Sobota, 16. října, 2021

Očkování je nejefektivnější nástroj prevence. VZP proto posiluje své programy na podporu vakcinace

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Zatímco očkování proti covidu stojí pojišťovnu necelých 400 korun za pojištěnce, den hospitalizace na JIP u pacienta s těžkým průběhem covidu může přijít i na sto tisíc. Vakcinace nejen proti koronaviru, ale i dalším nemocem je zároveň nejefektivnější způsob prevence, jaký známe. Největší česká zdravotní pojišťovna VZP proto nyní posiluje některé příspěvky z fondu prevence zaměřené na očkování, a zároveň se snaží praktiky motivovat k tomu, aby vakcinaci svým pacientům nabízeli a vysvětlovali její přínos. Problematice očkování se věnovala Konference VZP a Zdravotnického deníku, která se konala 26. srpna v Praze.

„Abychom se zdravotním systémem nakládali co možná nejefektivněji, musíme podporovat evidence-based preventivní programy. Mezi klíčové a nejefektivnější preventivní programy přitom patří vakcinace. Podle studie McKinsey každý dolar vhodně investovaný do prevence a zlepšování zdraví dokáže vrátit až čtyři dolary v úspoře klinických nebo socioekonomických nákladů. Kdybychom takto investovali do akcií, asi by nikdo neváhal. V oblasti zdravotnictví tak ale vlády ještě bohužel neuvažují. My bychom ale z pozice pojišťovny měli udělat vše pro to, abychom tento přístup uplatnili,“ uvádí náměstek VZP pro služby klientům Ivan Duškov.

Faktem také je, že zatímco léčebné terapie se podílí na zlepšování zdraví jen 30 procenty, 70 procent potenciálu na zlepšování zdraví souvisí s environmentálním, sociálním a behaviorálním kontextem (33 procent) plus preventivními aktivitami (38 procent), přičemž za 11 procenty stojí právě vakcíny.

I proto by VZP chtěla očkovací programy posílit. Správní radě by tak tento měsíc měl být předložen návrh na posílení příspěvků z fondu prevence. Týkat se to bude očkování proti lidským papilomavirům, kde je standardně hrazené očkování ve věku 13 až 14 let, VZP chce ale přispívat na tuto vakcinaci až do 18 let. Zvedat příspěvek by se měl také u meningitidy nebo žloutenky.

„Budeme dál pokračovat v tvorbě příspěvků u dalších vakcín. Příspěvek není prospěšný jen tím, že je tam úhrada, ale i tím, že je pod záštitou pojišťovny, která říká: ano, toto očkování má smysl,“ poukazuje náměstek VZP pro zdravotní péči David Šmehlík.

„Pojištěnci VZP budou mít poměrně široké spektrum nabídky příspěvků jak z fondu prevence, tak ze základního fondu. Od 1. 1. 2022 se totiž do plně hrazených vakcinací dostávají i další typy vakcinace,“ podotýká Ivan Duškov. Od příštího roku totiž bude standardně hrazené očkování proti klíšťové encefalitidě u lidí nad 50 let a k rozšíření dojde i u meningokoků, kde budou mít hrazenou vakcínu také adolescenti.

Odborníci mají svůj postoj podpořit daty

Dnes jsou ovšem samozřejmě největší debaty okolo očkování proti koronaviru. I zde má ale pojišťovna jasno. „Vakcína proti covidu nás v průměru stojí 380 korun. Neblahá zkušenost z nedávné minulosti nás bohužel přesvědčila o tom, že náklady na hospitalizaci s covidem nebo v důsledku onemocnění covid-19 jsou násobně vyšší. Hospitalizace s lehkým průběhem stojí zhruba osm tisíc denně, a v případě těžkého průběhu na JIP to může být až sto tisíc korun za den. Optikou čísel tak tato diskuze vůbec nemá cenu,“ vypočítává Ivan Duškov. Na druhou stranu je ale potřeba dbát doporučení lékařů, kdy očkování nemusí být na místě například ve chvíli, kdy má člověk lehkou virózu nebo je oslaben. V takovém případě je žádoucí po dohodě s lékařem počkat.

PhDr. Ivan Duškov, náměstek ředitele VZP pro služby klientům

Diskuzi o očkování proti covidu ale přiživují hoaxy a dezinformace. „Všichni na sociálních sítích jsou odborníci na šíření covidu. Jsou diskuze o tom, zda protilátky ano či ne, a zda jedna vakcína nezpůsobuje Guillain-Barré syndrom, když byly tři výskyty, ale 18 milionů aplikovaných dávek. Tíží mě i to, že diskuze není kultivovaná ani mezi odborníky. Mělo by panovat kritické minimum shody, a pokud má někdo extrémní názor, neberu mu ho, ale musí ho podkládat daty. Je to i profesní čest odborníků, protože jim lidé nejvíce naslouchají – zdravotní gramotnost v Česku není na takové úrovni, aby širší populace nebyla ovlivnitelná,“ podtrhává Ivan Duškov s tím, že když někdo něco říká do veřejného prostoru, může to mít lavinu negativní odezvy, přičemž uvedení věcí na pravou mírou je poté již velmi složité a zdlouhavé.

Význam vyvracení nesmyslů podtrhává také David Šmehlík. „Je důležité, abychom správně informovali o významu očkování a edukovali, protože je tu řada hoaxů a nesprávných informací. Je důležité, aby pojištěnci a pacienti vnímali význam očkování a zúčastnili se ho, protože je to ta nejlepší prevence před závažným onemocněním, kterým covid bezpochyby je,“ poukazuje Šmehlík.

Za očkování rizikových pacientů by měla být bonifikace

David Šmehlík zároveň podtrhává klíčovou roli praktických lékařů (nyní spolu se zpřístupněním očkování pro děti od 12 let i praktiků dětských), kteří jsou pacientům nejblíže. V tuto chvíli už jsou přitom do ordinací distribuovány i vakcíny od Moderny, a ani vakcína od Pfizeru již nebude mít specifický způsob distribuce vylučující praktiky, který měla během první poloviny roku. Spolu s postupným zavíráním očkovacích center tak přejde hlavní úloha právě na praktiky.

„Není to přitom jen o aplikaci samotné, ale i o vysvětlení, edukaci a důvěře pacienta k lékaři. Pokud mají být podány správné informace, je role praktického lékaře, který vysvětlí pacientovi význam očkování, nejdůležitější. My se k tomu snažíme přispět také, takže už jsme provedli několik kampaní formou adresného zvaní, ať už mailem či dopisy, kde jsme pojištěncům VZP vysvětlovali význam očkování a pozvali je do ordinací praktických lékařů nebo vakcinačních center. Budeme tak činit i nadále,“ slibuje David Šmehlík.

Ing. David Šmehlík, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči

Dnes je přitom nižší proočkovanost v mladších věkových kategoriích a příhraničních regionech. V těch je proto snaha situaci řešit pomocí mobilních očkovacích týmů, které k lidem vyjíždějí. Zároveň by praktici během září měli napnout síly k doočkování seniorů, polymorbidních pacientů, lidí s chronickým onemocněním nebo imobilních pojištěnců, kteří k očkování mají obtížnější přístup. Zde by tak měla být i podpora úhradová, kdy vzniknou nové výkony pro praktiky, kteří vyhledají rizikové pacienty a oočkují je buď v ordinacích, nebo v rámci návštěvní služby vyjedou k nim domů. K tomu pak VZP chystá i informační kampaň k třetí dávce očkování.

Výkon edukace ohledně očkování by mohl být hrazen i u dospělých praktiků

Vedle toho by pojišťovna ráda co nejvíce podpořila také očkování proti chřipce. „Musím praktické lékaře pochválit, protože loni se jim během měsíce a půl povedlo naočkovat 960 tisíc dávek,“ podtrhává David Šmehlík.

Konference Zdravotnického deníku a VZP věnované očkování se zúčastnili (zprava) MUDr. Milan Trojánek, vedoucí Katedry Infekčního lékařství FN Bulovka; MUDr. Daniel Dražan, člen Výboru České vakcinologické společnosti, praktický lékař pro děti a dorost; Prof. RNDr. Jan Konvalinka, prorektor UK pro vědeckou činnost, vedoucí výzkumné skupiny Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR; MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů; Ing. David Šmehlík, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči, PhDr. Ivan Duškov, náměstek ředitele VZP pro služby klientům, a MUDr. Petr Smejkal, vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace, hlavní epidemiolog IKEM. Foto: Radek Čepelák

Lidé v rizikových skupinách přitom mají očkování proti chřipce hrazené ze základního fondu, dalším pak VZP přispívá z fondu prevence. Dobrou zprávou je, že počet vyočkovaných vakcín každoročně roste, jen u pojištěnců VZP přibude každý rok kolem 20 tisíc naočkovaných lidí. Bohužel ovšem ve srovnání se západními státy je proočkovanost zoufale nízká.

VZP proto už před covidem zahrnula proočkovanost proti chřipce do programu kvality péče u praktiků AKORD. V jeho rámci pojišťovna odměňuje ty, kdo proočkují 44 procent rizikových pacientů z pojistného kmene. VZP navíc zvažuje, zda výkon edukace ohledně očkování, který začal fungovat u praktiků pro děti, nezavést i u dospělých praktiků.

„Očkování je ta nejlepší ochrana a je to to nejlepší, co můžeme udělat, abychom ochránili nejen sebe, ale i zranitelné skupiny nebo ty, kdo se z různých důvodů očkovat nemohou,“ uzavírá David Šmehlík.

Michaela Koubová

Foto: Radek Čepelák

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY