Po dlouhých jednáních a dohadech v rámci velké koalice představila německá spolková vláda návrh reformy sociální a zdravotní péče. Polepšit si mají sociální pracovníci, více finančně zatíženi naopak mají být lidé bez dětí. Podle odhadů vyjde reforma na přibližně tři miliardy eur.
Zřejmě největší změnou v celé reformě je nový způsob, jakým mají být stanovovány platy ošetřovatelskému personálu v sociálních službách. Spolková koaliční vláda složená z konzervativní CDU/CSU a sociálně demokratické SPD totiž dlouhodobě slibovala, že právě zaměstnanci poskytující péči lidem, kteří se o sebe už nedokáží postarat sami, by si měli finančně polepšit. A to už od září 2022, kdy by se měly smlouvy o financování péče uzavírat jen s těmi domovy pro seniory nebo zařízeními poskytujícími pečovatelské služby, kde bude personál odměňován podle platových tarifů, kolektivních smluv nebo kde mzdy dosáhnou této srovnatelné výše.
Alespoň tak to stojí v návrhu reformy, kterou má k dispozici německý deník Handelsblatt a který vychází z dílny spolkového ministra zdravotnictví Jense Spahna (CDU). Plán má být ještě koordinován se spolkovým ministrem práce Hubertem Heilem a spolkovým ministrem financí Olafem Scholzem (oba SPD). Koaliční kabinet má v plánu návrh schválit ještě tento týden tak, aby mohl být předložen do Spolkového sněmu a začal platit ještě před letními prázdninami, především ale před zářijovými volbami do dolní komory německého parlamentu.
Bezdětní si připlatí
Jens Spahn reformu sociální péče předkládal už loni na podzim. Jenže tehdy plán narazil na odpor koaliční SPD. Strany se nemohly dohodnout právě na způsobu odměňování ošetřovatelského personálu, respektive na konkrétní formě pokrytí mezd a platů kolektivními smlouvami. Spolkový ministr zdravotnictví také požadoval, aby byl omezen příspěvek na náklady péče u klientů, kterým je poskytována v jejich domácím prostředí.
Nakonec obě strany dospěly ke kompromisnímu návrhu. Klienti sociálních služeb, kteří potřebují plnou ústavní péči, budou dostávat příspěvek na úhradu nákladů podle toho, jak dlouho péči využívají. Prvních dvanáct měsíců až dva roky jim stát podle vládního návrhu přispěje na 25 procent nákladů. Klientům využívajícím tuto péči déle než dva roky stát uhradí polovinu nákladů a těm, kteří jsou na plnou ústavní péči odkázáni více než tři roky, stát pokryje 75 procent nákladů.
Spolkové ministerstvo financí odhaduje náklady na navržená reformní opatření ve výši 2,5 miliardy eur s tím, že po roce 2022 by měly vzrůst na rovné tři miliardy eur (přes 76 miliard korun) ročně. Součástí reformy péče ale bude také změna parametrů na příjmové stránce. Vláda chce totiž více zohlednit, kolik dětí daňoví poplatníci v průběhu svého aktivního života vychovali. To znamená, že se zvýší odvody na sociální pojištění bezdětným lidem o 0,1 procentního bodu na 3,4 procenta z hrubé mzdy, a to už od příštího roku.
Spolkové ministerstvo financí rovněž přislíbilo, že bude do systému každý rok přispívat jednou miliardou eur (přes 25 miliard korun). Spahn podle deníku Handelsblatt ale žádal o roční příspěvek ve výši 2,6 miliardy (asi 66 miliard korun).
Odbory: Nebudou se obcházet kolektivní smlouvy?
Odborový svaz pracovníků sociálních služeb Ver.di je k návrhu reformy péče kritický. Jeho předseda Frank Werneke uvedl, že návrh je druhým nejlepším řešením. Podle něho totiž není jasné, jak bude zajištěno, aby se způsob pro odměňování ošetřovatelského personálu v praxi neobcházel.
„Systém musí zajistit, aby se při odměňování vycházelo výhradně z příslušných kolektivních smluv,“ uvedl Werneke v reakci pro Handelsblatt. To by mělo být ošetřeno vládní finanční pobídkou, a to zejména v regionech, kde by mzdy ošetřovatelského personálu výrazně přesáhly úroveň v místě obvyklou.
Soukromí provozovatelé sociálních služeb přesto varovali pře ekonomickými riziky navrhované reformy. „Nemáme nic proti vyšším mzdám. Pro zajištění nabídky profesionální péče je však třeba odpovědět také na to, jak bude zajištěna samotná existence poskytovatelů sociálních služeb,“ uvedl Bernd Meurer, prezident Spolkové asociace soukromých poskytovatelů sociálních služeb. Očekává se tedy, že návrh ještě bude předmětem ostrých debat.
Petr Musil
