Některé onkologické operace prostat a ledvin půjde provádět v nemocnicích, které nemají komplexní onkologické centrum (KOC). Vznikne totiž druhá vrstva onkourologických center, která umožní operovat ty nejčastější zákroky blíže k domovům pacientů. I tato pracoviště ovšem budou muset splňovat přísné nároky na kvalitu a bezpečnost – včetně nepodkročitelného počtu výkonů a posuzování pacientů multidisciplinárním týmem.

Záměr ministerstva zdravotnictví natvrdo docentralizovat vybrané onkologické operace vyvolal mezi některými lékaři a nemocnicemi vlnu silné nevole. Největší vášně vzbudil u radikálních prostatektomií, kterých se v Česku provádí více než 3 600 ročně. Už nyní ale běží skoro 80 % v centrech. Zbylé výkony by se podle plánu ministerstva zdravotnictví měly bez pardonu přesunout do center do roku 2030.

Úřad však nakonec po hlasitých protestech Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) a Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb či některých lékařů přistoupil k tomu, že u nádorů prostaty a ledvin dá zelenou vzniku druhé vrstvy center.

„Shodli jsme se, že bude výzva na onkourologická centra druhého typu pro ledviny a prostaty. Kritéria budou stejně přísná v tom smyslu, že musí provést stanovený počet operací, mít atestované urology a onkourology, smlouvu s KOC a pacienti musí projít multidisciplinárním týmem. Liší se v tom, že nemusí mít statut KOC. Tam zůstanou onkourocentra I. typu, kde se operují velké operace na měchýřích, retroperitoneu či nadledvinách,“ přibližuje předseda pracovní skupiny pro specializovanou zdravotní péči a Centra vysoce specializované péče na ministerstvu zdravotnictví Tomáš Hauer.

Přísné požadavky trvají

Co se týče onkourologických center I. typu, na ty vypsalo ministerstvo výzvu pro roky 2026 až 2030 letos před prázdninami. Na jejím základě dostane statut centra 22 pracovišť, jejich seznam ovšem úřad zatím nezveřejnil. Na centra druhého typu pak vyjde další výzva s tím, že se tu budou operovat jen vybrané zákroky na ledvinách a prostatě. Konkrétně radikální prostatektomie, resekce ledviny a nefrektomie pro nádor ledviny a také neonkologické resekční operace ledviny.

Cílem vytvoření druhé vrstvy onkourocenter je zlepšit územní dostupnost právě u dvou nejčastějších a zároveň nejlépe standardizovaných onkourologických operací, které se obvykle provádějí miniinvazivně (robotem či laparoskopicky). Plánovaná výzva ovšem stanoví jasné požadavky, které musí tato centra splnit. Vedle smluvní návaznosti na KOC (potažmo onkourologické centrum I. typu) to bude 75 radikálních onkourologických operací ročně. Pracoviště ve druhé vrstvě se také neobejdou bez robotického systému nebo 3D laparoskopie.

„Neslevujeme z ničeho. Máme tu pojistky kvality, jako je jednotná indikace v multidisciplinárním týmu, kde vždy musí být někdo z onkourocentra I. typu. Musí fungovat jasná provazba a pravidla pro předávání komplexních případů a při eskalaci nálezu,“ zdůrazňuje Hauer s tím, že i u center II. typu se musí sledovat indikátory kvality.

Zhruba deset pracovišť

Mimo centra se podle dat z roku 2025 provádí 1 700 onkologických operací prostat a ledvin. Ty se musí do roku 2030 přesunout do center I. nebo II. typu. Velká část z těchto zákroků se přitom provádí na pracovištích, která jsou aspiranty na centra II. typu.

Rozložení výkonů prováděných mimo centra ovšem není mezi kraji rovnoměrné. Tři čtvrtiny se jich provádí na Vysočině, ve Středočeském a Moravskoslezském kraji.

Lze tak předpokládat, že centry II. typu se stane zhruba desítka pracovišť. Na Vysočině půjde zřejmě o Nemocnici sv. Zdislavy v Mostišti a Nové Město na Moravě, ve středních Čechách se centrem může stát Kolín, Kladno a možná ještě jedna nemocnice, na severní Moravě Havířov, Městská nemocnice Ostrava a Opava. V úvahu přichází také Most v Ústeckém kraji a Náchod v Královéhradeckém kraji.

V Jihomoravském kraji se sice mimocentrové výkony provádějí hned v sedmi nemocnicích, jenže žádná z nich nemá vzhledem k umístění velkou šanci poskládat potřebný počet operací. Anebo se nachází v Brně, kde už mají center dost. V ostatních krajích stačí na pokrytí potřeb onkourologická centra I. typu.

Prioritou kraje bez centra I. typu

Prioritu každopádně budou mít kraje bez onkourologického centra I. typu, tedy Vysočina a Středočeský kraj. Další centra mohou sloužit k doplnění sítě v krajích, kde se provádí velký počet operací. Naopak zdrženlivé bude ministerstvo tam, kde by se jednalo o vznik centra v blízkosti pracoviště I. typu.

„Musíme být opatrní, abychom nekanibalizovali sami sebe. To je třeba případ Jablonce. Do Liberce dojedete tramvají,“ přibližuje Hauer.

K tématu

Výzvu na druhou vrstvu onkourocenter ministerstvo vypíše příští rok s tím, že ještě v roce 2027 centrům statut přiklepne. Na to, aby nemocnice dostala bonifikace, které centru přináležejí, totiž stačí, aby měla statut byť jen jeden den v roce.

Plán docentralizování poběží i nadále tak, jak ho ministerstvo v polovině roku představilo. Zákroky na ledvinách tedy mají být napevno prováděné jen v centrech od roku 2028, radikální prostatektomie od roku 2030.

Mohli jste přehlédnout: Jak podpořit imunitu? Přehled látek, které hrají důležitou roli v přirozené obranyschopnosti