli autoři souvislost se třemi bílkovinami: ACP3, FLT4 a KLK3. Posledně jmenovaná se dnes běžně využívá při vyšetřování prostaty. A právě u ní našli vědci nejsilnější souvislost s vážnými projevy nemoci. Vyšší množství této bílkoviny v krvi má podle vědců souvislost s více než dvojnásobným rizikem pozdější diagnózy rakoviny prostaty. U ACP3 a FLT4 byla souvislost s nemocí podstatně mírnější.

Rakovina prostaty 15 let před vypuknutím

Samostatně se vědci zaměřili na agresivní nádory. S jejich budoucím výskytem spojili sedm bílkovin. Jednou z nich byla ANKRD1, která souvisela s několika klinicky významnými podtypy onemocnění. Tato bílkovina se podílí na buněčné stresové odpovědi a regulaci genové aktivity. Její přesnou úlohu při vzniku a rozvoji rakoviny prostaty ale zatím věda neobjasnila.

Další analýza se zaměřila na nádory diagnostikované s velkým časovým odstupem od odběru krve. Dvanáct bílkovin souvisí s rakovinou prostaty, kterou mužům diagnostikovali více než 15 let po odběru vzorku. Patřily mezi ně například ANXA2, GZMK a OSCAR. Výsledky tak ukazují, že některé bílkoviny jsou zřejmě spojené s budoucím onemocněním i při velmi dlouhém odstupu od jejich měření.

Co krevní bílkoviny říkají o nádoru

Výzkum také ukázal, že některé sledované látky souvisejí s činností imunitního systému. Patří k nim například GZMK, kterou vytvářejí některé imunitní buňky. I její množství v krvi souviselo s pozdějším výskytem rakoviny prostaty. Zatím ale není jasné, co přesně tato souvislost znamená – zda odráží obrannou reakci organismu, nebo jde o jiný proces spojený s rozvojem nádoru.

K tématu

Zajímavé jsou také výsledky týkající se genů ERBB3, KRAS a NRAS, které jsou známé svou rolí při vzniku a růstu nádorů. I zde vědci zjistili, že bílkoviny vznikající na základě těchto genů souvisely s pozdějším výskytem rakoviny prostaty, zejména její agresivní formy.

Na nový screeningový test je brzy

Výsledky studie dosud nelze využít v běžné praxi a studie zatím nepřináší nový krevní test pro včasný záchyt. Nalezené bílkoviny proto autoři považují spíše za možné budoucí ukazatele rizika, nikoli za základ nového vyšetření.