Úterý, 28. září, 2021

Telemedicína by se podle Vojtěcha měla stát standardní součástí zdravotní péče. Chce ji zakotvit v systému

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha představuje telemedicína budoucnost českého zdravotnictví. Proto ve spolupráci s pojišťovnami, poskytovateli a dalšími odborníky připravuje její legislativní a úhradové zakotvení v systému. Výsledky prvních pilotních projektů chce Všeobecná zdravotní pojišťovna představit již v příštím roce. Úspěšných příkladů telemedicíny lze při tom po Česku najít víc než dost.

Je to budoucnost českého zdravotnictví, prohlásil včera o telemedicíně ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) u příležitosti 1. ročníku Dne zdraví na dálku. Ten ve Fakultní nemocnici Ostrava uspořádalo Národní centrum telemedicínských služeb.

Podle Vojtěcha již teď po Česku funguje řada kvalitních telemedicínských projektů, nicméně jde o dílčí iniciativy bez návaznosti na systém. „Nyní se začíná debata o tom, kam telemedicínu posunout v rámci celého českého zdravotnictví. Tedy o tom, co je třeba změnit v legislativě a v nastavení úhradových mechanismů tak, aby se stala standardní součástí poskytování zdravotní péče,“ vysvětlil ministr. Proto také nedávno inicioval na svém úřadě vznik pracovní skupiny pro telemedicínu. Jejími členy jsou všichni klíčoví hráči – ministerstvo, zdravotní pojišťovny, poskytovatelé, Ústav zdravotnických informací a statistiky a další odborníci.

Je to velmi propacientský nástroj

Telemedicína sice nikdy podle ministra nenahradí fyzický kontakt lékaře s pacientem, ale jako doplňkový nástroj zdravotní péče má smysl. „Je to navíc velmi propacientský nástroj. Představuje pro něj větší komfort i bezpečí. Je pod pravidelným dohledem a nemusí kvůli tomu docházet za lékařem. Velkou roli může hrát v příhraničních regionech, kde může být problém s dostupností zdravotní péče,“ prohlásil.

Velký krok kupředu znamená pro telemedicínu v Česku přijetí zákona o elektronickém zdravotnictví. „Poskytuje jasná pravidla pro digitalizaci, sdílení dat či vedení zdravotnické dokumentace,“ popsal Vojtěch. Platit začne od začátku ledna a poskytovatelé zdravotní péče dostanou pět let na to, aby se mu přizpůsobili.

Telemedicína v praxi. Ministr Vojtěch sleduje, jak se jeho hodnota naměřeného tlaku zobrazí na displeji tabletu. Tlak, teplotu, krevní cukr nebo EKG si mohl nechat změřit v ostravském telemedicínském stánku kdokoli z kolemjdoucích. Foto: Beáta Kapošváry / FN Ostrava

Na vybudování českého eHealth dostane navíc resort zdravotnictví významnou finanční injekci z prostředků Národního plánu obnovy, v rámci něhož má Česká republika možnost proinvestovat celkem 180 miliard korun z evropských fondů na obnovu své ekonomiky zasažené covidovou pandemií. „Abychom mohli peníze čerpat, musíme implementovat zákon o eHealth. To je nezbytná podmínka. I proto jsem se rozhodl jmenovat nového náměstka pro IT a elektronizaci Milana Blahu, který se bude věnovat digitalizaci a realizaci projektů z plánu obnovy. To na ministerstvu doposud chybělo,“ upřesnil ministr.

Základní podmínkou funkční elektronizace zdravotnictví je nicméně také zajištění bezpečné výměny zdravotnické dokumentace a ochrany pacientských dat. Právě to je však oblast, na níž musí poskytovatelé zdravotní péče ještě pořádně zapracovat. „Podle dat ministerstva zdravotnictví chybí resortu 500 až 700 expertů na kyberbezpečnost a přibližně tři až pět miliard korun na opravení největších problémů,“ uvádí poradkyně ministra zdravotnictví Tereza Hofmannová. Část těchto prostředků chce resort získat právě z plánu obnovy a také ze strukturálních fondů EU.

VZP: Každý projekt musí splnit test nákladové efektivity

Zdravotní pojišťovny pak dostaly od ministra za úkol navrhnout systém úhrad z veřejného zdravotního pojištění za telemedicínské výkony. Ten je nezbytnou podmínkou pro to, aby se zdravotní péče na dálku skutečně stala běžnou součástí lékařské péče.

„Pandemie covid-19 zasáhla medicínu jako celek a jasně ukázala potřebu využít moderních nástrojů. Telemedicína přináší benefity pro naše klienty, poskytovatele a také efektivitu systému,“ souhlasí s ministrovými plány ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek. Právě díky iniciativě VZP začaly zdravotní pojišťovny během pandemie hradit lékařům konzultace na dálku. „To ale není telemedicína, to jsou stále jen konzultace. Jsme teprve na začátku,“ říká Kabátek.

A právě on dostal od ministra za úkol předložit do konce října návrh vhodného úhradového mechanismu a základních parametrů pro hodnocení telemedicínských služeb tak, aby mohly být hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění. „Každý takový projekt bude muset splnit test nákladové efektivity a bezpečnosti,“ přiblížil ředitel VZP. Výsledky prvních funkčních projektů chce představit již v příštím roce.

Pro své plány může Kabátek využít již ty projekty, které fungují dnes, a to i díky tomu, že zmíněný zákon o eHealth je poměrně obecný. To potvrzuje i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. „Zákon je velmi minimalistický. Respektuje současné procesy i role těch, kteří jsou jeho součástí. Nevzniká žádný elektronický ministr, ani zdravotní pojišťovna. Zdravotnická dokumentace zůstává v rukou poskytovatelů i pojišťoven“ ujišťuje Dušek.

Úspěšných příkladů je dost

V současnosti již běží po celém Česku řada úspěšných telemedicínských projektů. V Ostravě se představil například systém zCase, který spojuje do jednoho celku dispečink zdravotnické záchranné služby, pracoviště koordinující příjem pacientů v nemocnici a lékaře odborných pracovišť jako kardiologie, neurologie nebo ARO. Pro své potřeby jej vyvinuli lékaři z pražského IKEMu. Osvědčil se natolik, že se jeho používaní rozšířilo nejen u dalších velkých pražských kardiocenter, ale za svůj jej vzala třeba i zdravotní záchranná služba Moravskoslezského kraje. A lékaři z IKEM nabízí tuto svoji platformu bezplatně k využití dalším kolegům. „Vidíme to jako misi IKEMu, chceme ji šířit,“ prohlásil vedoucí oddělení akutní kardiologie IKEM Marek Šramko.

Den zdraví na dálku v ostravské fakultní nemocnici. Foto: Beáta Kapošváry / FN Ostrava

Oblíbené jsou také systémy pro bezpečnou komunikaci na dálku mezi pacientem a lékařem. Jedním z úspěšných příkladů je projekt MEDDI Hubb. Na vývoji aplikace pracoval zakladatel stejnojmenné společnosti Jiří Pecina s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně. Právě tento ústav se jej nyní chystá po úspěšném pilotním provozu zavést do své rutinní praxe. Předností systému je podle Peciny skutečnost, že jediným majitelem dat o pacientovi je pacient sám. „Sám si je řídí a rozhoduje o tom, s kým je chce sdílet. A když chce, může je smazat,“ popisuje Pecina, který aplikaci nabízí zdravotníkům ke stažení zdarma.

Velkou budoucnost pak mají různé systémy na dálkový monitoring základních fyziologických funkcí. Využívají se zejména u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním, diabetes, hematoonkologickým či respiračním onemocněním. Všechny mají jedno společné. Umožňují včasný záchyt blížících se zdravotních komplikací, a předchází tak závažným stavům, které často vyžadují drahou hospitalizaci. Vedlejším efektem pak je i odpovědnější přístup pacientů k vlastnímu zdraví a dodržování předepsané léčby.

Kde chybí praktik, může pomoci terminál

Moravskoslezský kraj si od telemedicíny slibuje zlepšení dostupnosti zdravotní péče v geograficky odlehlejších oblastech. Pomoci by tomu mohl projekt Telemedpoint, který v obcích zavádí jakousi virtuální ordinaci, terminál, kde si lidé budou moci nechat změřit teplotu, tlak a další fyziologické funkce. Lékaři v dohledovém centru pak získaná data na dálku vyhodnotí a předají dál ošetřujícím lékařům. Ti tak budou moci lépe sledovat zdravotní stav svých pacientů. „Digitalizace zdravotnictví je naší prioritou,“ řekl k tomu hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO), podle něhož je zájem o tyto terminály mezi obcemi velký a zdaleka převyšuje nabídku.

Do různých telemedicínských a eHealth projektů kraj investoval již kolem 200 milionů korun. Chce také pomáhat nemocnicím v regionu s jejich kybernetickým zabezpečením a vybudovat společné úložiště, kde by si mohly bezpečně ukládat svá data. „Máme vizi vytvořit a nabídnout našim zařízením centrální služby postavené na moderních technologiích. Ty zahrnují ukládání a sdílení dokumentace, propojení s portálem pacienta, vědecký a vzdělávací portál, virtuální kliniku a další,“ vypočítává Vondrák.

Ušetřené peníze lze přesunout třeba od onkologie

Důležitým partnerem kraje je Centrum telemedicínských služeb při fakultní nemocnici v Ostravě, které úzce spolupracuje také s lékařskou fakultou Ostravské univerzity a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava. Již přes rok a půl nabízí podporu a pomoc při poskytování zdravotní péče na dálku. „Elektronizace nevznikla zákonem, ta už tu je,“ zdůraznil ředitel nemocnice Jiří Havrlant.

Podle něj přináší telemedicína úsporu času, efektivnější monitoring a využití dat a především výrazné úspory pro systém, zejména v oblasti managementu chronických onemocnění jako diabetes nebo kardiovaskulární onemocnění. Pacienty se totiž daří udržovat v kompenzovaném stavu.

„Pacient má pocit bezpečí a důvěry, snižuje se četnost návštěv u lékaře, zkracuje doba hospitalizace a lékař má více času,“ je přesvědčený Havrlant. Ušetřené peníze je pak podle něj možné přesunout třeba do léčby onkologických pacientů. „V době covidové pandemie jsme zjistili, že se život na dálku stal součástí našeho běžného fungování. Chceme, aby tomu tak bylo i v medicíně,“ uzavírá ředitel Havrlant.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY