Úterý, 28. září, 2021

Odborníci se pozastavují nad rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o uznání protilátek

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Odborníci se na sociálních sítích pozastavují nad rozhodnutím Nejvyššího správního soudu (NSS) o uznávání protilátek po covidu-19. Podle soudu je diskriminační, že test na protilátky není uznávaný jako potvrzení o bezinfekčnosti stejně jako očkování, nedávno prodělaná nemoc nebo negativní test. Minulý týden ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v rozhovoru s ČTK řekl, že zatím není odborně stanovena míra protilátek, která je dostatečnou ochranou.

„Odborně rozhodnutí považuji za značně kontroverzní. Doposud není jasně stanovené, jaké množství protilátek, proti kterým antigenům a ve kterých třídách chrání jedince před infekcí,“ napsal k tomu na twitter Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který vedl laboratorní skupinu ministerstva zdravotnictví.

„Zejména mladí a bezpříznakoví jedinci nemusí protilátky v séru nutně vytvořit. Vyvinou ale obvykle dostatečnou slizniční anebo buněčnou imunitu, která je před reinfekcí po dobu 90 až 180 dní chrání dostatečně. K tomu je dostatek dat z epidemiologických registrů i publikací,“ dodal.

Biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka k tomu poznamenal, že rozhodnutí soudu nepovažuje za kontroverzní, ale za „ptákovinu“.

Podle Jana Kulveita, který se věnuje modelování epidemií na univerzitě v Oxfordu, na rozdíl od očkování nebo prodělání nemoci neexistují potřebné studie, které by stanovily potřebnou hladinu protilátek. Nejsou sjednocené ani standardy jejich měření.

„Hladina protilátek s ochranou před infekcí silně koreluje, ale určit hladinu která by byla statisticky ekvivalentní například infekci před méně než 90 dny, je značně netriviální problém. Pokud k stanovení takové hladiny vyhláškou dojde, bude to možná světová novinka,“ napsal na facebooku. Podle něj by bylo logické považovat za lidi s protilátkami ty, kteří prodělali covid, ale není jasné kdy.

„‚Mediánový nakažený v ČR se nakazil zhruba na přelomu roku, takže by dávalo smysl fiktivní datum nákazy stanovit třeba na 1. 1. 2021, se sadou výhod a nevýhod z toho plynoucích,“ dodal Kulveit, který se podílel na vytvoření protiepidemického systému PES, kterým Česko svá opatření řídilo na podzim.

Na začátku června varoval před prosazováním výsledků testů na protilátky po prodělaném covidu-19 k prokázání bezinfekčnosti na stejné úrovni jako očkování nebo negativní test epidemiolog Petr Smejkal, který vede Mezioborovou skupinu pro epidemické situace (MeSES) .

„Hodně se to přehání, je to trochu zavádějící,“ uvedl tehdy Smejkal. Podle něj laboratoře měří protilátky v různých jednotkách, takže se nedají porovnávat. Imunita je podle něj navíc dost individuální a i protilátky klesají u každého jinak. Roli v nákaze nebo vážnosti průběhu navíc hraje i imunita buněčná.

-čtk-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY